Již název šifrovací terénní tomícké hry „Až na dno“ 2011 napovídá, že byla náročnáSedíme na jednom téměř zapomenutém nádraží ve Svoru, je pozdní květen, pátek večer. V kufru auta máme velkou bednu plnou přesně napočítaných obálek obsahujících šifry, mapy, různé pomocné texty a šifrovací pomůcky. Pustili jsme se totiž do organizace relativně velké šifrovací 24hodinové hry pro tomíky i veřejnost.

    Již název šifrovací terénní tomícké hry „Až na dno“ 2011 napovídá, že byla náročná Nutno říci, že místní veřejnost už s šifrováním jisté zkušenosti má, o to víc jsem oceňoval odvahu tomíků a jednoho kmene LLM, kteří se do závodu přihlásili bez přesné představy obsahu následující noci a dalšího dne. Ale zpět na nádraží, přijíždí totiž rychlík od České Lípy, ze kterého v běžný pátek vystoupí pár lidí, výpravčí pískne a vlak zmizí v lesích Lužických hor. Dnes se ze stejného vlaku sypali mladí lidé několik minut, na tvářích očekávání, v batozích jídlo a pití, sem tam na vodítku pes. Celkem 20 týmů.

    Již název šifrovací terénní tomícké hry „Až na dno“ 2011 napovídá, že byla náročná Náš kamarád Jára Ježek, českolipská šifrovací legenda, vysvětlil pravidla, a protože se pomalu začínalo stmívat, neváhali jsme, rozdali šifry a závod začal. Tým si s sebou nesl zadání všech šifer v označených obálkách a sadu malých fotografií z míst, kam byl naveden správným vyřešením šifry. Tedy po rozbalení první obálky bylo nutno luštit, luštit, luštit – tajenkou šifry bylo místo, na kterém se po bližším ohledání některý detail shodoval s fotografií. No a to je ta správná obálka s další šifrou. Jen nutno dávat velký pozor a neroztrhnout špatnou obálku, ech to je pech, tým v závodu pokračuje, už ale mimo pořadí.

    Již název šifrovací terénní tomícké hry „Až na dno“ 2011 napovídá, že byla náročnáZe začátku jsou všichni plní sil a nadšení, týmy se rychle přesouvají ze Svoru do Cvikova, potom do lesů pod Ortelem, k jeskyním u Lindavy až do nedalekého Sloupu. Základnou nám samozřejmě byla tomícká chalupa nad Herberkem.

    A-TOM A tak se většina týmů za krásného počasí noční tmou, ranní mlhou i následujícím slunným dnem probojovala až do cíle. Někdo čistě, jiný s nápovědou, všichni se zdravým rozumem, vyčerpaným tělem, plní zážitků a nových zkušeností. Nejrychlejší tým s námi posnídal kolem desáté hodiny v cíli, kruté boje se sváděly až do večera. Díky všem za účast!

    Převzato z časopisu Tomík