Jak jsme se vrátili až ke kořenům

Když se řekne „Velikonoce“, valné většině z nás vyvstane na mysli pomlázka upletená z proutí, které trčí ze země, v níž se nacházejí jeho kořeny. A právě k těmto a také k mnoha dalším se v průběhu letošních velikonočních prázdnin navrátilo dvanáct členů občanského sdružení Život trochu jinak. Namísto sezení doma vyrazili výše zmínění do Chválkova poblíž Kamenice nad Lipou a na pionýrské základně si užívali zážitky nabitý program, jejž připravilo organizátorské trio Zdenda, Zbyňa a Romča.

Společně jsme se vrátili - od událostí, které teprve možná nastanou - až ke kořenům samotné lidské existence. Pro účastníky bylo připraveno velké množství rozmanitých aktivit, při nichž si mohli procvičit všechny své komunikační, fyzické, kreativní i emocionální dovednosti. Mezi ty nejlépe hodnocené patří zamyšlení nad osobností Jana Palacha, tvorba melodramatických koláží, při jejichž poslechu se účastníci mohli hlouběji poznat, či orientační závod zasazený do pravěkého kontextu.

Po čtvrtečním hudebně laděném večeru si v pátek vyrábíme kolíčkovník a poté diskutujeme nad událostmi, které nás s nejvyšší pravděpodobností čekají v následujících čtyřiceti letech. V pozdním odpoledni iniciuje Zdenda další diskuzi, tentokrát se ovšem týká již uplynulých událostí, které jsou podloženy dobovou audionahrávkou.

Brzy po sobotním budíčku vyrážíme na nedaleké vlakové nádraží, odkud nás úzkokolejka odváží do Kamenice nad Lipou. Následuje prohlídka zámku. Průvodci nejdou s námi, a tak dostáváme alespoň „telefonní sluchátka“, která mají jejich úlohu nahradit. Naplněni historickými zážitky a právě snědeným obědem rozdělujeme se na dvě skupiny, zatímco Suky a Zbyňa vyrážejí na nákup, my ostatní se jdeme kouknout na prastarou lípu stojící v zámecké zahradě. Setkáváme se opět na nádraží...

Venku už se téměř stmívá, což je ideální doba k lovu mamuta. Dvě lovecké tlupy se nejprve připravují zvyšováním svých schopností a poté vyrážejí po Mamutí stezce, na níž po splnění osmi úkolů nacházejí i ono vysněné zvíře. Už z dálky slyšíme pokřik vítězného družstva tvořeného Terkou, Yvčou, Kamčou a Sukym, ulovili ho, přinášejí mamuta. Zhruba po hodině sedíme všichni ve „společenské místnosti“ a pouštíme se do „uloveného zvířete“.

Akce, která se tentokrát uskutečnila ve dnech 1. - 5. dubna 2010 v obci Chválkov nedaleko Jindřichova Hradce navázala na řadu zážitkových kurzů pořádaných nejen o. s. ŽIVOT TROCHU JINAK již od září 2006. I zde probíhal vzájemný dialog mezi (na první pohled mnohdy odlišnými) světy několika nevidomých mladých lidí a jejich „zdravých“ vrstevníků z různých koutů České republiky, který napomáhá odbourávat sociální rozdíly a zažité stereotypy.

www.zivotjinak.cz