Nelituj

Slůvko z refrénu známé písničky. Snad každý ji už zpíval, nebo slyšel hrát druhé na kytaru. Celá životní rada zní: „Kdo se chudej narodil, tak mohlo to být horší – nelituj!“ Samozřejmě, žijeme v zemi, kde slovo chudoba má pramálo společné se skutečným významem a svou opravdovou podstatou. Většina z nás právě existuje v táborovém světadíle. Zde, mezi dětmi, poznáváme, jak strašně rozdílné jsou představy rodičů o výši kapesného, o vybavení na tábor a v neposlední řadě o výchově samotné. Jako dospělák už chápu hodnotu peněz jinak. Člověk se stále učí... Nepřestávám se však divit holce u táborového ohně ve značkovém ohozu. Třináctiletému klukovi, jenž vlastní nejnovější verzi „spojení s domovem“, která mnohdy několikanásobně převyšuje cenu celého pobytového poukazu. Díky za to, že po řekách stále ještě plují vory s bosatými dětmi. Díky za to, že některé louky zdobí v létě tee-pee. Díky za to, že nebyl dosud zaveden elektrický proud do stanu s podsadou. Když usrkávám teplý čaj a pozoruji mravenčení dětiček v pláštěnkách, dochází mi, že být chudý nemusí nutně znamenat – nemít peníze. Užijte si druhý měsíc prázdnin a při čekání u přívozu, nebo na cestě k nejbližší telefonní budce si pobrukujte - kdo se chudý narodil, tak mohlo to být horší – nelituj!!!