Michaela Přílepková Notoricky známý začátek písničkáře Karla Kryla v sobě skrývá informaci, že v dobách totalitních se děly zločiny nejen na lidech, ale také na sakrálních památkách. Některé z nich, které obstály staletí, se už sametové revoluce nedočkaly. Zmaru podlehly zejména stavby drobnější architektury, smírčí kříže, trojiční sloupy, malé kapličky podél polních komunikací. Větší stavby jako kláštery a kostely byly odolnější, ale přesto jich stále zůstává desítky až stovky, které nesou na sobě stopy tohoto odsouzení k pomalému zapomnění a zániku. Podařilo se je vymazat z mapy naší země tak účinně, že je jako vlastní duchovní dědictví necítí ani většina současné společnosti včetně lokální politické reprezentace. рисунки на ногтях

    Je s podivem, že mnoho lidí s pečlivostí ukrývá doma staré fotografie nebo jiné drobné předměty po předchozích generacích, a nevidí a neslyší sakrální stavby, které k nám mluví o životě předků. V co doufali, věřili, co jim osud přinesl do cesty za zkoušky, to všechno umí vyprávět. ламинирование волос в домашних условиях

    V nedávné době se zastupitelé města Tábor usnesli, že poprvé nepodpoří ani korunou dotace poutní areál Klokoty, s odkazem na restituce a názor, že přece se má postarat církev. Všechny sakrální stavby tak asi mají být redukovány na užitkové stavby, které mají význam jen pro příslušníky církve. Co kdyby jedné noci tyto památky z našich měst a obcí všechny zmizely? Chyběly by někomu? A jak by bez nich vypadaly? Zbylo by alespoň výhodné místo pro developery a ti by za pár měsíců jistě uměli „vyšvihnout“ nějaké office nebo shopping centrum. Možná by pak všichni byli spokojení. Ale stejně, nechce se mi věřit, že bychom pro generace, které přijdou po nás, chtěli zanechat právě takovými stavbami vzkaz o tom, co pro náš život bylo to nejdůležitější a nejhodnotnější.

    Autor