Kniha - objektNěkdo radí, nechat je být. Jiní se obávají toho, aby snižování čtenářské (informační) gramotnosti nevedlo ke špatným koncům jako např. zhoršení studijních schopností. A pak existují ještě ti, kteří se proti trendu, kdy školáci přiznávají, že přečtou jedinou knížku do měsíce (jak mj. vyplynulo z výzkumu trávení volného času, který pod názvem Není nám to jedno! – prezentace ke stažení ZDE – připravila ve spolupráci s ČRDM společnost Henkel) či že čtou velmi málo (analýza dětského čtenářství ZDE) snaží bojovat všemi dostupnými prostředky. Tradici veletrhu dětské knihy založili před čtyřmi lety v Liberci tak, aby byl víc než jen střechou nad stánky nakladatelů knížek pro děti. Patří k němu nejen besedy a autogramiády, ale také výstavy knižních ilustrací, odborné konference, dílny pro děti, literární soutěže, vystoupení a divadelní představení.

    Veletrh dětské knihy Liberec Hlavní téma 4. ročníku veletrhu, který se uskuteční od 16. do 18. března 2006 v Liberci, zní: „Kniha – nedílná součást rozvoje dětské fantazie“. Představí se nejen 30 vystavovatelů – vydavatelů dětské literatury a učebnic. Čtenářům a milovníkům kreslených příběhů je určena výstava Český komiks 20. století a pohled na současnou tvorbu. Na téměř třiceti ukázkách se návštěvníci seznámí s výběrem toho nejlepšího, co u nás vycházelo ve druhé polovině minulého století, zejména na stránkách časopisů pro děti a mládež (Josef Lada, Ondřej Sekora, Jaroslav Foglar, Jan Fischer, Karel Franta, Adolf Born, Svatopluk Hrnčíř, Jiří Havel, Věra Faltová, Jaroslav Němeček, Marko Čermák, Vlastislav Toman, František Kobík, Václav Šorel, Gustav Krum, Kája Saudek aj.). Zajímavým doplněním komiksů bude malá výstavka papírových modelů, které mají vztah k vystaveným příběhům, jako třeba robot Malý bůh, vzducholoď Vysočina nebo hvězdolet Galaxie.

    Kromě této výstavy se návštěvníci s kreslenými příběhy a komiksy seznámí i u dalších vystavovatelů v jejich expozicích, jako třeba u populárního Čtyřlístku nebo občanského sdružení Pionýr, které kreslené příběhy pravidelně zařazuje do svých Ahojů a jiných tiskovin. Sdružení také představí práce dětí, které komiks kreslily v literární soutěži Pionýrský sedmikvítek 2005/06.

    Otevírací doba:
    čtvrtek 16. 3. (9.00-18.00)
    pátek 17. 3. (9.00 – 18.00)
    sobota 18. 3. (9.00 – 17.00)
    Vstupné: děti, studenti – 10 Kč, dospělí – 20 Kč, dětské domovy – 1 Kč
    http://www.veletrhdetskeknihy.cz

    Atmosféru loňského Veletrhu dětské knihy si můžete připomenout ve fotoalbu připraveném Dětskou tiskovou agenturou ZDE. Ta je letos mediálním partnerem veletrhu. Dění budou zblízka sledovat a čtenáře internetového zpravodajství Dětské tiskové agentury informovat www.dta.zde.cz dva dětší reportéři – Lukáš Hofmann a Kristýna Svobodová.


    Jak čtou české děti

    • Téměř o čtvrtině dětí lze říci, že prakticky vůbec nečtou.
    • 7 % dětí čte knihy i několik hodin denně, 21 % denně alespoň chvilku. Celkem tedy vezme téměř třetina dětí denně do ruky knihu, aby si v ní četla. Prakticky vůbec nečte přibližně čtvrtina dětí.
    • 54 % dětí říká, že je čtení baví. Nečtou tedy jen z povinnosti.
    • Knihy čtou významně častěji dívky a také děti z víceletých gymnázií.
    • Celkem 27 % dětí nepřečte za měsíc ani jednu knihu, 43 % dětí uvádí, že přečte přibližně jednu.
    • Polovina dětí preferuje knihy českých autorů.
    • 70 % dětí, s kterými rodiče četli pravidelně, když byly malé, čte dnes denně.
    • Veřejnou knihovnu využilo alespoň jednou 65 % dětí. Běžně ji používá 48 % dětí.

    Rozsáhlou analýzu výsledků sociologického výzkumu JAK ČTOU ČESKÉ DĚTI? Ivana Gabala a Lenky Václavíkové Helšusové, z které jsou výše uvedené údaje, najdete také v dokumentech serveru Adam – ZDE. Studie je to poměrně rozsáhlá a obsáhlá, ale jejích 50 stránek doporučuji k přečtení všem, kteří mají s dětmi a knihami co do činění (vedoucím, učitelům, knihovníkům, vydavatelům knih i rodičům). Čísla onoho výzkumu jsou více než varující. Dozvíte se nejen, JAK a CO čtou české děti, ale také PROČ čtou některé tak málo či vůbec neznají cestu do veřejné či školní knihovny.

    Autor