pozadi
.
hlavička ADAM.cz ČRDM
RUBRIKA: myslím si

     QR kód této stránky ->

A proč by taky ne?

Autor: Markéta Rattayová - Pražský parlament dětí a mládeže | zařazeno: 13. 2. 2005 | přečteno 7916

10. seminář k plnění Úmluvy o právech dítěte v ČR jsme vám představili ZDE. Nyní nabízíme pohled na Realizaci Úmluvy z pohledu dětí a mládeže tak, jak jej na jednání přednesla jeho nejmladší účastnice - Markéta Rattayová z Pražského parlamentu dětí a mládeže.

Úmluva je pro nás, pro děti, nejdůležitější dokument. Díky ní známe svá práva a dokážeme je použít. Víme, co si ostatní mohou dovolit a nebojíme se říci svůj názor. Plníme své povinnosti a víme, kde jsou hranice. Naše hlasy jsou vždy vyslyšeny. Zakládáme školní parlamenty, kde řešíme spolu s celým učitelským sborem budoucnost naší školy a názory žáků a studentů jsou stejně tak hodnotné jako poznámky jiných. V obci či ve městě se pak školní parlamenty slučují do většího útvaru, který je zván starostou do komisí, kde řešíme spolu s ostatními dospělými otázky, které se nás, dětí týkají. Naše návrhy na vybudování hřišť, naše ankety, akce jsou vítány a plně podporovány. Ale naše struktura, naše síť parlamentů dětí a mládeže tímto nekončí. Dalšími problémy se zabýváme na krajské, národní ale i celosvětové úrovni.

Vláda svému poradnímu orgánu naslouchá, je připravena změnit věci podle našich návrhů, ale hlavně se s námi vždy diskutuje, řeší a neponechává nás v koutě. Ombudsman pro děti je vždy nápomocen a vyslyší naše prosby a křivdy. Vše se zde daří, Úmluva se chápe jako jeden z nejdůležitějších dokumentů pro nás pro všechny a chováme se tak. Děti mají ve společnosti nenahraditelné místo a jsou jak chráněny tak uctívány.A proč by taky ne? Vždyť všichni víme, že děti jsou nejen budoucností, ale i přítomností našich životů…

Je mi líto, ale budu vám muset prozradit, že toto byla jakási variace na sci fi povídku. A jako i v knížce se zde prolínají dvě roviny – střípky pravdy a smyšlené informace, které se snad jednou opravdu vyplní.

Síť a struktura dětských parlamentů opravdu existuje, jsem tomu živoucím důkazem, ale bohužel ne vždy je naše činnost vítána a pochopena. Přesto se snažíme uvádět články z Úmluvy do běžné praxe. Zabýváme se chodem školy a řešíme třeba jen banality, jestli mají kuchařky nosit rukavice, ale řešíme. Někdy se stane, že se něco změní a tyto malé krůčky nás ženou dál. Na úrovni obcí, měst či městských částí se snažíme již výrazněji. Každé dítě, každá lidská bytost, chápe participaci trošku jinak. My jsme se rozhodli, že ji budeme brát jako právo mluvit do věcích, které se nás dotýkají a měnit ty části, které nám nevyhovují či úplně chybí. A tak například vytváříme protidrogové programy, které jsou orientované na rodiče těch nejmenších žáčků, aby si uvědomili svoji roli a otevřeně mluvili se svými dětmi o drogách a o životě. Nebo se snažíme doplňovat mezery v sexuální výchově, kde dvanáctiletí vám přesně popíší vývoj dvojčátek, ale již nevědí, jak jim zabránit. Prosazujeme sami sebe, a tak pořádáme koncerty začínajících kapel a výstavy mladých nadaných umělců. Pořádáme besedy a semináře na různá témata, ať se to týká AIDS či asertivity. Ale hlavně se snažíme prosazovat, aby všechny děti znaly svá práva, znaly svůj dokument – Úmluvu o právech dítěte. Učitelé se totiž často vyhýbají v občanských naukách tomuto tématu – jakoby se báli, že bychom to mohli použít proti nim. A tak vytváříme své vlastní zábavné akce, ať již pomocí scének, divadel, písniček, soutěží, či přednáškami na toto téma. A máme radost z každého další dítěte, které pochopí, že není jen hadrem na podlahu a může se projevit.

Někdy mám pocit, že realizace Úmluvy stojí na nás, na dětech samotných, aby si dospělí uvědomili, že máme svá práva a budeme jich využívat. Nejsem proti, každý bojujeme za sebe, ale bylo by hezké, kdyby ta cesta nebyla tak trnitá nepochopením, strachem z „dětské síly“ a neschopností naslouchat ze strany dospělých.

Ano, určitě vidíme pokroky, které se stát snaží udělat. Jsou tu nové zákony, vyhlášky, noví ředitelé, mladí lidé na úřadech, přesto se mi zdá, že tyto jednotlivé kapky, kapky naděje, ještě nezačaly pršet na nás, na normální lidi. Až jednou pocítíme, že Úmluva se dostala mezi všechny, že se všichni dospělí k dětem chovají tak, jak by měli, řeknu, že realizace Úmluvy z pohledu dětí a mládeže byla úspěšná.



vytisknout článek | přidat na Facebook Facebook | pridej.cz


Nejčtenější články za posledních 7 dnů
Nejsledovanější příspěvky rubriky video - audio za posledních 30 dnů
.

Aktuální téma: #tábory

· #sbirame · #72hodin · #tabory · #radyanavody · #foglar · #natabore · #dobrovolnici · #eyca #eyca_cz · #kamchodit · #hryahlavolamy · #vanoce · #čtenářství



Kam chodit MŠMT Newtonmedia.cz České Tábory.cz Borovice.cz - Informační centrum pro dětsku rekreaci, tábory, cestování skupin a volný čas. Kecejme do toho
© 2016 ČRDM | Senovážné nám. 24, Praha 1 | Kontakty | Mapa stránek | ADAM.cz na Facebooku / ADAM.cz na Twitteru / RSS ADAM.cz / ATOM ADAM.cz
Přebírání obsahu ADAM.cz. Provozuje redakční centrum ČRDM za podpory MŠMT | Tento web byl vytvořen pomocí phpRS. PDA Mapa stránek Hlavní strana Klávesové zkratky na tomto webu Na obsah stránky

-> Google+