Hlavní hygienik Michael Vít sondoval podmínky letních táborů: V pořádku, dětem tam svědčí.

V pořádku. Tak by se dal stručně shrnout pohled hlavního hygienika ČR Michaela Víta na zázemí dvou vytipovaných dětských letních táborů, které 19. srpna 2011 navštívil. Na inspekční cestě ho doprovázeli ještě jeho kolega z odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Jaromír Hrubý, místostarosta Junáka Petr Vaněk a předseda České rady dětí a mládeže (ČRDM) Aleš Sedláček. Smyslem jejich „spanilé jízdy“ bylo ověřit si namátkou a přímo na místech samých, že vedoucí táborů, na nichž již tradičně kolem 200 000 dětí ročně tráví část svých letních prázdnin, z hlediska hygienického nic nezanedbávají.

První zastávkou byl tábor Ymky v zalesněné krajině u Nového Města nad Metují na Náchodsku. Podle vedoucí Miroslavy Homolové ho YMCA využívá nějakých 14 let; slouží především k rekreaci rodin s dětmi různého věku včetně těch nejmenších – a tomu odpovídá i programová skladba. „Skupiny jsou zaměřené na rozvoj partnerství, rodičovství a témata týkající se rodiny,“ zobecnila Miroslava Homolová zacílení aktivit, nabízených momentálně třem desítkám dětí, jejich maminkám a tatínkům.

Z pohledu hlavního hygienika šlo vlastně o stavební objekty, respektive chatky, kde probíhala svébytná forma tábora: rekreační akce rodičů s dětmi. „Tábor byl zajímavý i tím, že měl ve svém zázemí například tělocvičnu, kde mohli hrát různé hry, třeba volejbal nebo fotbal. Pevná kuchyně byla velice dobře vybavena pro danou organizaci a já si myslím, že naprosto splňoval požadavky, které na letní rekreaci pro děti máme,“ vyjádřil svůj názor Michael Vít.

V případě druhého tábora šlo o „skautskou klasiku“ se vším všudy. Na lesní mýtině nedaleko obce Zderaz na Chrudimsku stála dvě indiánská týpí a za nimi typické podsadové stany. Staly se dočasným domovem pro 22 dětí a šestici dospělých z 3. oddílu skautského střediska Slatiňany se sídlem v Orli a 1. smečku chrudimských Vlčat. „Tady to je naprosto jasný skautský tábor, který splňuje minimální požadavky z hlediska zdraví tak, jak je máme definováno. Klasické stany s podsadou, kde je izolace od země; je tu klasický velký stan, kde by eventuálně bylo možno odizolovat děti, které by byly nemocné; naprosto spartánské sprchy z bývalých CO-zásob… Myslím si, že to je tábor, kde se děti vrací z té konzumní společnosti k tomu, aby se řekněme uměly o sebe postarat,“ zhodnotil junácké prostředí hlavní hygienik ČR.
„Ukrojit chleba, namazat rohlík – to pro děti z první, druhé třídy je docela problém,“ poznamenal během prohlídky tábora jeho vedoucí Miroslav Brabec–Konis. Návštěva si tam kromě pečlivě vedené dokumentace všimla třeba terčů pro vzduchovku, pro lukostřelbu, unikátního dřevěného kolotoče a na potoce stylového mlýnku, jakých se vidí už málo.

„Já jsem rád, že s panem doktorem Vítem a s panem doktorem Hrubým jsme měli opět po roce možnost podniknout takovou cestu. Snažíme se neustále monitorovat, jestli vyhláška pro pořádání zotavovacích akcí byla nastavena tak, aby byla k užitku věci: aby zbytečně neomezovala, ale aby plnila svůj účel. Totiž chránit děti a rodiče před výskytem možné infekce a jejich eventuálních důsledků,“ shrnul za ČRDM Aleš Sedláček.

Letošní cesta hlavního hygienika volně navázala na jeho loňskou návštěvu tří dětských táborů. Michael Vít se tam jel tehdy mj. přesvědčit o skutečném účinku chystaných změn v příslušné vyhlášce týkající se tzv. zotavovacích akcí. Jeho mise tehdy měla jako vedlejší efekt rozptýlení obav zkušených táborových praktiků z dopadu legislativních změn na běžný táborový chod. Zmíněné novinky v hygienické vyhlášce, avizované v létě 2010 médii, se nakonec ukázaly být v souladu s představami zneklidněných vedoucích. S odstupem času se dá dokonce říct, že poplašné zprávy hovořící bezmála o soumraku tradičního letního táboření dětí, nastartovaly pravidelný dialog mezi ministerstvem zdravotnictví a ČRDM v dané oblasti.