Jak jsem přežil noc ve vlastním iglu

Tak to co přijít muselo už přišlo :-))
Dneska v noci jsem pokořil další svůj limit! Poté co jsem se k večeři posilnil treskou a čokoládovým koláčem (který jsem sám upekl), jsem se asi v deset hodin odhodlal, že přenocuji v jeskyni ze sněhu, kterou jsem si vykutal minulý týden. Nejnižší teplota za poslední dny -10 stupňů Celsia mi nahrávala do karet, tak jsem vzal karimatku a spacák a šel se zahrabat. Ta jeskyně se skládá ze dvou částí, 3 metrů dlouhé chodby a 2 metry dlouhé jeskyně ideální na spaní. Kopal jsem ji asi 6 hodin. V půl jedenáctý mi Anne s Jonem (hostitelská máma a táta) přišli poprat dobrou noc a já se zavrtal do spacáku a pokoušel se usnout... Usnul jsem celkem rychle, ale přišla zrada. Asi ve 4 ráno přišla krize, ochladilo se na - 18 stupňů Celsia a já doplatil na to, že jsem si vzal jenom jedny ponožky. Na nohy mi byla zima pekelná. Pravda - měl jsem chuť zdrhnout do tepla vlastní postele, ale překonal jsem se a asi po hodině jsem zase pokojně usnul. Ráno mě probudila čumákem fenka Ella, sluníčko svítilo, bylo 7 hodin ráno a Anne šla vyzvednout noviny do kastlíku. Doma jsem si uvařil čaj, posadil se ke kamnům a řekl jsem si, že jsem masér :-)))) a že kvůli tomuhle jsem do Norska přijel. Pak jsem šel do školy. Byla to paráda, i když celkem krušná, ale jak říká taťka Miloš: člověk si má někdy vyzkoušet co vydrží!
Zdraví
Kuba fra Tsjekkia