Chvála gramotnosti

8. září vyhlásilo UNESCO už před víc než čtyřiceti lety Mezinárodním dnem gramotnosti. Žijeme ve věku komunikací, internetu, vědeckých objevů. To všechno by bez gramotnosti nebylo možné. A přesto je na světě pořád spousta lidí, kteří nemají možnost ani základního vzdělání. Podle výzkumů je jich dokonce celá miliarda, převážně žen.

Možná si ani neuvědomujeme, co to znamená, být negramotný. Je pro nás samozřejmostí, že děti v určitém věku začnou chodit do školy, kde se naučí číst, psát a počítat. A pochopitelně mnoho dalších věcí.
Ať už máme k našemu školství jakékoliv výhrady, je to vlastně skvělé, že máme možnost posílat děti do školy. Že Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku. Že pocházíme z národa, z nějž vzešly takové osobnosti jako Jan Ámos Komenský, který přinesl nové učební metody a oprávněně má přídomek Učitel národů, nebo Jan Hus, který zjednodušil českou gramatiku: dovedete si představit, že kromě všech vyjmenovaných slov, pádů a spousty výjimek z pravidel bychom psali místo „nabodeníček“ – tedy háčků a čárek – ještě zdvojená písmena? A tak by se dalo pokračovat ve jmenování mnoha a mnoha dalších, kdo se v českých dějinách zasloužili o to, že nejsme národem negramotným.

Je to vlastně skvělé, mít možnost si ráno přečíst noviny. Je to prima, umět si spočítat, kolik mi má vrátit paní u pokladny v samoobsluze. Nebo najít si na internetu to, co mne zajímá.

Dnes si asi ani nedovedeme představit, o co všechno bychom jako negramotní byli ochuzeni…

Michala Kateřina Rocmanová

P.S. A co vy? Máte pocit, že byste také měli udělat něco pro to, aby to množství negramotných nenarůstalo? Inu, někdo přispívá třeba na vzdělání jednoho konkrétního dítěte někde v Indii či Africe. Někdo přispívá alespoň pár korunami na stavbu škol ve vzdálených, nepřístupných krajích jako v Etiopii nebo v Tibetu. Někdo bojuje za to, aby i dívky měly právo se vzdělávat… Možností je mnoho, jistě najdete i další…