pozadi
.
hlavička ADAM.cz ČRDM
RUBRIKA: ČLÁNKY

     QR kód této stránky ->

Nechme mladé od 16 let volit do obecních zastupitelstev, navrhuje ministryně Stehlíková

Autor: Jiří Majer | zařazeno: 9. 9. 2008 | přečteno 5913

Tiskové konference s tématem participace se zúčastnili (čelem do místnosti zleva doprava): MUDr. Eva Vaníčková, CSc., MUDr. Džamila Stehlíková, Aleš Sedláček a Markéta Rattayová.Podpořit účast mládeže na místním a regionálním životě je smyslem návrhu ministryně pro menšiny a lidská práva Džamily Stehlíkové, podle něhož by měli mít možnost volit do obecních zastupitelstev mladí lidé od 16 let. Ministryně Stehlíková toto téma otevřela 4. září 2008 na tiskové konferenci, jíž se za Českou radu dětí a mládeže (ČRDM) zúčastnil její předseda Aleš Sedláček. Za dobrý příklad participace označila ministryně mj. spolkový život v dětských sdruženích a v prostředí dětských parlamentů.

Ministryně Džamila Stehlíková: Budeme-li učit děti a mládež zapojovat se do rozhodovacích procesů kolem nich, máme naději, že z nich vyrostou odpovědní a aktivní občané. „Pokud budeme učit děti a mládež zapojovat se do rozhodovacích procesů kolem nich, máme naději, že z nich vyrostou odpovědní a aktivní občané,“ přiblížila Džamila Stehlíková jedno z východisek svého návrhu. Právě v participaci vidí možný lék na apatii a nedůvěru dětí a mládeže v politiku a politiky samotné, o níž svědčí nedávný průzkum UNICEF.
Dvě třetiny českých dětí si totiž podle výsledků zmíněného průzkumu myslí, že jejich názory nejsou vůbec, anebo jsou jen nedostatečně brány v potaz, když vláda nebo orgány místní samosprávy rozhodují o záležitostech, které se dětí týkají. „Takže pokud by děti měly možnost podílet se na takovém rozhodování, jsme přesvědčeni, že by to přineslo prospěch celé společnosti,“ dodala ministryně.

Vlevo předsedkyně Výboru pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva Eva Vaníčková, vpravo ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila StehlíkováPředsedkyně Výboru pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva Eva Vaníčková s odvoláním na údaje vyplynuvší z průzkumu zadaného UNICEF upozornila, že 37 % dětí nezná ani jedno svoje právo; neví tedy ani, že má například právo spolurozhodovat o věcech, které ho týkají – ať již ve škole nebo v rodině. „Chtěla bych říci, že všechny lidskoprávní instituce vnímají rodinu jako základ, jako základní prostředí, kde se děti učí formovat své názory, svobodně je vyjadřovat a přebírat zodpovědnost za své rozhodnutí,“ podotkla Eva Vaníčková. V této souvislosti upozornila ještě na jedno zjištění: 27% dětí uvedlo, že v rodině nespolurozhodují, že je rodiče neoslovují a nediskutují s nimi o způsobu trávení volného času, dovolené. „Což vypovídá o tom, jak vypadá participace dětí v rodině – a proto pak asi rozumíme tomu, co říkala paní ministryně o participaci dětí na věcech veřejných,“ poznamenala Eva Vaníčková.

Představu o tom, jak v praxi vypadá neformální, leč fungující spoluúčast dětí na rozhodování, měli novináři možnost si učinit ze slov předsedy České rady dětí a mládeže Aleše Sedláčka a koordinátorky Dětského parlamentu v Praze 6 Markéty Rattayové.
Hovoříme-li o tom, že v rodině či v politice funguje participace omezeně, tak v dětských a mládežnických spolcích je tomu naopak, říká Aleš Sedláček (ČRDM).Aleš Sedláček upozornil na to, že jakkoliv se programy členských sdružení ČRDM mohou od sebe v podrobnostech lišit, všechny mají jeden společný prvek: snaží se vychovávat zodpovědného aktivního občana. „Cílem je dosažení maximální participace, když to převedeme do moderního jazyka. Jde o to, naučit mladé lidi používat dovedností, které v dětství získají při krásných prožitcích právě v tomto atraktivním a zajímavém prostředí (dětských sdružení), i potom později v jejich ´dospělém´ životě,“ zobecnil předseda ČRDM. „Pakliže hovoříme o tom, že v rodině nebo na politické úrovni funguje participace omezeně, tak ve spolcích, troufám si tvrdit, je tomu právě naopak,“ prohlásil. Ať už ten který spolek náleží k tradičním velkým mládežnickým organizacím, nebo se počtem svých členů řadí k těm nejmenším, je založen na demokratických principech, podtrhl Aleš Sedláček. Lék proti apatii? Předseda ČRDM Aleš Sedláček: Z pohledu České rady dětí a mládeže je důležité, aby co nejvíce dětí mělo možnost projít dětským sdružením. „I malé dítě tam má – v určitých mantinelech – možnost podílet se na tom, co bude jeho družina dělat, kde na to vezme peníze, kam půjde, kdo ji povede, kdo bude jejím náčelníkem,“ rozvedl šéf národní dětské a mládežnické „střešní“ organizace. Potřebné návyky, které si dítě osvojí v takovémto prostředí již v útlém věku, mohou pak podle jeho mínění pomoci čelit apatii, o níž vypovídá úvodem citovaný průzkum UNICEF. „A pokud bych tedy měl uvést nějaký – neříkám, že jednoduchý, ale účinný – lék, tak z našeho pohledu, čili z pohledu ČRDM, tkví ve snaze o to, aby co nejvíc dětí mělo možnost takovýmto prostředím projít. Protože se domníváme, že to je velmi užitečné – užitečnější než třeba některé špičkové sportovní kluby nebo kroužky, které rozvíjejí děti jednostranně, ´bičují´ je k vysokým výkonům, ale opomíjejí právě tu úplně přirozenou výchovu v kamarádském prostředí,“ shrnul Aleš Sedláček.

Paralelou ke spolkům, o nichž hovořil, jsou i pro neorganizovanou mládež podle Markéty Rattayové různá mládežnická uskupení typu školních, krajských a městských dětských parlamentů, sdružovaných do Národního parlamentu dětí a mládeže. „Samozřejmě se v těchto dětských parlamentech zajímáme o běžné problémy mladých. Hlavně se však snažíme podporovat myšlenku aktivních mladých lidí, kteří znají svá práva a povinnosti a chtějí být slyšeni; kteří chtějí prosadit své názory, své akce, zajímají se o dění ve škole, ale i v obci a třeba i výše,“ popsala stručně zaměření dětských parlamentů. Koordinátorka Dětského parlamentu v Praze 6 Markéta Rattayová: Jde nám o podporu aktivních mladých lidí, kteří znají svá práva a povinnosti - a chtějí být slyšeni.„Podpora těchto struktur přinese mnoho nových poznatků viděných dětskýma očima: kde by mělo správně stát dětské hřiště, ale i to, že nám třeba chybí ve školském zákoně větší podpora školních parlamentů, větší právo na to, být vyslyšeni a zapojovat se do školních akcí,“ míní Markéta Rattayová. Podpora dětských parlamentů je podle ní důležitá i v tom, že si děti uvědomí, že mají moc něco ve svém okolí změnit – a že si přitom mohou třeba zkusit prostřednictvím grantu získat k uskutečnění vytčeného cíle potřebné prostředky. Neformálně se tím naučí věci, které se jim pak mohou v budoucnu hodit, myslí si koordinátorka dětského parlamentu šestého pražského obvodu.

Džamila Stehlíková zdůraznila, že otevření diskuse o spodní věkové hranici pro účast ve volbách do obecních zastupitelstev vychází ze snahy změnit trend, kdy děti a mládež se málo účastní veřejného života, a pak v něj zákonitě nemají důvěru. Výbor pro práva dítěte proto podle ní podporuje všechny zmíněné aktivity, ať už spolkový život v „klasických“ dětských a mládežnických spolcích, nebo spolupráci samosprávy a dětských zastupitelstev, respektive dětských parlamentů. Ministryně Stehlíková jako konkrétní příklad zajímavé aktivity uvedla Milovice, kde se dětské zastupitelstvo usneslo na petici žádající Parlament ČR, aby byl 30. červen ustanoven významným dnem České republiky, neboť se jedná o den odchodu posledního sovětského vojáka z našeho území. Milovické děti jako občané tohoto města nechtějí na historii zapomínat, kvitovala ministryně Stehlíková.

Má za to, že výraznější participace dětí a mládeže by přinesla nejen jejich větší aktivitu, ale především větší spoluodpovědnost, snížení dětské kriminality a ochranu před sociálně patologickými jevy. paragrafV tomto kontextu proto tedy s Výborem pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva navrhuje snížit hranici aktivního volebního práva na úrovni komunálních voleb z 18 na 16 let. (Tato hranice je upravená speciálním zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí.) Návrh Džamily Stehlíkové následuje příklady některých států, kde na úrovni jednotlivých zemí toto právo již existuje. Ministryně v této souvislosti jmenovala Německo, konkrétně spolkové země Dolní Sasko, Severní Porýní–Vestfálsko a Sasko–Anhaltsko, a především Rakousko.
Případné námitce, že by se uzákoněním nižší věkové hranice pro účast ve volbách do obecních zastupitelstev ukrátilo prvovoličům jejich „bezstarostné mládí“, ministryně oponuje: „Nikoliv. To je možnost především pro ty, kteří se na to budou cítit a budou mít zájem podílet se na veřejném životě.“

Podle průzkumu UNICEF se 55% českých dětí domnívá, že volby jsou dobrým prostředkem k tomu, jak změnit k lepšímu bezprostřední okolí a život ve městě. Pokud by děti měly možnost, podílely by se rády hlavně na rozhodování týkajícím se nabídky aktivit pro volný čas (22%) a rozhodování týkajícím se školství (19%); dále by je zajímala situace v jejich obci (9%), kriminalita a negativní jevy.
Participace je součástí Národní strategie prevence násilí na dětech, schválené vládou den před konáním tiskové konference.



vytisknout článek | přidat na Facebook Facebook | pridej.cz


Nejčtenější články za posledních 7 dnů
Nejsledovanější příspěvky rubriky video - audio za posledních 30 dnů
ADAM.cz
14. 10. 2017, 593x
.

Aktuální téma: · #kamchodit

· #sbirame · #72hodin · #tabory · #radyanavody · #foglar · #natabore · #dobrovolnici · #eyca #eyca_cz · #vanoce · #čtenářství · #tábory · #hryahlavolamy



Kam chodit MŠMT Newtonmedia.cz České Tábory.cz Borovice.cz - Informační centrum pro dětsku rekreaci, tábory, cestování skupin a volný čas. Kecejme do toho
© 2016 ČRDM | Senovážné nám. 24, Praha 1 | Kontakty | Mapa stránek | ADAM.cz na Facebooku / ADAM.cz na Twitteru / RSS ADAM.cz / ATOM ADAM.cz
Přebírání obsahu ADAM.cz. Provozuje redakční centrum ČRDM za podpory MŠMT | Tento web byl vytvořen pomocí phpRS. PDA Mapa stránek Hlavní strana Klávesové zkratky na tomto webu Na obsah stránky

--> --> --> Google+