Poukázat na dobré zkušenosti z obecní politiky a ocenit její konkrétní představitele, kteří mohou být příkladem všem ostatním, je smyslem Ceny Přístav, každoročně udělované Českou radou dětí a mládeže (ČRDM). Ani závěr loňského roku nebyl výjimkou.

    Mezi laureáty Ceny Přístav se tak od prosince 2012 počítá i tuchlovický starosta Karel Burda. Jak v následujícím rozhovoru říká, úsilí zastupitelstva a peníze obce vynakládané do materiálního zázemí pro činnost dětí a mládeže jsou tou nejlepší investicí. Jistě dobře ví, o čem hovoří: svůj úřad zastává už přes dvě desítky let.

    Jak jste s Cenou Přístav naložil, když jste se vrátil z Lobkowiczkého paláce domů, do Tuchlovic?
    Po páteční oslavě v rodině (7. 12. 2012) jsem v pondělí 10. 12. 2012 představil cenu i diplom pracovnicím obecního úřadu; od té doby zdobí diplom stěny kanceláře starosty a cena je vystavena ve vitrínce. Ve středu 12. 12. 2012 ve večerních hodinách se uskutečnilo veřejné zasedání obecního zastupitelstva obce. Na něm jsem představil zmíněné ocenění ne jako ocenění pouze starosty obce, ale jako poděkování všem stávajícím i předešlým zastupitelům obce, neboť péče o dobré podmínky pro různé aktivity našich mladých spoluobčanů byla vždy za dobu 22 let, kdy jsem starostou obce Tuchlovice, na předním místě.

    Jakou hodnotu přisuzujete faktu, že Vás na ocenění ČRDM navrhla trojice neziskovek pracujících s dětmi a mládeží?
    Velmi si vážím toho faktu, že jsem byl navržen trojicí neziskovek pracujících s dětmi a mládeží. Velmi mě potěšilo, že si mladí uvědomují, že to, co děláme v Tuchlovicích, nemusí být samozřejmostí.

    Cena Přístav 2012: Předseda ČRDM Aleš Sedláček předává diplom starostovi Tuchlovic Karlu Burdovi. (Foto Jiří Majer)Výstavba dětského hřiště v Srbech a Tuchlovicích, finanční pomoc při vybudování a provozu mateřského centra Tuchlováček, bezplatné využívání tělocvičny v majetku obce pro sportovní kluby a dětské neziskovky, výstavba cyklostezky, finanční podpora folklorního festivalu Tuchlovická pouť… Výčet aktivit, za něž Vám Cena Přístav náleží, zdaleka není úplný. Z jakého svého úspěchu jste se v tomto ohledu asi nejvíc radoval, co Vám dalo nejvíc práce?
    Abych byl upřímný, tak největší radost jsem měl a stále mám z rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o bezúplatném převodu čp.130 včetně pozemků v místní části Srby do vlastnictví obce právě pro potřeby Ligy lesní moudrosti, dětského kmene Jestřábů. Ne snad z toho, že jsme získali pro děti nové zázemí, ale osobně hlavně z toho, že tak byla vzata v úvahu naše dlouholetá snaha a péče o dobré zázemí pro práci různých klubů a organizací dětí a mládeže.

    Starosta Tuchlovic Karel Burda: Nikdy jsem nemusel litovat úsilí, které jsem do zázemí pro činnost dětských a mládežnických neziskovek věnoval. (Foto Jiří Majer)Ve Vaší obci působí již přes dvacet let woodcrafterský kmen Jestřábi. Především díky Vám může plně využívat bezplatně pronajatou klubovnu. Můžete prosím stručně shrnout, co všechno tomu předcházelo, co bylo z Vaší strany nutné pro to vykonat?
    Ono to je vždycky trochu opačně. Nově vzniklá iniciativa musí nejprve prokázat svoji životaschopnost a teprve potom následuje pomoc obce. Tak to bylo také s woodcrafterským kmenem Jestřábi. Když jsem viděl úžasný zájem a nasazení vedoucích kmene a nadšení a zápal dětí být dobrými, tak ta pomoc se sháněla snadno. Když jsme se v obecní radě shodli na tom, kde usadíme tyto Jestřáby, pak již po dohodě s náčelníkem jsme místnost upravili, oni si ji vyzdobili podle svého a následovala nájemní smlouva. Byl to oboustranně dobrý počin.

    Cena Přístav 2012: Tuchlovický starosta Karel Burda přijímá gratulaci od Blanky Liškové, projektové manažerky Bambiriády (foto Jiří Majer)Co si myslíte o receptech na souznění lidí s přírodou, podle nichž se snaží žít a vychovávat mládež členové Ligy lesní moudrosti ? A máte nějaký bližší vztah k woodcraftu – četl jste kupříkladu v mládí knihy E. T. Setona?
    Je to asi ostuda, ale žádnou knihu o woodcraftu jsem nepřečetl, ale snad to doženu. Posuzuji toto hnutí podle dlouhodobé činnosti kmene Jestřábi v obci. Vidím, jaké skvělé lidi, kteří prošli tímto kmenem, Jestřábi vychovali. Jací jsou soudržní a že děti prvních členů již jsou také v Jestřábech, tak jim fandím. Určitě je to skvělé hnutí, když u nás tolik lidí oslovilo a vychovalo.

    Spolu se zástupci ČRDM předávala Cenu Přístav 2012 paní Alexandra Lobkowicz. (Foto Jiří Majer)Kdybyste měl poradit svým starostenským kolegům a kolegyním v jiných obcích v problematice podpory dětských a mládežnických sdruženích, co byste jim řekl o smyslu takového úsilí ? A na jaký konkrétní příklad ze své praxe byste při tom nejspíš poukázal?
    Říkám vždy, že nejlépe investované úsilí zastupitelstva a peníze obce jsou do materiálního zázemí pro činnost dětí a mládeže. Tím se vytváří dobré podmínky pro pospolitost v obci. Občané mají k sobě blíž a ono se vše navzájem podporuje. Z dobrého zázemí pro malé, které jim obec vytváří, mají radost nejen děti ale i rodiče a nejšťastnější jsou prarodiče, neboť oni to neměli. Určitě musím poukázat na mateřské centrum Tuchlováček, které založily a vedou mladé maminky a dnes je úžasným partnerem jak mateřské škole tak i základní škole. U nás nemůžeme opomenout investice do fotbalových hřišť, což se vrací vzornou péčí fotbalového klubu o výchovou dětí a mládeže v dětských a dorosteneckých oddílech.

    Máte nějaké krédo, oblíbený citát, kterého se snažíte při výkonu své funkce držet?
    Jsi starosta, tak se starej, však se najdou i tací, co tě pochválí.

    Chtěl byste na závěr k danému tématu „sám od sebe“ ještě něco dodat?
    Na závěr snad jen konstatování. Pro mě je největší odměnou, že jsem nikdy nemusel litovat toho úsilí, které jsem do vytváření zázemí pro činnost dětských a mládežnických neziskovek věnoval, a věřím, že to tak bude i v budoucnu. Abych byl pochopen, tak vás všechny zvu na slavnou Tuchlovickou pouť, která se letos koná ve dnech 4. a 5. května. Na slavný folklorní festival „Středočeské folklorní slavnosti Tuchlovická pouť 2013“, které při příležitosti tuchlovické pouti mají již jubilejní dvacátý ročník.

    Děkuji za rozhovor.

    Autor