Díky všem, kteří neváhali pomoci

Bylo to, jako by se voda, která před rokem způsobila v jihovýchodní Asii katastrofu, vylila z Indického oceánu prostřednictvím televizních obrazovek do všech koutů světa. Jediný kratičký okamžik stačil k tomu, aby přišlo o život na 230 000 lidí a dalších 1,77 milionu se ocitlo bez střechy nad hlavou. Snad to bylo tím, že na postižených místech bylo tolik cizinců, snad obdobím, kdy byli lidé ještě plni vánoční nálady. Vlna ničivého vodního živlu v podobě tsunami (cunami) vyvolala vlnu mnohem přívětivější – obrovskou vlnu lidské solidarity, vlnu pomoci.

Jak rychle se začala v médiích objevovat čísla kont pomoci, tak rychle přibývaly peníze. Český výbor pro UNICEF denně aktualizoval na svých stránkách www.unicef.cz částku, která na účet přišla. Na místo katastrofy postupně směřovaly nejen tuny materiální pomoci, ale také lidé, kteří ji tam jeli zprostředkovat. Ukázalo se, že ačkoli nepatříme ani k největším, ani k nejbohatším státům světa, dokázali jsme být víc než štědří. A nejen to. Organizace, jejichž prostřednictvím byly peníze vybrány, si počínaly velmi prozíravě. Na místě samém totiž organizátorům mnoha zahraničních projektů (hovoří se až o 80%!), které nebyly dostatečně promyšleny a připraveny, brzo došel dech.

Rok, který právě od katastrofy uplynul, svádí k zamyšlení nad stavem humanitární pomoci. Byla dostatečná? Nezůstalo pouze u příslibů finančních částek? Zástupci Českého výboru pro UNICEF a občanského sdružení ADRA ČR informovali novináře na společné tiskové konferenci o svých zkušenostech a spolupráci v postižené oblasti. Ano, ač při získávání peněz působily organizace často jako konkurence, na místě samém bylo ku prospěchu věci, když spolupracovaly. UNICEF se tedy v řadě případů zaměřil hlavně na podporu základních škol, zatímco ADRA pomáhala spíše obnovování škol středních.

I sebe víc vzedmutá hladina jednoho dne opadne, snímky katastrofy zmizí z titulních stránek světového tisku. Ale následky katastrofy ještě zdaleka nejsou zahlazeny. „Sprint skončil, maratón pokračuje. Je to běh na dlouhou trať,“ řekl velmi výstižně bývalý americký prezident Bill Clinton. K datu ročního výročí katastrofy v jihovýchodní Asii ADRA ČR finančně a částečně i organizačně zajišťuje tři projekty obnovy v Thajsku, jeden (co do finanční podpory největší) v Indonésii a tři na Srí Lance. Na realizaci a podporu ADRA ČR čeká po jednom návrhu na projekt v Thajsku, Indonésii, Andamanských ostrovech, Malajsii a dvou na Srí Lanku (podrobnější informace získáte na adrese www.adra.cz).

Je dobrým zvykem, že když někdo někomu něco dá, za dar poděkovat. Jenže v tom obrovském množství to technicky není možné. Navíc řada dárců je anonymních. Prostě chtěli pomoci a nestáli o to, aby se někde jejich jméno objevovalo. Další by se bývali byli rádi dozvěděli, kde konkrétně jejich peníze pomohly. Ale to ani v dnešním přetechnizovaném světě není dost dobře možné. Aparát, který by na takovou evidenci byl zapotřebí, by spolykal neúměrnou část získaných prostředků. A tak si jen můžete představit, že váš příspěvek zaslaný na konto UNICEF možná pomohl při nákupu školních pomůcek pro některé z téměř 1,4 milionu dětí. Nebo přispěl na zavedení/rekonstrukci 114 vodních systémů, které na pití a hygienu využívá více než půl milionu lidí. Nebo bylo i díky němu očkováno proti spalničkám některé z 1 220 099 dětí? Či z něj byly pořízeny moskytiéry na ochranu proti malárii pro 557 948 dětí a žen? Nebo psychosociální péče a podpora pro 358 437 dětí? Sečteno a podtrženo, z pomoci UNICEF mělo dosud prospěch na 3,5 milionů lidí!

Mnoho bylo vykonáno, ale mnoho práce ještě zbývá. Televizní štáby, které zavítaly na pobřeží rok po nešťastné události, sice často natáčejí v letoviscích, kde to leckdy vypadá lépe než před katastrofou, ale skutečnost je taková, že mnoho rodin stále ještě nezískalo žádný způsob obživy nebo nemají stálé příbytky. Je třeba obnovit základní zdravotní, sociální a vzdělávací služby pro děti a potřebnou infrastrukturu (a to na kvalitativně vyšší úrovni, než jaká byla před úderem tsunami, tedy v duchu hesla Nové musí být lepší!), a řešit takové dlouhodobé problémy, jako jsou špatné zásobování vodou, široce rozšířená podvýživa a obchod s dětmi a nebo třeba velké množství chybějících učitelů. „Jsou to často věci, které nejsou příliš hmatatelné – jídlo se sní, vakcíny naočkují, voda vypije... Ale nejsou o nic méně důležité, než stavby budov či nové lodě, které přinesou rybářům obživu,“ zdůrazňuje ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.

„Českou republiku tady dnes už neznají jen pro jména našich fotbalistů. „Čeko,“ jak říkají, teď pro ně znamená i konkrétní podíl na pomoci při obnově jejich města. A je to podíl nemalý,“ dodává asistent projektového koordinátora ADRA Indonesia v Meulaboh Peter Kern.