Pták roku 2006 - orel mořský

Ptačí druh, který pro rok 2006 vybral výbor České společnosti ornitologické jako Ptáka roku, se veskrze liší od posledních „ptáků roku“ – na rozdíl od nich není tak hojný, avšak jeho početnost se zvyšuje, také vzrůst a vzezření nejsou drobné, ale spíše majestátní, velice dobře symbolizující významné výročí, které ČSO v roce 2006 slaví. Přesto nebo právě proto je orel mořský (Haliaeetus albicilla) velice vhodným „Ptákem roku“ a je nám ctí vás s ním blížeji seznámit.

OREL MOŘSKÝ

Základní údaje

Český název: orel mořský

Latinský název: Haliaeetus albicilla

Průměrná hmotnost: Samice 7096 g, samec 4050 g

Délka těla: 69-92 cm

Rozpětí křídel: 200-245 cm

Nejvyšší prokázaný věk: V zajetí 42 let, v přírodě na základě kroužkování 34 let, ale patrně žije déle.

Potrava: Nejčastěji ryby a vodní ptáci. Často požírá mršiny, především v zimě.

Tah: Staří ptáci ze středoevropských populací jsou převážně stálí, mladí se potulují často do značných vzdáleností od svého rodiště.

Hnízdění: V podmínkách střední Evropy hnízdí výhradně na stromech. Snůška od poloviny února, inkubace v průměru 38 (34-46) dní, 1-2 mláďata (vzácně 3) vyvádí v průběhu června. Hnízdí 1x ročně, náhradní snůška pouze v případě brzkého zničení hnízda.

Právní ochrana v ČR: Ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je zařazen vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. mezi kriticky ohrožené druhy. V Evropské unii je zařazen ve Směrnici o ptácích 79/409/EEC v příloze I.

Možnosti ohrožení v ČR: Rušení na hnízdištích, nelegální lov a trávení.

Orel mořský je mohutný, největší evropský orel s rozpětím křídel až 2,5 metru, kterého si snad nelze s jiným dravcem splést. Při kroužení jsou charakteristická dlouhá, „prknovitá“ křídla s prstovitě roztaženými ručními letkami a dopředu vyčnívající hlava s mohutným zobákem, který je u mladých ptáků tmavý, u dospělých nápadně žlutý. U dospělých ptáků je navíc nápadný bílý ocas. S orlem mořským se nejčastěji setkáme především v okolí větších vodních nádrží či řek, ale může se vyskytnout kdekoliv na území státu, spíše však v nížinách. V zimě po zámrzu ho často spatříme sedět na ledě uprostřed rybníka. Přitom už nepůsobí tak impozantním dojmem jako v letu, připomíná spíše mohutnou, zdaleka viditelnou načepýřenou slepici. Orel mořský zažil v průběhu minulých století tvrdé pronásledování, dokonce byl ve značné části západní, střední a jižní Evropy vyhuben. Koncem dvacátého století se však v důsledku ochrany na řadu původních hnízdišť v Evropě vrátil a jeho početnost dále narůstá. Podle údajů z publikace BirdLife International Birds in Europe 2004, vzrostla jeho populace za posledních deset let přibližně o 50 %.

V současnosti je evropská populace orla mořského odhadována na 5000 párů, což představuje více než 50 % populace světové. Nebylo tomu tak ale vždy. V Čechách zanikla poslední hnízdiště v polovině devatenáctého století, na jižní Moravě patrně hnízdili ještě ve 20. letech dvacátého století. V následujících desetiletích bylo území státu pouze pravidelným zimovištěm, především pak území Třeboňska. Protože zde existovaly i vhodné podmínky pro hnízdění orlů, především vhodné lesní porosty i dostatek potravy, zahájili v osmdesátých letech minulého století jihočeští ornitologové a orgány ochrany přírody aktivity, mající za cíl obnovení původních hnízdišť, jako např. intenzivní přikrmování zimujících ptáků, stavba umělých hnízd či vysazení celkem devíti mladých orlů, pocházejících z odchovů pana C. Fentzloffa ze SRN. Prvé úspěšné hnízdění proběhlo v roce 1986 a tento pár tvořili vypuštění jedinci. Na základě chování orlů i pozdějších nálezů poměrně starých hnízd lze ale s největší pravděpodobností předpokládat, že zde již v této době hnízdili ptáci z divoké, původně zimující populace. Reintrodukční projekt tedy přišel v době, kdy zde již vznikala hnízdní populace přirozeným šířením, podobně jako i v jiných oblastech střední Evropy.

V následujících letech se počet hnízdících párů postupně zvyšoval, orli začali obsazovat další vhodné lokality i v jiných oblastech České republiky, jako je Českobudějovicko, Jindřichohradecko, Českolipsko či Břeclavsko. Celkový počet hnízdících párů orla mořského na území České republiky je v současné době odhadován na 25-30. Stoupá i počet zimujících ptáků, zejména na Novomlýnských nádržích a na Třeboňsku.

Potravu orla mořského tvoří především ryby a vodní ptáci, v menší míře i různí savci. Po zámrzu rybníků tvoří z velké části potravu různá uhynulá zvířata, která orel v krajině najde, včetně velkých savců jako je srnec či prase divoké. Ač dokáže ulovit i zdravou kořist, vyhledává především defektní či uhynulé jedince, čímž se řadí mezi druhy, vykonávající v přírodě sanitární funkci.

Současná legislativa zajišťuje orlům mořským úplnou ochranu. Přes vysoký stupeň ochrany však u nás dochází k úmyslnému pronásledování, zejména k nelegálním zástřelům. Ještě zrůdnější činností je nelegální kladení otrávených návnad, které se v posledních letech velmi rozšířilo. I když není travičství zřejmě přímo namířeno proti orlům mořským, představuje v současné době nejkritičtější faktor v jeho ochraně, který může v krátké době nepříliš početnou populaci zcela zlikvidovat.

Pro aktivní ochranu orla mořského je tedy nejdůležitější zajistit klid ke hnízdění a především si všímat všech náznaků nelegální činnosti, která může orly (i jiné ptáky) ohrozit, ať již se jedná o trávení, zástřel, rušení na hnízdech či zničení hnízda a při náznaku jakéhokoliv podezření ihned kontaktovat kompetentní orgány jako je Policie ČR či místně příslušné orgány ochrany přírody. Ochotně pomůže i koordinátor programu ČSO Volná křídla Zdeněk Vermouzek na telefonu 605 578 746.

Více se o orlovi mořském i o možnostech jeho ochrany dozvíte v brožuře Pták roku 2006 – orel mořský, kterou v lednu vydává Česká společnost ornitologická.

Autoři textu: Jan Ševčík, Lucie Hošková

Autor fotografií Jan Ševčík. Převzato se svolením z webu České společnosti ornitologické - www.birdlife.cz.

---

AKCE POŘÁDANÉ U PŘÍLEŽITOSTI VYHLÁŠENÍ ORLA MOŘSKÉHO PTÁKEM ROKU 2006
Leden 2006 – vychází brožura Pták roku 2006, distribuce na tématických vycházkách, členové ČSO ji obdrží v únoru 2006
Leden – únor 2006 – tématické vycházky za ptákem roku 2006 a dalšími zimujícími ptáky viz dále
Únor/březen 2006 – přednáška o Ptákovi roku 2006 v Národním Muzeu Praha – bude upřesněno.
V případě zájmu budou vycházky za orlem mořským opakovány i koncem roku 2006.

Pojďte s námi za Ptákem roku 2006!
Česká společnost ornitologická pro Vás připravila několik vycházek za orlem mořským.

Tovačov
18.2.2006, odjezd do Tovačova v 10:00 linkovým spojem z autobusového nádraží v Přerově (zastávka č.13). Je možné přijít na autobusové nádraží do Tovačova na 10:25. Trasa vycházky bude zvolena dle okolností. Vedou: Adolf Goebel (tel.: 776 064 743, e-mail: adolf.goebel@post.cz), Zdeněk Vermouzek (tel.: 605 578 746, e-mail: verm@prerovmuzeum.cz), Jiří Polčák, Jaroslav Zámečník.

Záhlinice
19.2.2006, sraz v 9:00 před hospodou U čápa.
Vede Pavel Šálek, tel.: 606 541 859.

POZOR! Uvedená místa a datum se mohou změnit. Závisí na momentálním výskytu orla mořského, stavu vody, zamrznutí atd. Prosíme, pozorně sledujte www.birdlife.cz, nebo kontaktujte vedoucí vycházek na uvedených tel. číslech. Děkujeme za pochopení.

Zájemci z jiných regionů si mohou zamluvit ubytování skrze turistická informační centra v Mikulově, Třeboni, České Lípě a Přerově, jejichž kontakty ochotně poskytneme v sekretariátu ČSO (cso@birdlife.cz, tel.: 274 866 700)