pozadi
.
hlavička ADAM.cz ČRDM

     QR kód této stránky ->

První český skaut

Autor: Marek Bárta | zařazeno: 2. 9. 2006 | přečteno 6038

Antonín Benjamin Svojsík (5. 9. 1876 - 17. 9. 1938)

Neznámý známý – tak bych nejspíš označila osobnosti, o kterých většina z nás již něco slyšela, ale tím to tak většinou končí. Před rokem 1990 byly zmínky o zakladateli českého skautingu víc než kusé. Ani v městské knihovně jsem mnoho informací nevypátrala. Jistě, členové Junáka povědomí o životě zakladatele svého hnutí mají. Právě v těchto dnech si připomínají 130. výročí jeho narození. Každý druhý rok je pořádáno velké klání ve skautských dovednostech - Svojsíkův závod. Ale ostatní? Jaký byl muž, který se stal docentem skautingu na Univerzitě Karlově a jehož jméno figuruje i v Československém hudebním slovníku osob a institucí (ZDE)? Mnohé prozradí srovnání se zakladatelem světového skautingu - Roberta Badena Powella, které připravil Marek Bárta, šéfredaktor časopisu Skauting.
-pal-


Antonín Benjamín Svojsík

5. 9. 1876–17. 9. 1938

Bylo mu šestnáct, když spolu se svým mladším bratrem Františkem a kamarádem Toníkem vyrazil z Prahy na dlouhou prázdninovou cestu. Pěšky a s minimálními prostředky došli na Sněžku, odtud se vydali do Adršpachu a Polabím se vrátili zpět do Prahy (pod názvem Vzpomínky z cest, A. B. Svojsík vyšlo v roce 1997 v edici Skautské deníky). Cesta předznamenala jeho pozdější život -­ v šestatřiceti položil základy největší české organizace pro výchovu mládeže ve volném čase.

Robert a Antonín
Je s podivem kolik shodných momentů nalezneme v životech Antonína Benjamina Svojsíka a Roberta Baden-Powella. V útlém dětství jim oběma zemřeli otcové. Oba měli na dnešní dobu neobvykle mnoho sourozenců ­- Toník tři bratry, Robert jich měl více (čtyři bratry a sestru). Zatímco na Roberta měl velký vliv starý admirál Smith, který prožil nejedno dobrodružství na moři, na Toníka měl velký vliv jeho dědeček Havlík. I jeho život nepostrádal dobrodružství, i když jiného rázu. Pan Havlík byl původním povoláním sekerník. Sekerníci byli „strojníci“ mlýnů. Vyráběli a opravovali dřevěné převody, kterými se přenášela síla vodního proudu na mlýnské kameny. Se zánikem vodních mlýnů zaniklo i sekernictví. Dědeček Havlík ovšem u sekernictví nezůstal ­- vlastníma rukama si postavil mlýn v Dobřichovicích. Toník spolu se svými bratry dědečkovi často pomáhal s opravami a rozšiřováním mlýna.

Studium
Je zajímavé, že „skautské vlohy“ obou zakladatelů se ve větší míře projevily na střední škole. Robert chodil do anglické internátní školy pro chlapce v Godalmingu. Brzy se naučil znát okolí školy jako nikdo jiný. Plížení a maskování se naučil v praxi -­ jen tak bylo možno uniknout bedlivému zraku dohlížejících pedagogů. Zvládl práci se sekyrou a naučil se na ohništi připravovat jednoduchá jídla.

Toník chodil na střední školu v Praze. Ve městě sice neměl tolik příležitostí k dobrodružnému životu, vynahrazoval si to však o prázdninách. Když mu bylo šestnáct, podnikl svou první dlouhou cestu. Z dochovaného zápisníku vyplývá, že měl stejně dobrý pozorovací talent a uměl kreslit neméně dobře jako Robert.

Robert cestoval také. Po moři. Na lodi svých bratrů se o prázdninách plavil kolem Skotska a Anglie. Dělal jim plavčíka.

Cestování
Mohlo by se zdát, že po skončení střední školy nabraly cesty obou zakladatelů diametrálně odlišný směr. Robert šel na proslulou vojenskou akademii do Sandhurstu, Toník na učitelský ústav. Jenže… Toníkovi učarovalo cestování. O pouti na Sněžku jsem se již zmiňoval. Když mu bylo osmnáct, vydal se s kamarády, s nimiž později vytvořil pěvecké kvarteto, na cestu přes Moravu a Slovensko do Budapešti a zpět. Později navštívil Itálii, Francii, Řecko, Alžír, Palestinu, Egypt… Robert cestoval také. S armádou. Nastoupil k jednotce v daleké Indii, později se s ní přesunul do jižní Afriky.

Umění
Toník odmala rád zpíval. Na učitelském ústavu se ve zpěvu zdokonalil a spolu s kamarádem a spolužákem Janem Novákem, pozdějším místonáčelníkem, a dalšími dvěma přáteli založili České pěvecké kvarteto. Stal se také členem Umělecké besedy. Robert se umění věnoval také. Aby mužstvo nepropadlo zahálce, hrál s vojáky divadlo, organizoval pěvecký kroužek a zaučoval divadelní ochotníky.

Skauting
Srovnávat bychom mohli ještě dále a znovu a znovu bychom nacházeli zajímavé paralely jejich životů. Skautingu – tedy mimoškolní výchově dětí a mládeže oba věnovali nejlepší roky svého života. Jak se vlastně tělocvikář žižkovské reálky se skautingem seznámil? Na nové hnutí pro mládež Antonína upozornil v Anglii žijící krajan Ing. Meilbeck. Bylo to v roce 1911. Antonín neváhal. Vypravil se o prázdninách do Anglie a hned po návratu založil první oddíl ze svých studentů.

Marek Bárta, šéfredaktor časopisu Skauting

Hvězdy
Když se začtete do následujících řádků, pochopíte, že pojmenování planetky 16706 jménem Svojsík (www.astro.cz/planetky) není náhodné. Jeden z táborových večerů zachytil šestnáctiletý skaut Jiří Wolker ve svém táborovém deníku takto:

„Hvězdy se třpytily jako konce zlatých nitek a paseka, noříc se v první spánek, zpívala si tiše ukolébavku, ševelíc listím. Z dáli doléhalo kuňkání žab. Okolo paseky stál les, les velikánů, jenž dosud bděl. Vrcholky jeho si ještě šepotaly, jako lidé ukládající se k spánku. V těch vrcholcích se snad scházeli Siléni k večerním besedám. A nad tím vším to ohromné, velkolepé nebe.

Pan profesor nás poučoval a vykládal nám souhvězdí. Připadalo mi, jako bych žil před 2000 lety, kdy staří Egypťané brali své žáky pod nebesa a učili je své nejmilejší vědě – astronomii.

Náhle však kdosi zvolal: „Meteor“. Ohlédli jsme se a ustrnuli nad báječným divadlem. Něco takového jsem dosud neviděl.

Na severním nebi se vznášela obrovská hořící koule, která nepadala, nýbrž jako pták volně se nesla vzduchem k západu vodorovným letem. Letěla zcela pomalu a zdálo se, jako by byla jen nad vrcholky lesa. Bylo to úchvatné. Proletěla vzduchovým pásmem a zhasínala, až úplně zmizela. Ustrnutím jsme ani nemluvili. Byl to moment úchvatné krásy, která mi nikdy nevymizí z paměti. Po půl druhé hodině přednášky jsme odešli spat.
Noc byla klidná a já snil o hvězdách.

27. července 1916, Táborový deník šestnáctiletého skauta Jiřího Wolkra



vytisknout článek | přidat na Facebook Facebook | pridej.cz


Nejčtenější články za posledních 7 dnů
Nejsledovanější příspěvky rubriky video - audio za posledních 30 dnů
.

Aktuální téma: #tábory

· #sbirame · #72hodin · #tabory · #radyanavody · #foglar · #natabore · #dobrovolnici · #eyca #eyca_cz · #kamchodit · #hryahlavolamy · #vanoce · #čtenářství



Kam chodit MŠMT Newtonmedia.cz České Tábory.cz Borovice.cz - Informační centrum pro dětsku rekreaci, tábory, cestování skupin a volný čas. Kecejme do toho
© 2016 ČRDM | Senovážné nám. 24, Praha 1 | Kontakty | Mapa stránek | ADAM.cz na Facebooku / ADAM.cz na Twitteru / RSS ADAM.cz / ATOM ADAM.cz
Přebírání obsahu ADAM.cz. Provozuje redakční centrum ČRDM za podpory MŠMT | Tento web byl vytvořen pomocí phpRS. PDA Mapa stránek Hlavní strana Klávesové zkratky na tomto webu Na obsah stránky

-> Google+