Zimní nadílka

Sníh!!! Konečně máme pořádnou zimu! Děti se radují, že budou moci vyzkoušet ty sáňky a lyže, které dostaly pod stromeček a které zatím jenom překážejí v obýváku.
Sníh! Hrůza – děsí se majitelé domků a jiných realit, kde je třeba uklízet hromady bílé nadílky, aby nikdo neupadl a nezranil se na nezameteném chodníku.
Sníh! Sněhová peřina je přece jen lepší než holomráz – všechno na zahrádkách i na polích už začínalo pučet – a na jaře bychom se po slibovaných mrazech nedočkali nejspíš ani kvítečku…
Sníh! Nejsme připraveni! Silničáři nestíhají, dálnice je neprůjezdná, majitelé aut zapomněli přehodit letní pneumatiky za zimní a my pěší honem krémujeme zimní botky…
Sníh! Nádhera! Všimli jste si? Ve slunečném odpoledni se všechno jen třpytí a krajkoví holých stromů dostalo měkké kontury. A jak milosrdně zakryl sníh nepořádek, odpadky v ulicích i kolem silnic, rozkopané chodníky a vůbec – všechno je hned krásnější.
Nu, můžete si vybrat – jestli je sníh spíš to, co vám přidá vrásku navíc, nebo co vás potěší.
Ostatně, vždyť ono i uklízení sněhu je vlastně prospěšné – aspoň našemu tělu, které se celé dny hrbí nad počítačem…
Já mám svůj oblíbený pohled na Prahu z tramvaje jedoucí zatáčkou v Chotkových sadech – stovky věžiček a střech jsou krásné kdykoliv, dokážou dobít baterky i po pořádně náročném dni. A teď, navíc bíle pocukrované a ozářené slunečními paprsky – prostě paráda.

Přeju tedy i vám, aby pohled na tu bílou záplavu kolem byl spíš ten příjemný…