Má vlast zná vítěze

Povzbuzující slova pořadatelů, diplomy, čestná uznání, ceny v podobě výpravných publikací o České republice, poděkování a stisk ruky od ministra zahraničí Cyrila Svobody... Závěrečným ceremoniálem v Hudebním salonku Černínského paláce vyvrcholil 25. října 2005 první ročník celostátní soutěže Má vlast v srdci Evropy - Poznej ji a chraň!, uspořádané ve spolupráci České rady dětí a mládeže (ČRDM) a Památkové komory. Pověstnou "třešničku na dortu" pak představovala pro oceněné účastníky soutěže možnost prohlédnout si některé pozoruhodné prostory Černínského paláce, a to včetně bytu tragicky zesnulého ministra zahraničí Československé republiky Jana Masaryka.

"V Senátu visí mapa Evropy, ztvárněná do ženské postavy, a pod ní je napsáno, že Evropa získala své srdce vstupem České republiky (do Evropské unie). Takže děkuji všem a blahopřeji jim, že uspěli, protože to, co činili, činili dobře - pro nás i pro Evropu. Je to správná odpověď i všemu, co se děje kolem nás," pronesl ve svém proslovu k vítězům "vlastivědné" soutěže Cyril Svoboda. Podle něj je důležité, aby vstup do globalizovaného prostoru neznamenal jen pasivní příjem toho, co se lidem prezentuje, ale aby jej provázelo činorodé sebepoznání jako přínos pro okolní svět.

Prezident Památkové komory Karel Liška kvitoval, že řada mladých účastníků soutěže dokázala upřít zrak do historie ve snaze pomoci uchovat naše kulturní dědictví. "Rád bych, aby zmizelo vandalství, a místo toho se objevovala systematická péče o naše kulturní dědictví - to největší bohatství, které máme," podotkl Karel Liška. Jeho pořadatelský kolega Jiří Zajíc, spjatý s ČRDM, upozornil na obtížnou úlohu hodnotící poroty (spolu s ním, Karlem Liškou a doc. Václavem Liškou v ní zasedl předseda ČRDM Pavel Trantina). "Kvalitních prací bylo daleko více, než jsme mohli ocenit," vysvětlil Jiří Zajíc. Práce na posuzovaných projektech představuje podle něj typ činnosti mladých lidí, o které se příliš neví, a přesto "je daleko za hranicí toho, co se obecně myslí, že jsou dnes děti a mladí lidé schopni udělat."

První soutěžní kategorie se týkala monitoringu stavu památek, zejména těch zanedbávaných a opomíjených. Soutěžící měli za úkol seznámit se s místními zapsanými památkami a podle svého uvážení posoudit stav jejich údržby. Měli také navázat kontakt s majiteli či správci objektů a upozornit je na zjištěné drobné závady s cílem předejít větším škodám, případně vytipovat objekty vhodné k památkové ochraně. Třetí místo získal Jiří Sloupenský s prací Zahrada Broumovského kláštera; druhé místo Miloš Záruba a jeho Paletínská kaple v Luži. První příčku obsadil Tomáš Zavoral, který zpracoval Stavebně historický průzkum Kaple sv. Anny v Pardubicích.

Druhá kategorie spočívala v seznámení se s původem a historií určité památky nebo lokality. Šlo o její podrobný popis (rešerši), vycházející z písemných pramenů, kronik, dobových tisků, rozhovorů s pamětníky a podobně. Třetí místo získala Hana Holejšovská a Michaela Rejdová, které se zaměřily na téma Naše město Frýdek - Místek. Druhé místo si zasloužil Martin Štarchoň, který soutěž obeslal s dílem Naše obec - Metylovice, a v čele stanuli Pavel Krpec a David Kubánek s titulem Naše obec - Chlebovice. Porota mimořádně ocenila i tu skutečnost, že šlo o týmovou práci, glosoval jejich umístění Jiří Zajíc. První místo mezi kolektivy zaujal Spolek přátel školy při 3. ZŠ Příbram - Březové Hory díky brožuře nazvané Střípky z historie školy.

Třetí kategorie předepisovala převzít konkrétní péči o památku. V této, jak se ukázalo nejobtížnější kategorii porota neurčila pro malou účast pořadí, ale oběma účastníkům udělila Čestné uznání. To si odnesla Mgr. Anna Pospiechová za pedagogické vedení žáků Speciální školy pro žáky s více vadami Kopřivnice při péči o pomník Panně Marii na okraji města a Jan Jaroš (za péči o kapli s márnicí a rodinnou hrobku rodu Wolfrumů na hřbitově v Ústí na Labem - Krásné Březno).

Čtvrtá kategorie se týkala podpory návštěvnosti pamětihodností - třeba vytvořením www stránek propagujících příslušnou památku, zmapováním procházkových okruhů, naučných stezek, turistického značení apod. Druhé místo obsadily Dita Ducháčková, Kateřina Lušková a Petra Němečková se skládačkou Významné památky města Česká Skalice. Prvním místem se může pochlubit Bystřický kulturní nadační fond, který do soutěže přihlásil časopis Bystřické pokroky a publikaci Ze života malíře Ondrůška.

Pátá kategorie spočívala v obnově a udržování historických tradic. Mohlo jít například o obnovu starých lidových zvyků, jarmarků, poutí či cechovních slavností. Druhé místo v ní zaujala Jana Vondrová se svými Sirkaři v Kyšperku a okolí. Člověk sice běžně ví něco o existenci SOLO Sušice, ale že Kyšperk Sušici historicky o několik let předběhl, to tuší patrně málokdo... Na pomyslný první stupínek vystoupal Vlastimil Herain s tématem Ústecké betlémy; práce byla neobyčejná i tím, že se týkala jeho tatínka. "Popravdě řečeno, on o tom nevěděl.. Byl totiž dlouhodobě pryč, v zahraničí. Takže já jsem to vlastně to zpracoval bez něj. Když zjistil, jaké téma jsem si vybral, byl určitě hrdý," nechal se slyšet mladý autor.

Šestá a sedmá kategorie odrážely zájem o regionální místopis. Ukládaly soutěžícím spolupráci s místními muzei respektive zpracovat vlastivědnou studii dané oblasti - podrobně zmapovat historiografickou folklorní situaci vymezeného regionu, obce či městské čtvrti. Druhé místo zaujal Spolek přátel školy při ZŠ Příbram - Březové Hory za dlouhodobý projekt celoroční spolupráce s hornickým muzeem Příbram. První místo má Bystřický kulturní nadační fond za cyklus zámeckých koncertů a Bystřické zámecké slavnosti.

Osmá kategorie vybízela k navázání zahraničních partnerství, zejména v příhraničních oblastech se Slovenskem, Polskem, Německem a Rakouskem. Na druhé místo se vypracoval Dětský folklorní soubor Ostravička projektem Folklór obohacuje a sbližuje. Prvnímu místu se těší Sdružení Neratov; do čela kategorie mu pomohla obnova Neratovského kostela a poutí.

Vítězné projekty byly mnohdy inspirovány dlouholetou obětavou prací pedagogů. Také proto porota předala i čestná uznání, která získali: Jan Jaroš (za péči o kapli s márnicí a rodinnou hrobku rodu Wolfrumů na hřbitově v Ústí na Labem - Krásné Březno); Spolek přátel školy při 3. ZŠ Příbram - Březové hory (za soustavnou péči o propagaci místního kulturně historického dědictví); Dětský folklórní soubor Ostravička (za úspěšnou reprezentaci naší vlasti a práci s mládeží); Bystřický kulturní nadační fond (za dlouholetou práci při obnově a kulturním využití zámku v Bystřici pod Hostýnem); Mgr. Věra Vlčková (za pedagogické vedení jejích v soutěži velmi úspěšných studentů VOŠ stavební arch. Jana Letzela v Náchodě); Mgr. Miluše Mitanová (za pedagogické vedení jejích v soutěži velmi úspěšných žáků ZŠ Frýdek - Místek. Pavel Krpec a David Kubánek (za nejlepší projekt soutěže v kategorii Mládež). Čestné uznání prvního stupně získalo Sdružení Neratov (za dlouholetou práci při obnově Neratovského kostela a poutí a absolutní vítězství v prvním ročníku soutěže). "Ona to nebyla jen obnova kostela, ona to byla obnova rozbité společnosti," poznamenal Jiří Zajíc.

Porota prý byla překvapena tím, co soutěžící dokázali do svých prací vtělit. Podle názoru hodnotitelů z nich totiž dýchala skutečná odbornost a zájem; bylo znát, že nejde jen o povinnou práci do školy. "Drtivá většina z vás je vyvolených - nikoli ovšem esemeskami na základě kritérií, která by asi většina z vás nepodepsala, ale na základě toho,co jste dokázali," použil paralelu s názvem bulvární televizní "reality show" Jiří Zajíc.

Soutěž Má vlast v srdci Evropy - Poznej ji a chraň! má podle něj ambici překročit české hranice a stát se středoevropskou záležitostí. "Doufáme, že tak jako desítky let předtím, i potom bude u nás i na Slovensku uskutečněna řada kvalitních záměrů. A stejně tak Polsko, jako velká krásná země s ohromně bohatou kulturou, má velkou perspektivu, aby se tam tento podnět stal iniciativou, z níž mohou dlouhodobě profitovat děti a mladí lidé," míní Jiří Zajíc.

Slavnostního vyhlášení výsledků soutěže Má vlast v srdci Evropy se zúčastnily i zástupkyně "patronátního" slovenského a polského velvyslanectví. Nad akcí převzal záštitu spolu s nimi (a (a rakouskou velvyslankyní) také ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda a ministerstvo školství. Ještě před tím, než byli nominovaní soutěžící odměněni, uctili všichni přítomní památku zesnulého ministra kultury Pavla Dostála; soutěž totiž probíhala také pod jeho patronací.

Jména vítězů jednotlivých kategorií naleznete v této prezentaci (PPT, 309 kB).

Fotogalerii ze slavnostního předávání cen v Černínském paláci si můžete prohlédnout ZDE.

Základní informace o soutěži najdete ZDE.