Komora krajských rad dětí a mládeže ČRDM – rozrůzněnost není vždy jen slabou stránkou

Jakou funkci mají plnit, jaké místo mají zaujímat a jak mají být financovány, to stále ještě není úplně zodpovězená otázka. Dnes je většina z nich členy ČRDM, a tak se podobné debaty rozvíjejí zejména v interakci s ostatními členskými sdruženími ČRDM. Zdá se, že tematika struktury ČRDM, např. specifikum toho, že historicky bylo za členy přijato množství lokálních či ryze regionálních organizací, což nemá v zahraničí obdoby, bude ještě dlouho předmětem nejrůznějších diskusí.

Na prvním zasedání 17. června 2010 v Praze Komora krajských rad dětí a mládeže udělala dva kroky, které jí umožní, aby byla schopna efektivně fungovat a zabývat se mj. popisovaným dilematem. Schválila jednací řád a zvolila si mluvčího. Jednací řád je demokratický a moderní: Každá krajská rada dětí a mládeže má jeden hlas; hlasování je vzhledem k tomu, že řádná jednání se konají dvakrát ročně, uzpůsobeno efektivnímu fungování mezi těmito schůzkami a umožňuje plnohodnotné elektronické hlasování závěrů a usnesení.

Mluvčím byl zvolen Jan Burda (v současné době předseda Rady dětí a mládeže kraje Vysočina), jehož úkolem bude zastupovat Komoru navenek vůči orgánům ČRDM i dalším subjektům vně ČRDM. Jan Burda byl jako historicky první mluvčí zvolen jednohlasně. Předpoklady pro funkci mu rozhodně nechybí - má dlouhodobou přímou zkušenost ze sdružení dětí a mládeže, zároveň však také z oblasti veřejné správy. Jako úředník územního samosprávného celku obdržel také Cenu Přístav, kterou uděluje ČRDM za výjimečnou podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží.

Vznikem Komory se institucionalizuje platforma, která již nějakým způsobem mezi krajskými radami dětí a mládeže existovala dříve. Je určená směrem dovnitř k výměně zkušeností, předávání příkladů dobré praxe a definování poslání a obsahu práce krajských rad jako obecného modelu organizace. Za zmínku stojí, že s hlasem poradním se zde můžou účastnit také krajské rady dětí a mládeže, které nejsou členy ČRDM. Směrem navenek je určující její „nová“ funkce, totiž konzultovat materiály, podklady a návrhy v ČRDM z perspektivy regionálních uskupení s určitou nezastupitelnou zkušeností.

Krajské rady dětí a mládeže byly, jsou a budou rozrůzněné, s různými prioritami, projekty, způsoby práce. Je to srovnatelné s působením krajských samospráv, které, zjednodušeně řečeno, mají jako cíl pečovat o rozvoj svého území a blaho svých občanů. Cesty, které k takovému obecnému cíli povedou, které z oblastí budou prioritami ve smyslu kapacit a financí, kde je třeba nad rámec legislativy podpořit obecnější cíle, které sleduje centrální státní politika, to všechno je na nezávislém rozhodnutí.

Rozrůzněnost je pozitivní, umožňuje flexibilitu a servis na míru v konkrétním čase a místě, opřený o znalost měnícího se prostředí. S tímhle motivem je pohled do budoucnosti Komory krajských rad dětí a mládeže spojen s přáním, aby právě tohle dokázala využít, a zastupovala tak široké spektrum zkušeností a názorů „zdola“.