pozadi
.
hlavička ADAM.cz ČRDM

     QR kód této stránky ->

Pták roku 2006 - orel mořský

Autor: Jan Ševčík - Lucie Hošková, Česká společnost ornitologická | zařazeno: 5. 2. 2006 | přečteno 15597

V zimě můžeme orly mořské spatřit často na zamrzlé hladině vodních nádrží. Na obrázku dva nedospělí jedinci. Foto J. Ševčík.Ptačí druh, který pro rok 2006 vybral výbor České společnosti ornitologické jako Ptáka roku, se veskrze liší od posledních „ptáků roku“ – na rozdíl od nich není tak hojný, avšak jeho početnost se zvyšuje, také vzrůst a vzezření nejsou drobné, ale spíše majestátní, velice dobře symbolizující významné výročí, které ČSO v roce 2006 slaví. Přesto nebo právě proto je orel mořský (Haliaeetus albicilla) velice vhodným „Ptákem roku“ a je nám ctí vás s ním blížeji seznámit.

OREL MOŘSKÝ

Základní údaje

Český název:
orel mořský

Latinský název: Haliaeetus albicilla

Průměrná hmotnost: Samice 7096 g, samec 4050 g

Délka těla: 69-92 cm

Rozpětí křídel: 200-245 cm

Nejvyšší prokázaný věk: V zajetí 42 let, v přírodě na základě kroužkování 34 let, ale patrně žije déle.

Potrava: Nejčastěji ryby a vodní ptáci. Často požírá mršiny, především v zimě.

Tah: Staří ptáci ze středoevropských populací jsou převážně stálí, mladí se potulují často do značných vzdáleností od svého rodiště.

Hnízdění: V podmínkách střední Evropy hnízdí výhradně na stromech. Snůška od poloviny února, inkubace v průměru 38 (34-46) dní, 1-2 mláďata (vzácně 3) vyvádí v průběhu června. Hnízdí 1x ročně, náhradní snůška pouze v případě brzkého zničení hnízda.

Právní ochrana v ČR: Ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je zařazen vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. mezi kriticky ohrožené druhy. V Evropské unii je zařazen ve Směrnici o ptácích 79/409/EEC v příloze I.

Možnosti ohrožení v ČR: Rušení na hnízdištích, nelegální lov a trávení.

Dospělý orel mořský. Dobře patrná světlá hlava, žlutý zobák a bílý ocas. Foto J. Ševčík. Orel mořský je mohutný, největší evropský orel s rozpětím křídel až 2,5 metru, kterého si snad nelze s jiným dravcem splést. Při kroužení jsou charakteristická dlouhá, „prknovitá“ křídla s prstovitě roztaženými ručními letkami a dopředu vyčnívající hlava s mohutným zobákem, který je u mladých ptáků tmavý, u dospělých nápadně žlutý. U dospělých ptáků je navíc nápadný bílý ocas. S orlem mořským se nejčastěji setkáme především v okolí větších vodních nádrží či řek, ale může se vyskytnout kdekoliv na území státu, spíše však v nížinách. V zimě po zámrzu ho často spatříme sedět na ledě uprostřed rybníka. Přitom už nepůsobí tak impozantním dojmem jako v letu, připomíná spíše mohutnou, zdaleka viditelnou načepýřenou slepici. Orel mořský zažil v průběhu minulých století tvrdé pronásledování, dokonce byl ve značné části západní, střední a jižní Evropy vyhuben. Koncem dvacátého století se však v důsledku ochrany na řadu původních hnízdišť v Evropě vrátil a jeho početnost dále narůstá. Podle údajů z publikace BirdLife International Birds in Europe 2004, vzrostla jeho populace za posledních deset let přibližně o 50 %.

V současnosti je evropská populace orla mořského odhadována na 5000 párů, což představuje více než 50 % populace světové. Nebylo tomu tak ale vždy. V Čechách zanikla poslední hnízdiště v polovině devatenáctého století, na jižní Moravě patrně hnízdili ještě ve 20. letech dvacátého století. V následujících desetiletích bylo území státu pouze pravidelným zimovištěm, především pak území Třeboňska. Protože zde existovaly i vhodné podmínky pro hnízdění orlů, především vhodné lesní porosty i dostatek potravy, zahájili v osmdesátých letech minulého století jihočeští ornitologové a orgány ochrany přírody aktivity, mající za cíl obnovení původních hnízdišť, jako např. intenzivní přikrmování zimujících ptáků, stavba umělých hnízd či vysazení celkem devíti mladých orlů, pocházejících z odchovů pana C. Fentzloffa ze SRN. Prvé úspěšné hnízdění proběhlo v roce 1986 a tento pár tvořili vypuštění jedinci. Na základě chování orlů i pozdějších nálezů poměrně starých hnízd lze ale s největší pravděpodobností předpokládat, že zde již v této době hnízdili ptáci z divoké, původně zimující populace. Reintrodukční projekt tedy přišel v době, kdy zde již vznikala hnízdní populace přirozeným šířením, podobně jako i v jiných oblastech střední Evropy.

V následujících letech se počet hnízdících párů postupně zvyšoval, orli začali obsazovat další vhodné lokality i v jiných oblastech České republiky, jako je Českobudějovicko, Jindřichohradecko, Českolipsko či Břeclavsko. Celkový počet hnízdících párů orla mořského na území České republiky je v současné době odhadován na 25-30. Stoupá i počet zimujících ptáků, zejména na Novomlýnských nádržích a na Třeboňsku.

Potravu orla mořského tvoří především ryby a vodní ptáci, v menší míře i různí savci. Po zámrzu rybníků tvoří z velké části potravu různá uhynulá zvířata, která orel v krajině najde, včetně velkých savců jako je srnec či prase divoké. Ač dokáže ulovit i zdravou kořist, vyhledává především defektní či uhynulé jedince, čímž se řadí mezi druhy, vykonávající v přírodě sanitární funkci.

Současná legislativa zajišťuje orlům mořským úplnou ochranu. Přes vysoký stupeň ochrany však u nás dochází k úmyslnému pronásledování, zejména k nelegálním zástřelům. Ještě zrůdnější činností je nelegální kladení otrávených návnad, které se v posledních letech velmi rozšířilo. I když není travičství zřejmě přímo namířeno proti orlům mořským, představuje v současné době nejkritičtější faktor v jeho ochraně, který může v krátké době nepříliš početnou populaci zcela zlikvidovat.

Pro aktivní ochranu orla mořského je tedy nejdůležitější zajistit klid ke hnízdění a především si všímat všech náznaků nelegální činnosti, která může orly (i jiné ptáky) ohrozit, ať již se jedná o trávení, zástřel, rušení na hnízdech či zničení hnízda a při náznaku jakéhokoliv podezření ihned kontaktovat kompetentní orgány jako je Policie ČR či místně příslušné orgány ochrany přírody. Ochotně pomůže i koordinátor programu ČSO Volná křídla Zdeněk Vermouzek na telefonu 605 578 746.

Více se o orlovi mořském i o možnostech jeho ochrany dozvíte v brožuře Pták roku 2006 – orel mořský, kterou v lednu vydává Česká společnost ornitologická.

Autoři textu: Jan Ševčík, Lucie Hošková

Autor fotografií Jan Ševčík. Převzato se svolením z webu České společnosti ornitologické - www.birdlife.cz.


AKCE POŘÁDANÉ U PŘÍLEŽITOSTI VYHLÁŠENÍ ORLA MOŘSKÉHO PTÁKEM ROKU 2006
Leden 2006 – vychází brožura Pták roku 2006, distribuce na tématických vycházkách, členové ČSO ji obdrží v únoru 2006
Leden – únor 2006 – tématické vycházky za ptákem roku 2006 a dalšími zimujícími ptáky viz dále
Únor/březen 2006 – přednáška o Ptákovi roku 2006 v Národním Muzeu Praha – bude upřesněno.
V případě zájmu budou vycházky za orlem mořským opakovány i koncem roku 2006.

Pojďte s námi za Ptákem roku 2006!
Česká společnost ornitologická pro Vás připravila několik vycházek za orlem mořským.

Tovačov
18.2.2006, odjezd do Tovačova v 10:00 linkovým spojem z autobusového nádraží v Přerově (zastávka č.13). Je možné přijít na autobusové nádraží do Tovačova na 10:25. Trasa vycházky bude zvolena dle okolností. Vedou: Adolf Goebel (tel.: 776 064 743, e-mail: adolf.goebel@post.cz), Zdeněk Vermouzek (tel.: 605 578 746, e-mail: verm@prerovmuzeum.cz), Jiří Polčák, Jaroslav Zámečník.

Záhlinice
19.2.2006, sraz v 9:00 před hospodou U čápa.
Vede Pavel Šálek, tel.: 606 541 859.

POZOR! Uvedená místa a datum se mohou změnit. Závisí na momentálním výskytu orla mořského, stavu vody, zamrznutí atd. Prosíme, pozorně sledujte www.birdlife.cz, nebo kontaktujte vedoucí vycházek na uvedených tel. číslech. Děkujeme za pochopení.

Zájemci z jiných regionů si mohou zamluvit ubytování skrze turistická informační centra v Mikulově, Třeboni, České Lípě a Přerově, jejichž kontakty ochotně poskytneme v sekretariátu ČSO (cso@birdlife.cz, tel.: 274 866 700)



Související články:


vytisknout článek | přidat na Facebook Facebook | pridej.cz


Nejčtenější články za posledních 7 dnů
Nejsledovanější příspěvky rubriky video - audio za posledních 30 dnů
.

Aktuální téma: #tábory

· #sbirame · #72hodin · #tabory · #radyanavody · #foglar · #natabore · #dobrovolnici · #eyca #eyca_cz · #kamchodit · #hryahlavolamy · #vanoce · #čtenářství



Kam chodit MŠMT Newtonmedia.cz České Tábory.cz Borovice.cz - Informační centrum pro dětsku rekreaci, tábory, cestování skupin a volný čas. Kecejme do toho
© 2016 ČRDM | Senovážné nám. 24, Praha 1 | Kontakty | Mapa stránek | ADAM.cz na Facebooku / ADAM.cz na Twitteru / RSS ADAM.cz / ATOM ADAM.cz
Přebírání obsahu ADAM.cz. Provozuje redakční centrum ČRDM za podpory MŠMT | Tento web byl vytvořen pomocí phpRS. PDA Mapa stránek Hlavní strana Klávesové zkratky na tomto webu Na obsah stránky

-> Google+