Tábor Duhy Rysi - Legenda o sovích strážcích

Duha Rysi: Již několikátým rokem  vyrážíme na tábor do Jihočeského kraje, do místa plného rybníků, krásné přírody na okraji České Kanady. Toto místo nám všem učarovalo a rádi se sem každým rokem o prázdninách vracíme. V bezprostřední blízkosti tábora máme rybníky, potoky, říčku, louku i les. To vše je většině z nás, kteří bydlíme ve stotísícovém městě vzácné a proto si přírody užíváme během čtrnácti dní plnými doušky.

Počasí nám moc nepřálo, ale nejinak na tom byly letos všechny jiné táborové turnusy. Příroda nám pomalu vrací, jak se k ní jako lidstvo chováme a proto i do budoucna budeme muset počítat s velkými teplotními výkyvy, se střídáním slunných a deštivých dní, s povodněmi a silnými bouřkami. I přes nepřízeň počasí jsme stihli všechno zásadní a žádná část naplánovaného programu nemusela být odložena na někdy příště.

Během celého tábora probíhala etapová hra na motivy filmu "Legenda o sovích strážcích" a celou atmosféru dokresloval výr velký Martin, kterého přivezla Želva s sebou. Služební oddíl měl možnost držet výra během nástupu na sokolnické rukavici a během noci pomáhal hlídkám střežit tábor. Etapy byly někdy náročné na fyzičku, jindy naopak bylo potřeba zapojit odpočívající mozky. Během dopoledne jsme trénovali tábornické dovednosti, které zahrnovali střelbu ze vzduchovky, lasování, uzlování, odlévání stop, poznávání rostlin, dřevin a hub a mnoho dalších.

Během celodenního výletu jsme navštívili Jindřichův Hradec. Někteří shlédli největší pohyblivý betlém "Krýzovy jesličky", jiní zase vyšplhali na Černou věž místního hradu. Po prohlídce města jsme nasedli na vlak tažený parní lokomotivou úzkorozchodné dráhy, která nás provezla částí České Kanady. V zastávce Kunžak Lomy lokomotiva dočerpávala vodu a my odtud vyrazili pěšky do tábora. Cesta byla relativně dlouhá a náročná, několikrát jsme museli překonávat elektrické ohradníky a procházet ohradami plnými dobytka. Podařilo se nám dorazit za sucha, ale chvíli po tom co jsme přišli, začalo pršet.

Večerní programy byly velmi různorodé, neboť každý večer byl připraven někým jiným. Kouzlo slavnostního táborového ohně jsme si letos užili dostatečně, neb jsme táborák přemístili na jiné, mnohem lepší a hlavně suché místo. Během závěrečného táborového ohně, který zapalovali čtyři nejlepší táborníci, byly předány žluté kvítky a březové lístky. Na závěr můžeme jen konstatovat, že se tábor vydařil a můžeme se těšit na další, který bude za rok.