Diskusní setkání ČRDM k tématům Partnerství pro vzdělávání 2030+

Zváni na něj byli zájemci z členských organizací pracujících s dětmi a mládeží.
Cílem bylo získat od účastníků setkání zpětnou vazbu na první výstupy projektu Partnerství 2030+.
Program setkání zahájil Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže, a krátce představil oba diskuzní bloky, které jsou výsledkem půlroční práce pracovních skupin Wellbeing a Střední článek.

Pojem Wellbeing a celou tematiku představila Lenka Felcmanová.

Wellbeing znamená v podstatě „cítit se dobře a dobře fungovat“.
Skupina se tématem zabývala proto, že velká část žáků, ale ani učitelů, se ve škole dobře necítí. Například podle šetření PISA je 30% žáků ve škole vystaveno šikaně. 18% žáků není spokojeno se svým životem. A až 64 % patnáctiletých cítí úzkost před testem, ač se na něj dobře připravili.
Neblahé výsledky šetření se netýkají jen žáků: například každý pátý pedagog je ohrožen syndromem vyhoření.
Počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami stoupl za posledních jedenáct let čtyřikrát.
Vzdělávací výsledky a wellbeing jsou spojené nádoby – kde jsou žáci i učitelé spokojeni, jsou výsledky lepší.

Vizi týkající se tzv. středního článku představil v prezentaci Vladimír Srb.

Jde o sladění představ o tom, jak by měl v ČR od roku 2027 fungovat systém vedení a podpory škol, tedy střední článek vedení.
Střední článek vedení regionálního školství (zkráceně střední článek) v pojetí pracovní skupiny – to by měla být především odborná a podpůrná instituce mezi ministerstvem školství a školami. Jejím účelem by bylo trvale zlepšovat vzdělávací výsledky, wellbeing a rovné šance žáků.
Střední článek má zaměstnávat především nejlepší odborníky a pedagogické leadery v rámci menších územních celků (dle návrhu pracovní skupiny přibližně jako okresy). Tito tzv. „okresní metodici“ by poskytovali přímou podporu kolegům – ředitelům a učitelům ve školách, kteří pracují přímo s dětmi. Pečovali by o to, aby ve všech školách mohlo bez bariér probíhat společné učení pedagogů a dalších důležitých aktérů v duchu vize tak, aby to prospívalo každému dítěti na jejich území.

Důvodem k zamýšlení se nad vznikem a fungováním „středního článku“ je značná nerovnost v kvalitě dosaženého vzdělání v České republice, která závisí na tom, jaké sociální a ekonomické zázemí má rodina dítěte, do jakého okresu a do jaké obce se dítě narodí, a také do jaké školy chodí. Střední článek by měl také pomáhat ředitelům škol zejména s odbřemeňováním od nepedagogické agendy, aby se ředitelé mohli co nejvíce věnovat právě pedagogickému rozvoji své školy a nikoliv administrativě. Zřizovatele by měl podporovat především odborně – v tom, kam mají své školy vést.

Jan Husák v krátkém zamyšlení na závěr diskuze naznačil, jak by mohl “střední článek” podporovat koordinaci formálního a neformálního vzdělávání v území tak, aby docházelo k jejich lepšímu propojování, seznamování a využívání vzdělávacího potenciálu.

Po obou částech prezentace následovala diskuze, v níž jednotliví řečníci připomněli témata a náměty, na které by se nemělo zapomenout při další práci pracovních skupin.

Podobné diskuze k prvním výstupům pracovních skupin Partnerství nyní probíhají i v rámci ostatních střešních struktur v oblasti vzdělávání, které se do Partnerství zapojily. Výsledky slouží jako cenná zpětná vazba z terénu, na jejímž základě budou návrhy pracovních skupin dále upravovány a precizovány, než budou v létě 2021 finálně představeny veřejnosti.
Projekt Partnerství ve vzdělávání je unikátní tím, že pomocí spolupráce a přístupu kolektivního dopadu propojuje všechny sféry vzdělávání, od nás – organizací pracujících s dětmi a mládeží, přes akademickou půdu, asociace vzdělavatelů, ředitelů, pedagogů, až po veřejné instituce jako Ministerstvo školství, Českou školní inspekci apod.

Prezentace, které komentovali předřečníci setkání, si můžete prohlédnout na odkazech níže:

Podpora wellbeingu v českých školách - prezentace

Střední článek jako školský okres, první návrh pro diskusi s partnery, leden 2021, projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+

Možné role a úkoly „školského okresu“ v oblasti neformálního vzdělávání a jeho propojování s formálním