Michaela Přílepková Překládání je jedna z činností, kterou považuji za obohacující. Uvědomíte si, že nejde jen o to, jak se které slovo přesně přeloží do jiného jazyka, ale co vlastně pro danou skupinu lidí znamená. Význam leží někde v mlze historie, vývoji společnosti, a také ve vzorech, které aktuálně společnost uznává.
    Němčina nabízí dva zcela různé výrazy pro dobrovolnictví. Může nám to připadat jako přebytečné. Výhoda spočívá v tom, že existují jazykově plnohodnotně vedle sebe dvě kategorie a nelze je zaměňovat nebo umenšovat ani ve skutečnosti. V češtině známe díky zákonu č. 198/2002 Sb. pojem dobrovolnická služba, Freiwilliger Dienst. Na dnešní dobu možná trochu starosvětské spojení, evokující nám službu vlasti. V SRN je fakticky dobrovolnická služba vedle civilní služby uznávanou náhradou povinné vojenské služby.
    Co náš jinak tak pestrý mateřský jazyk postrádá, je výraz Ehrenamt. Doslova přeloženo je to čestný úřad, případně funkce. Ano, jedná se o dobrovolnictví členů nějakého občanského sdružení, dříve spolku. A takové dobrovolnictví ve zmiňovaném zákoně není předpokládáno. Nenajdete ho ani nikde jinde. Přitom se jedná, podobně jako u služby, o krásné pojmenování. No, není to přece čest, že vedoucímu dětského kolektivu svěří rodiče děti, aby jim pomáhal je vychovávat a vzdělávat?
    Je pravda, že i bez zákonů a pojmenování tady dobrovolnictví je – a doufám, že vždy bude. Proč se vyžívat ve slovíčkách? Někdy je dobré si vyjasnit, co čím vlastně míníme. Uvědomila jsem si to, když nedávno apelovala zástupkyně dobrovolnického centra na jedné poradě na ostatní zástupce dobrovolnických organizací, ať raději nepoužívají sousloví dobrovolnická práce, protože si pak běžní občané bez znalosti sektoru často myslí, že se jedná o práci – ve smyslu zaměstnání – za kterou se dostává finanční ohodnocení.

    Michaela Přílepková

    Autor