Osmadvacetiletý Michal Ďorď by jinde než v Praze asi nemohl žít. Ne proto, že je z dětského domova, ale pro svůj zápal pro veřejný život. Právě tady totiž může nejlépe pomáhat dětem, jako byl on. „Chybí zde sociální bydlení a následná podpora dětí, které ústav opustily,“ říká Ďorď v rozhovoru pro MF DNES.
Kdo v dětském domově nežil, nepochopí, co to obnáší. To říká člen vládního výboru pro práva dětí Michal Ďorď, když vysvětluje, proč svůj profesní život věnuje právě snaze změnit systém ústavní péče v Česku. Pracuje nejen ve výboru, ale s jinými dětmi z domovů založil organizaci Vteřina poté, která pomáhá těm, kdo z ústavů odcházejí.
Sám prožil nejprve v kojeneckém ústavu a pak v dětském domově dvacet let. Dodnes je přesvědčený, že by tolik dětí nemuselo putovat do domovů jen proto, že jejich rodiče jsou chudí nebo žijí v sociálně vyloučených lokalitách.
#inkluze #integrace #socialnizaclenovani
#inkluze #socialnizaclenovani
Sociální začleňování (inkluze) z pohledu organizací pracujících s dětmi a mládeží je začlenění sociálně nebo zdravotně hendikepovaných dětí a mládeže do volnočasových aktivit pořádaných spolky, oddíly, kluby… apod. Cílem přitom je, aby se stali aktivními a rovnoprávnými členy skupiny. Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) toto sociální začleňování podporuje prostřednictvím rozvoje způsobilostí, dovedností a schopností vedoucích, dobrovolníků a dalších spolupracovníků pracovat s dětmi a mládeží se specifickými potřebami v rámci volnočasových aktivit. Vytváří informační prostor pro sdílení zkušeností a předávání informací o aktivitách podporujících inkluzi dětí a mládeže.