Peníze za práci chtějí i mileniálové – avokádová revoluce se na pracovním trhu nekoná

Jak se ale ukazuje, nejedná se o homogenní skupinu lidí, naopak jsou mezi nimi velké rozdíly – v názorech, postojích i životním stylu. Současná individualizovaná společnost nabízí spoustu možností trávení volného času a hledání vlastní životní cesty.

Mileniálové mají také bohatší možnosti volby kariérní cesty a způsobů, jak se prosadit oproti předchozí generaci. Patrný je zde vliv přechodu k demokracii a otevření hranic, které společně přispívají k větší liberalizaci společnosti a možnostem rozhodování.

Česká rada dětí a mládeže se v rámci reprezentativního šetření o životním stylu mladých lidí od 16 do 30 let zaměřila na zaměstnanost a pracovní preference mezi mladými lidmi. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2018. Pozornost byla v šetření věnována i tomu, v jakém sektoru mladí pracují, co je pro ně v práci důležité a jaké obavy a naděje jim začínající kariéra přináší.

Následující graf se věnuje atraktivnosti zaměstnaneckých benefitů mezi mladými lidmi. Nejčastěji uváděnou položkou je flexibilní pracovní doba, což přímo odráží charakter současné společnosti zaměřené na individualizmus. Mladí nemají zájem o práci na směny a raději si svůj denní režim upravují podle sebe. Další hlavní položky jsou již tradiční stravenky nebo služební auto.

Dle výsledků šetření je dále patrné, že více než dvě třetiny studujících zároveň pracují – obvykle na dohodu o provedení práce. Po dokončení školy má cca polovina studentů v plánu jít do zaměstnání v České republice. Zajímavým zjištěním je, že téměř třetina studentů má po dokončení studií v plánu odjet do zahraničí – za dalším studiem, cestováním nebo za prací. Dobrovolnické práci se chce naopak věnovat pouze 1 % lidí – mezi nimi převládají ti, kteří mají zkušenost s členstvím v zájmových organizacích.

Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají obvykle menší obavy ze ztráty zaměstnání oproti lidem s výučním listem. Zároveň je patrné, že vysokoškoláci si na práci více váží nemateriálních hodnot. Peníze pro ně nejsou na práci to nejdůležitější, a stěžejní je pro ně vnitřní naplnění z vlastní odvedené práce. Vysokoškoláci chtějí rozmanitou, samostatnou práci a dobré vztahy na pracovišti. Právě v tomto pojetí je zřejmé horizontální členění v rámci jedné věkové kategorie. Výše vzdělání má vliv na hodnotové orientace v zaměstnání, což úzce souvisí právě s mileniálstvím. Typické znaky mileniálů jsou více patrné mezi těmi, kteří si výhody současné společnosti a trhu práce mohou dovolit – svoboda a možnost volby není samozřejmá pro kohokoliv, a odráží se od určitého životního standardu.

Přesto, že se mileniálové ve svých postojích často liší, je nakonec pro všechny mladé důležité, aby za svou práci byli patřičně finančně ohodnoceni, a jejich osobní život pro ně bývá na prvním místě. Tím se příliš neliší ani od předchozích generací.

Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Tématem analýz veřejných politik ve vztahu k mladé generaci jsou i oblasti zaměstnání, zaměstnanosti, podnikání a přechody na trh práce. Více online: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki