Co mi členství v kolektivu mladých hasičů dalo a co vzalo?

Moje působení v „hasičině“ mi pomohlo rozeznávat dobré kamarády od těch falešných. Účast na hasičských soutěžích mi dala možnost poznat, co je to závist druhých z mých i sebemenších úspěchů, což mě šíleně štve, ale pomalu se učím být vůči takovým lidem imunní. Na druhou stranu mi soutěže umožnily okusit pocit vítězství radosti i z malého úspěchu. Poznala jsem spoustu kamarádů, procestovala velký kus republiky a hlavně, hasiči mi dali chuť se neustále zlepšovat, drát se dopředu, nesedět v koutku a nevzdávat se. Moje záliba v hasiččině mi vzala spoustu volného času, protože jí ho věnuji maximum a na ostatní koníčky mi ho již moc nezbývá.
Verča Šejbová, 13 let

Na hasičský kroužek chodím ráda nejen abych se naučila něco jiného než počítat a psát, ale také proto, že tam mám mnoho kamarádů a kamarádek. Je tam prostě veselo. Nejvíce se mi líbí vánoční besídky, když si sedneme pěkně u čaje, povídáme se, prohlížíme fotografie z celého uplynulého roku a pojídáme cukroví. A proto se už těším na další rok. Kroužek má pro mě jedinou nevýhodu, že se schůzky a soutěže někdy konají v sobotu a neděli a nemůžu si tak někam povyrazit. Také mám velkou trému při soutěžích, když se na mě všichni dívají a já mám strach, že to třeba zkazím. Ale učím se to překonávat. Jinak je to moc fajn.
Bára Hyblerová, 12 let

Já se přiznám, že jsem si z odpovědí na otázku moc nevěděla rady, ale když jsem to trochu pomyslela, tak mi z toho vyšlo, že je fajn, že díky hasičům vynikám trochu ve sportu, jak ve škole, tak v tom našem hasičském. Naučila jsem se bojovat za kolektiv i za sebe, naučila jsem se ovládat svou výbušnou povahu a mám dobrý pocit, že snad umím něco víc, než moji vrstevníci. Našla jsem spoustu kamarádů, ale zároveň jsem
i poznala, co je to pocit nespravedlnosti, když o vašich výkonech rozhodují druzí.
Markéta Šejbová, 11 let

Díky hasičům mám plno kamarádů, mohl jsem se zúčastnit spousty soutěží, táborů a dalších akcí. Díky tomu jsem navštívil města, kam bych asi sám od sebe nejel. Náš oddíl stál často na stupních vítězů, a tak se doma pyšním bohatou sbírkou medailí. Každý rok pořádáme letní tábor, který se mi obzvlášť líbil v loňském roce, protože jsem ho strávili na kolech na Sázavě. Posledních čtyři roky jsme začali jezdit i na zimní tábor, třikrát jsme byli v Krkonoších, letos jedeme do Krušných Hor. U hasičů je mi prostě fajn. Práce v kroužku mi vzala volné víkendy, protože některé schůzky a hlavně soutěže jsou většinou v sobotu a často i v neděli. Ale i tak tam chodím rád.
Michal Havlín, 13 let

Jsem u mladých hasičů už 7 let. Našla jsme hodně nových kamarádů a kamarádek a to nejen ze svého okolí. Získala jsem zkušenosti a znalosti, které bych jinde těžko hledala, naučila jsem se ovládat emoce z vítězství i přijímat porážky. A co mi hasiččina vzala? Asi jedině volný čas. V podstatě ho všechen věnuji hasičům, tak už mi skoro jiný nezbývá a vlastně taky kila na váze, protože neležím, nelelkuji, ale dělám něco pro sebe. Tak je to zkrátka fajn.
Nela Friedlová, 13 let

V kolektivu mladých hasičů jsem našla spoustu nových kamarádů, poznala jsme co je to opravdové přátelství, ale i závist, se kterou se člověk v životě ještě mockrát setká, a tak je asi dobře, že mi první lekci udělila už nyní. Naučila jsem se vyhrávat i prohrávat.
A když mám říct, co mi to vzalo, tak myslím, že asi nic. Cítím se tam dobře a moc mě to baví.
Eliška Čábelková, 14 let

Práce v kroužku mladých hasičů mi dala spoustu nových kamarádů, se kterými mohu prožít plno krásných zážitků. Poslední rok se mi obzvlášť líbil. Můj věk mi v naší hasičské soutěži dovoloval běhat za mladé hasiče i dorostence, a tak jsem si soutěže opravdu užil. Byli jsme úspěšní jak v naší soutěži „Podlipanské lize“, tak ve hře Plamen a s dorostenci jsme se dostali dokonce do soutěže nejvyšší na MČR v Praze. V kroužku se naučím plno věcí, hrajeme spoustu her a s klukama vyrazíme i mimo schůzky třeba na plavecký stadion, nebo na vánoční nákup či na hokej. U hasičů je prostě hodně zábavy. Vadí mi, že u hasičů je celá rodina, máma, táta i brácha, tak jsem pořád pod dozorem, ale to přežiji, co mi zbývá.
Filip Havlín, 15 let

Za ta dlouhá léta, která jsem strávila v kolektivu mladých hasičů (od 6 let) mi moje členství přineslo jednak „malý hasičský sportovní“ úspěch, jak jako jednotlivci, tak našemu kolektivu. Naučila jsme se rozeznávat, co to obnáší, prát se sám za sebe a posléze zase za kolektiv. Zažila jsem mnoho dobrodružství, legrace a úspěchů. A co mi to vzalo? Nic, protože si myslím, že když vás něco baví, nemůže vám to nic vzít.
Monika Hůlová, 15 let