Kultura, zábava, společnost - moderní Korea

Na přelomu srpna a září letošního roku jsem se zúčastnila výměnného pobytu mezi Jižní Koreou a Českou republikou. Korejská delegace navštívila ČR již minulý rok a jejich program jsme měli na starost převážně my, členové České delegace. Při jeho sestavování jsme chtěli představit naši zem ze všech pohledů, dopřát Korejcům poznat od všeho kousek. Dovědět se něco o historii, navštívit nejznámější památky a poznat českou kulturu. V neposlední řadě také trochu z naší dobrovolnické činnosti a života v přírodě.

Při naší návštěvě Jižní Koreji byl program koncipován hlavně na poznání moderní korejské kultury a života mladých lidí. Korejská organizace našeho pobytu byla na rozdíl od české zajištěna koordinátorem z National Council of Youth Organizations in Korea, tedy něco jako naše ČRDM. Mr. Kim, náš koordinátor, nás měl tedy celý pobyt na starost a byl nám většinu času průvodcem. Mimochodem Mr. Kim má během roku na starosti kolem 10 zahraničních delegací, tedy starat se o cizince po dobu jejich pobytu je jeho prací.

Hlavním cílem tedy bylo představit nám moderní Koreu. Naše cesta poznání začala po oficiálních návštěvách tedy v turistickém centru, kde nám byla především představena zdravotnická péče, kterou Korea poskytuje. V poslední době lze hovořit i o fenoménu zvaném "medical tourism". Korejské zdravotnictví poskytuje na jedné straně velmi moderní kardiovaskulární péči, a na straně druhé má své odborníky na přírodní medicínu a akupunkturu. Na čem si medicína velmi zakládá je plastická medicína a také léčba kožních, očních a zubních problémů. V tomto centru jsme měli možnost nechat si změřit hodnotu stresu, kvalitu kůže a hustotu vlasů, ale také nechat si vyhodnotit celkový stav našeho těla (podíl tuku, vody, svalstva v našem těle) a dostali jsme radu, co bychom měli pro naše zdraví více dělat (zda zhubnout, více sportovat,…).

Další na programu moderní Koreji byl paintball. Sportovně oblečeni jsme se vydali směr paintballové hřiště. Zde nás korejský vedoucí naučil několik povelů, před sportovním výkonem jsme se zahřáli (to nebyl v 30 stupňovém horku problém), rozcvičili a byli oblečeni do herních kombinéz a ochranných vest. Byla nám vysvětlena pravidla, naučili jsme se používat zbraň a rozdělili jsme se na 2, pro tuto chvíli, znepřátelené skupiny a vyrazili jsme do terénu. Zpočátku nám trochu kolidovala taktika, vlastně jsme ani žádnou neměli. Cílem bylo zničit soupeře. Nejvíce jsme si užili poslední hru, kdy jsme už jakž takž tušili, kam je potřeba střílet a mířit.

Pod heslem jsi-li u moře, vlez do něj, naše putování pokračovalo zastávkou u Žlutého moře. Mr. Kim nás nejprve nechtěl pustit se vykoupat, protože je přeci už po sezóně a po sezóně se nekoupe (kdo to kdy slyšel?), ale my jsme se nedali, slíbili jsme, že nenastydneme (ve 30°C to opravdu nehrozilo) a s radostí skočili do vln. Jestli je moře žluté, když už se tak jmenuje, jsme nepozorovali.

Další den byla na programu návštěva centra Samsung Electronics, další moderní součást Koreji. Centrum Soulu, které jsme měli možnost poznat, bylo velmi moderní, všude vysoké prosklené budovy a v jedné z nich se ukrývalo i centrum pro návštěvníky firmy Samsung. Jsou zde k vidění velké plazmové televize, malé digitální foťáky, kamery, multifunkční mobilní telefony (televize a internet je nepostradatelná a samozřejmá součást telefonu), malé notebooky a mnoho dalšího. Vše si můžete na místě vyzkoušet, vyfotit se a fotku si upravit v počítači, nebo si ji zobrazit na obrazovce televize, surfovat na počítačích, či si posedět v pohodlné pohovce před obrovským domácím kinem.

Konečně trochu tradiční kultury jsme ochutnali na představení Taekwon-da. Skupina několika bojovníku a bojovnic předváděla své umění pod širým nebem. A bylo to naprosto úžasné. Vysoké skoky, prorážení dřevěných desek, kopání poslepu na cíl a nakonec tradiční tanec s vějíři a stuhami. Taekwon-do má v Koreji velkou tradici a mnoho mladých lidí ho bere jako cestu k relaxaci a k udržení tělesné kondice. Na závěr vybral jeden ze taekwondistů 5 dobrovolníku a mezi nimi i 2 Čechy (Honzu a Lucku), aby si vyzkoušeli umění tohoto sportu. Za úkol měli prorazit dřevěnou desku, a protože oba jsou zkušenými taekwondisty, tak jim to nedělalo žádný velký problém.

Odpoledne jsme zakončili zhlédnutím nonverbálního představení JUMP. Jde o zábavno-umělecké představení s prvky bojových umění a akrobacie. Účinkující předváděli opravdu cirkusové kousky od salt až po boj s tyčí a běh po kolmé stěně. V Koreji je toto představení velmi oblíbené, o čemž svědčí velké množství alternací, které má každá postava představení. JUMP má svá divadla i v USA a k vidění bylo i na turné v Londýně. Pokud budete mít někdy šanci tuto show shlédnout, tak neváhejte a běžte. Myslím, že většina z nás by šla klidně znovu.

Co si Češi rozhodně nenechali ujít, byly večery v místních hospůdkách s ochutnávkou místního piva a tradičního alkoholu zvaného Soju a Makkoli. Aneb kultura se nejlépe poznává v přímé konfrontaci s ní. A tak jsme vypadali jako velcí exoti a pijani, když jsme chtěli mít každý svou malou lahev Soju, když si Korejci objednávají jednu ke stolu pro 4 až 6 lidí. Co nás velmi překvapilo, byla pohostinnost místních hospůdek. Pokud u nich totiž něco pijete, vždy Vám přinesou něco na zub, od oříšků či popcornu, přes ovocný kompot až po lisovanou chobotnici, kterou si sami stříháte nůžkami a namáčíte v různých omáčkách. To kdyby zavedli u nás! Nemožné, když si platíme i za vodu, že, což je mimochodem v Koreji samozřejmost, za kterou se v restauraci neplatí.

Korejská společnost je velmi uctivá a slušná. Hodně je vidět hierarchie mezi lidmi, a pokud jste zákazník, tak obchodník udělá maximum, aby Vám splnil Vaše přání. Korejci jsou velmi pracovití a ve svých kancelářích tráví většinu svého času (klidně i 12h denně), když je večer opustí, sejdou do místních restaurací, a tak není divu, že vidíte většinou muže v oblecích a ženy v kostýmkách. Dovolené nemají příliš často a informace o našich 4-5 týdnech dovolené je hodně překvapila. Život je především nejprve o studiu a pak o práci.

Konfrontace mezi naší a korejskou kulturou byla velmi zajímavá a rozhodně přispěla velkou mírou k rozvoji našeho povědomí o asijském světě. Před návštěvou to byl jen velmi vzdálený svět kdesi v Asii, nyní můžu říct, že i tam na druhé straně světa žijí normální lidé s podobnými problémy a radostmi jako my. Za tuto skutečnost jsem velmi vděčná.