Pekelná – a přece živá voda

Pekelná. Tak se jmenuje studánka v Oderských vrších, přesněji v katastrálním území Slavkova u Města Libavá na Olomoucku. Je vlastně docela nenápadná, soudě alespoň podle fotografie uveřejněné v Národním registru pramenů a studánek. A přece jen je pozoruhodná ještě čímsi jiným, než „obyčejným“ kouzlem, které voda pramenící v přírodě mívá. Dne 15. října 2009, 47 minut po půlnoci byl záznam o ní schválen a do zmíněného registru, spravovaného Sdružením Mladých ochránců přírody (SMOP), zanesen pod úctyhodným číslem 2000.

„Nalézt ve správnou chvíli v přírodě pramének čisté vody je mnohdy malý zázrak, ten úžasný pocit ostatně zná každý poutník, který se kdy znaven a žízniv trmácel krajinou. To platilo od pradávna, zkušenosti dávných lovců, zemědělců i cestovatelů si neseme v sobě, a tak ani v dnešní době nepřekvapí, že krásná studánka je ozdobou mnohého koutu naší přírody, na který mnozí vzpomínají ještě po mnoho let,“ píší koordinátoři projektu, o němž je tu řeč. Nutno dodat, že číselná evidenční řada Národního registru pramenů a studánek se u jubilejní, dvoutisícové Pekelné nezastavila a v době sepisování tohoto článku – koncem října– byla o téměř dvě stovky záznamů bohatší.

Smyslem počínání mladých ochranářů je podchytit a dokumentovat rozmanité přírodní zdroje – studánky a praménky pitné vody, zvláště pak ty v lesích. Některé z nich bohužel z různých příčin zanikají; na druhé straně je však nemálo nadšenců, včetně těch z pestrého společenství dětských a mládežnických spolků a organizací, kteří si péči o vytipované studánky vzali dobrovolně a rádi na starost.

Členové SMOP šli ještě o krok dál a vyhlásili pro ně celoroční fotografickou soutěž „Živá voda“, jejímž cílem je zdokumentovat přírodní zdroje vody – prameny a studánky – v průběhu celého roku, každé čtvrtletí jednou fotografií. Proč? „Prameny a studánky jsou v přírodě stále, dnem i nocí, v parnu, ve vichru i pod sněhem, bez ohledu na okolí, názory lidí, stromy okolo,… Jen my lidé jsme někde dobře schováni doma, v úřadech, ve školách,… a tak vlastně ani nevíme, jak studánky žijí, jaký je jejich svět. Naše nahodilé návštěvy nám nepřiblíží život vody v přírodě… Pojďme se společně přesvědčit, jak naše prameny a studánky přežívají v přírodě po celý rok. Pojďme sledovat a zaznamenat jejich celoroční život alespoň při jejich pravidelných návštěvách,“ vybízejí k mačkání spouští fotoaparátů zaostřených na zurčící vodu pořadatelé soutěže. Má za sebou už dvě kola, jarní a letní; to podzimní a zimní ji ještě čekají.

Soutěžící mají za úkol do příslušného termínu uzávěrky poslat fotografii vybraného pramene či studánky (nebo i více těchto vodních zdrojů), přičemž nezáleží na tom, zda snímek zachycuje pouze pramen, studánku nebo i lidi kolem ní. Autoři nejzajímavějších fotografií, vybraných porotou, jsou v každém čtvrtletí odměněni speciálním „studánkovým“ tričkem – a na nejlepší fotosérie studánek ve čtyřech ročních obdobích pak čeká u příležitosti Světového dne vody 22. března 2010 zvláštní cena.

Pokud jde o fotografické náměty jako takové, vítězkou aktuálního letního hodnocení se stala Blanická studánka, o niž v Louňovicích pod Blaníkem na Benešovsku (Středočeský kraj) pečuje Martin Drlík. Na druhém místě se umístila jesenická studánka Lesní, vyvěrající v katastrálním území Velké Vrbno na Šumpersku (Olomoucký kraj) a o třetí příčku se dělí Polní studánka, pod patronátem Zeleného srdce pramenící v katastrálním území Mladé Bříště na Pelhřimovsku (kraj Vysočina) spolu s Černou studánkou z Hostýnských vrchů na Vsetínsku (Zlínský kraj), kde se o ni stará oddíl MOP Falco. Jako na čtvrté nejfotogeničtější se porota shodla na Krystalmirské studánce, nad níž drží v Jehnicích v okrese Brno-město (Jihomoravský kraj) ochrannou ruku BRĎO Vlčí stopa...

Co je však mnohem podstatnější: zájem o přirozené vodní zdroje, povzbuzený mladými ochranáři a jejich nápaditým projektem, neutuchá. A nejspíš platí i nenápadná poznámka z webu www.estudanky.cz, že totiž největší odměnou těmto hledačům živé vody nakonec je a bude čas strávený v přírodě.