Nízkopraháč? Opravdu ne, děkuji...

Nedávno jsem se setkal s úředníkem, který považoval nízkoprahový klub za zařízení pro tělesně postižené děti. "To je dobře, že pro ty vozíčkáře něco děláte...", řekl a tvářil se, že je to moc a moc dobře a že ho to těší a že máme jeho plnou podporu. Vzápětí ovšem už nebyl tak nadšený, když jsem mu vysvětlil, že nízkoprahový klub je klub pro děti, kam mohou svobodně přicházet a zase odcházet a že to má jistá pravidla daná standarty nízkoprahových klubů, ale jen určitá pravidla k zachování nějakého minimálního řádu. To tím pádem nyvylučuje ani náctiletého na vozíčku, který, když se nudí, může do klubu klidně přijet a pobavit podle toho, co klub nabízí. Upozornil jsme ho ovšem i na fakt, že Malý princ a jeho klub Frikulín není v žádném případě NÍZKOPRAHÁČ.
Záměrně podtrhuji v žádném případě, i přesto, že je určen převážně té skupině dětí, která nemá více či méně co dělat, nudí se a tak dělají všecko jiné, než to, co by bylo morálně hodnotné. Náš klub Frikulín je určený také zároveň dětem, které mají trochu chuť občas něco dělat v jedné partě a pokud možno přiměřeně pravidelně. Je také ještě otevřený dětem, které nemají potřebné finance na kroužek nebo klub, či oddíl. Frikulín pak funguje tak, že je jakýmsi podivným mutantem oddílové činnosti, nízkoprahového klubu, otevřeného klubu, kroužku a oddílu dohromady. Věřím, že po tomto tvrzení řada sociálních pracovníků nebo streetworkrů dostane infarkt. Před několika lety jsme se snažili začínající klub natlačit do nízkoprahového rozměru. Mne osobně odradil fakt, že se současně někdo snažil náš klub podřídit Asociaci nízkoprahových klubů a to dost velmi nešťastným způsobem typu: "Jestliže tam nebudete, nebudete... Zapomeňte... Nedostanete... atd..." A nakonec mne odradila svědectví, osobní i "našich" dětí a jejich rodičů o fungování některých nízkoprahových klubů v blízkosti jejich bydliště, kde se před barákem hulí tráva a klub je vlastně skvělým místem pro prima odvaz nešťastnýho typu.

Aniž bych Frikulína předkládal na zlatém podnose, musím předložit alespoň jeden fakt, že vyplňuje určitou mezeru mezi tutovým nízkopraháčem a skautským oddílem, otevřeným klubem a organizovaným kroužkem. Popravdě řečeno nám to často připadá jako plácání se od břehu ke břehu. Frikulín je jako loďka, kterou čas od času zahltí veliká vlna dětí a pak je zase klid, voda opadne a loďka zůstane chvíli stát na mělkém moři.
I přes tento fakt, jsme schopni připravovat program až 15ti dětem v jednom okamžiku, jsme schopni se jim věnovat až 5 odpolední v týdnu a připravovat souvislý program a programu se aktivně účastnit.
Oblíbenost Frikulína stoupá jak mezi dětmi ze sociálně slabých rodin z důvodu nabídky zdarma, tak poslední dobou i mezi dětmi z lépe finančně situovaných rodin, neboť nabízí celkem kvalitní program často srovnatelný z organizovaným oddílem typu skauta, tomíků či pionýrů.

Mám za to, že Frikulín ve spektru klubů své místo má a měl by mít svou stálou podporu. Proto přeji všem, kteří Frikulína dál budou utvářet a formovat hodně zdaru, nápadů a peněz, hodně dětí a skvělý tým vedoucích. Více na http://www.frikulin.cz