Zachraňme poslední pravý pražský les

Nejsem člověk, který by se účastnil kdejakých demonstrací. Naposledy jsem chodil cinkat klíči na Václavské náměstí na sklonku minulého režimu. I když moje víra v současné demokratické zřízení není bezmezná, říkám si, že zásadní věci za nás vyřeší námi zvolení politici. A my se raději věnujme každý svým záležitostem. Jenomže politici a státní instituce mohou za určitých okolností selhat… Pak je třeba znovu osobní angažovanosti, stejně jako kdysi.

Pokud jsem se tedy minulé pondělí po téměř dvacetileté pauze vypravil demonstrovat, tak asi chápete, že k tomu musel být pořádný důvod. Tím důvodem je reálná hrozba likvidace největšího a nejhodnotnějšího pražského lesa v Klánovicích, a to výstavbou golfového areálu. Tak jsem se rozhodl sednout na vlak a část pondělního odpoledne věnovat své účasti na pokojné demonstraci v Klánovicích za záchranu přírodního unikátu.

Jde o největší a současně nejzachovalejší les na území hl.m. Prahy. Nachází se na jeho východním okraji. Přírodní park Klánovice-Čihadla má rozlohu 2 222 ha a obsahuje několik maloplošných, zvlášť chráněných území, včetně evropsky významné lokality Natura 2000. Lesní komplex pohodlně dosažitelný příměstským vlakem slouží jako plíce pro celou Prahu, zejména obyvatelům východní části Prahy pak k procházkám, rekreační turistice a cykloturistice…

Proč to tak nemůže zůstat dál?

Protože si někdo myslí, že za peníze se dá koupit úplně vše, tedy i kus přírody na který si ukáže. Společnost Forest Golf Resort Praha (dále FGRP) se už od poloviny devadesátých let vehementně snaží rozbít tento přírodní skvost výstavbou golfového areálu. Navzdory oficiálnímu stanovisku Českého svazu ochránců přírody. Navzdory odporu místních obyvatel, který jde napříč politickým spektrem. Navzdory petičním akcím v blízkých Úvalech a Újezdě nad Lesy. Navzdory odporu širší, převážně pražské veřejnosti, jejímž výsledkem je 25 000 podpisů pod elektronickou peticí.

Je tedy někdo kromě golfistů samotných v roli investora pro tuto výstavbu?

Události poslední doby jasně ukázaly, že projekt má výraznou podporu zastupitelů ODS na pražské radnici, z nichž mnozí golf sami hrají. Výmluvný je výrok pražského radního Jiřího Janečka: „Ta lokalita je nádherná a myslím, že jen pro les je jí škoda“. Primátor Pavel Bém se k věci takto jednoznačně nevyjadřuje, hovoří o „složitosti a komplexnosti problému“, nicméně jeho postoj je jednoznačný: již dvakrát odložil návrh na změnu územního plánu rozvoje hl.m. Prahy, který by výstavbu areálu v těchto místech zcela vyloučil. (Pozn: v současnosti je bohužel stále v platnosti územní plán z r. 1999, do kterého se areál podivným způsobem dostal).

Na jedné straně golfisté veřejné mínění tedy blahosklonně přehlížejí, na druhé straně se jej snaží všemožně ovlivňovat vypouštěním různých informací či spíše klamů. Například se odvolávají na slavnou tradici místního prvorepublikového golfu v čele s čestným předsedou Janem Masarykem. Hřiště bylo přitom otevřeno v srpnu 1938, kdy do konce 1. republiky zbýval zhruba měsíc. Během pár týdnů odchází Jan Masaryk do exilové vlády a má úplně jiné starosti, než starat se v Klánovicích o golf. Na šesti jamkách se hrálo potají během 2. světové války a po válce až do r. 1950, kdy byl golf komunisty zakázán. Následně dochází k zalesnění pozemků. Toť celá slavná golfová tradice. Čili v daném případě jde spíše o doplnění základních dějepisných znalostí (rozlišování 1. republiky a protektorátu) než o skutečný argument, čemuž se lze jen pousmát.

O poznání záludnější jsou různé „lesnické“ argumenty, které mohou zmást někoho, kdo se alespoň trochu blíže nezajímá o přírodu: třeba povídání o „náletovém lese“. Ten les je vlastně plevelný, špatný, podřadný, čili je možno jej bez problémů vykácet. Ve skutečnosti je však takový přirozený porost druhově bohatší, a tím pádem odolnější než uměle vysázená monokultura! Nebo bajka o „možnosti náhradní výsadby“. Provádí-li se legální kácení, tak se většinou ukládá tzv. náhradní výsadba. To se však týká kácení jednotlivých stromů. I tak se při respektování zásad ekologické srovnatelnosti vždy vysazuje více stromů, než se kácelo ( to není možné např. v chodnících.) Při péči o les se však postupuje odlišně – postupně se doplňují vykácené plochy novými, čímž se zachovává věková struktura stávajícího lesa ve stávajících jeho hranicích. Po případném vykácení greenů však uprostřed lesa vzniknou cizorodé plochy zasažené chemií a mechanizací, zvýší se možnost napadení okolního lesa větrem a škůdci. Tedy nejde o žádné o doplnění věkové struktury lesa. Náhradní porost na jiném místě bude mnohem méně odolný a kvalitní než stávající, a hlavně – bude trvat skoro 60 let než vyroste!

Golfisté dále tvrdí, že hřiště nemá žádný vliv na okolní les. Asi ale nemíní hrát na podmáčených plochách, nebo že by golf tentokrát hráli v holínkách? To asi ne, je tedy nutné zásadní odvodnění. Toto odvodnění hrubě zasáhne hydrologické poměry lesa, kdy klesnou hladiny podzemních vod natolik, že stávající rozmanitost porostů je pryč.
Snad nebezpečnější je matení veřejnosti s relativně malou kácenou plochou rezervace. Celkem má být pokáceno něco přes 70.000 m2 lesa, v součtu jde o 2 % z uvedených chráněných území. Ale toto je jen plocha samotných greenů, celkový areál obsahující nesčetné budovy a asfaltové cesty má zabírat plochu přes 1,3 mil m2! Golf již dávno není sportem gentlemanů, kteří přijeli se základní výbavou na koni a uvázali koně ke stromu v blízkém lesíku. Místo toho se nám po asfaltových cestách budou prohánět třílitrové audiny. K vytížení hřiště mimo vlastní zápasy bude samozřejmě nutno v jeho zázemí provozovat nejrůznější atrakce, výjezdní školení, diskotéky, ohňostroje. O jakém stupni zachování přírody tedy chceme hovořit v rámci zbytku areálu?

I jiné protismysly jsou prezentovány – jako že např. areál nebude oplocen, aby byla co nejvíce zachována průchodnost s okolím. To snad chtějí golfisté pozorovat na greenech páření divočáků nebo bude na hranici areálu stát ochranka v řadě a žádné divoké zvíře dovnitř nevpustí?

Také slyšíme, že bojujeme proti golfu pod záminkou ochrany přírody. Golf je krásný sport a i mezi námi jsou jeho příznivci. Vybudování hřišť na předměstských neúrodných lokalitách obvykle vede k pozvednutí daného místa a k příznivému rozvoji cestovního ruchu v okolí. Zde je však usilováno o pravý opak. Navíc, v okolí do 10 km je už pět dalších golfových hřišť.

Konečně je problém často bagatelizován tak, že jde o vnitřní záležitost Klánovic, či dokonce o spor s jedním občanským sdružením, případně o získávání politického kapitálu pro Stranu zelených. Avšak i obyvatelé přilehlých Úval a Újezdu nad Lesy organizovali podobné petice. Že jde o záležitost minimálně celopražskou bylo již vysvětleno. Avšak ani na hranicích Prahy tato záležitost nekončí – existuje totiž pravidlo předchozího rozhodnutí neboli precedens. Pokud v daném případě golfisté zvítězí, může se spustit další lavina ničení vzácné přírody ve prospěch golfu. Nebo se již samotný FGRP inspiroval pro své „smělé“ chování v ústeckých Všebořicích, kde při budování hřiště zahynula řada chráněných živočichů a přirozené prostředí mnoha dalších bylo zničeno? Zdejší investorská firma CZ Golf Investment totiž nerespektovala téměř žádné připomínky ochránců přírody. Za zničení několika chráněných druhů jí sice byla udělena ze strany České inspekce životního prostředí pokuta, po odvolacím řízení snížená na pouhý milion. Jasné je, že této výši pokuty se golfisté jen zasmějí, uvažujeme-li jejich celkové investiční náklady. Příliš je nezabolí ani nařízená následná kompenzační opatření (vybudování vodních či mokřadních ploch a náhradní výsadba stromů). Opět stejný problém: kdo má peníze, má moc. A současně důkaz tvrzení: nejde o lokální problém Klánovic, protože „příklady táhnou“.

Po výčtu hlavních „argumentů“ investora, který se tváří jako seriózní partner a málem jako ochránce přírody, bychom však neměli opomenout, jak se ve skutečnosti chová. Od Golf Club Praha zakoupil dřívější golfovou klubovnu, kterou však dodnes nesplatil. S její rekonstrukcí si nedělal těžkou hlavu – zahájil ji bez stavebního povolení. Poté následovala úřední výzva k zastavení stavby, kterou nerespektoval. Právní moci nabyl i zákaz užívání stavby, FGRP však černou stavbu užívá dále a zatím se nic neděje. Tomuto partnerovi máme věřit cokoliv, třeba jen to, že zůstane u „úsporné“ varianty devítijamkového hřiště a časem je nerozšíří na osmnáctijamkové?

V konečném důsledku se však golfisté musí přenést přes určité administrativní kroky: Zaprvé musí získat souhlas Klánovického zastupitelstva. Zadruhé doufat, že nové posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) dopadne v jejich prospěch. (To nyní provádí Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí v Plzni.) A také vše musí stihnout do komunálních voleb, protože by se mohly změnit politické poměry na pražském magistrátu! MHMP totiž úspěšně blokuje změnu územního plánu navrženou Klánovickou radnicí již v roce 2005, po projednání s odborníky předložený Magistrátu Útvarem rozvoje pro rozvoj HMP v r. 2007. Tato změna měla jednoznačně vyloučit možnost výstavby golfového areálu v této lokalitě. Takže to nemají zase tak jednoduché.

V situaci, kdy každoročně v Praze ubývá zelených ploch, se může případ Klánovic jevit jenom jako další v řadě, byť možná trochu významnější. Je pravda, že developerské a investorské firmy si za roky už vyšlapaly své cestičky, takže jsme svědky zastavování těch zelených ploch, kde by nás to dříve ani nenapadlo. Přes to všechno – většinou jde ale o stavby pro bydlení, byť třeba nadstandardní. Kolikrát už není kde jinde stavět, lidé chtějí někde bydlet a firmy mít své zisky. Avšak v případě Klánovic nejde o žádnou stavbu pro bydlení – jde o výstavbu elitního sportovně-zábavního areálu uprostřed přírodní rezervace. Už také cítíte ten rozdíl?

Dále samozřejmě platí: „Bude se nám dít jen to, co si necháme líbit“. Při různých divokých výstavbách na hraně zákona nebo i za ní se možná řadě lidí něco cosi nezdá, nicméně si jen tak zanadávají a jede se dál. Nevyužívají plně možností demokratického zřízení k vyjádření vlastního postoje a občanského odporu – od zveřejnění informací v médiích přes lobbování u poslanců, vznik občanských sdružení, petiční právo až po referendum. Když vše selže, jsou tu ještě krajní prostředky – blokády nebo demonstrace. V Klánovicích však těchto prostředků využívají, proto i naděje na úspěch je daleko větší.

Konečně se dostávám k vlastní demonstraci konané 4. května 2009. Proč vlastně bylo nutné demonstrovat právě teď, když jde o záležitost trvající roky? Popravdě řečeno, demonstrací bylo již více, např.v r. 2007 před pražským magistrátem, kdy měla být projednávána změna územního plánu ve prospěch lesa. Nyní však došlo ke změně místních mocenských poměrů. Zatímco před komunálními volbami v říjnu 2006 všechny strany, včetně místní ODS, říkaly jasné „ne“ výstavbě golfového areálu, nyní na své sliby tak trochu zapomněly. Je za tím šikovnost golfového klubu? Jisté je, že došlo k výměně starosty, který byl spolu s dvěma dalšími zastupiteli „koupen“ ze strany investora a začíná hovořit trochu jiným jazykem. Současný starosta ing. Losert byl jediným z protagonistů golfového areálu, který na shromáždění promluvil: bohužel nebyl schopen odpovědět na tak jednoduchou otázku, proč vlastně „otočil o 180 stupňů“. Nedokázal odpovědět ani na to, proč se nechává vozit od místopředsedkyně představenstva FGRP k pražskému primátorovi. Slíbil však přítomným alespoň to, že do doby výsledku místního referenda nebude přijímat v této věci žádná nová usnesení.

Vzhledem k selhání zastupitelstva je nyní organizováno referendum za záchranu lesa. Avšak český právní řád je bohužel takový, že referendum má pro zastupitelstvo jen doporučující, nikoli závazný charakter. Zastupitelstvo tedy jeho výsledek nemusí respektovat.

Hesla skandovaná i ta na transparentech si nezadala svojí vynalézavostí s těmi z dob revolučních, např.: „Pražská ODS chce nám kácet les“, „Nechceme les jen v pohádkách“, Bém: Lobby je moje hobby“, „Nedáme les pro pár cest“ nebo anglická parafráze na název golfového klubu „Forest Last Resort“.
Součástí demonstrace bylo i netradiční divadelní představení, symbolicky znázorňující popravu panenské přírody golfovými holemi.

Pokud si na věc chcete utvořit vlastní názor, můžete např. navštívit www.ujezdskystrom.info, kde jsou prezentovány názory představitelů z obou stran pomyslné barikády. Nejlépe však uděláte, když sednete na příměstský vlak na pražském Masarykově nádraží a za necelé půl hodiny vystoupíte v pražských Klánovicích. Na vlastní oči uvidíte, o jaký přírodní skvost bychom přišli výstavbou zábavní atrakce pro pár vyvolených.