V České republice roste pět druhů konikleců. Rok konikleců, vyhlášený Českým svazem ochránců přírody, je vhodnou příležitostí udělat si malou inventuru. Český svaz ochránců přírody a Rezekvítek proto vyzývají: Pomozte nám zmapovat koniklece mimo chráněná území! „Koniklece jsou chráněné a ohrožené druhy, míst s jejich výskytem ubývá. O lokalitách s větším výskytem konikleců víme díky každoročnímu monitoringu. Je však důležité podchytit i místa s malým výskytem, které mohou vyžadovat péči a ochranu,“ říká Vilém Jurek z Rezekvítku. „Nemapuje se výskyt v přírodních rezervacích a přírodních památkách, ty jsou dobře zmapované. Nemapují se samozřejmě ani koniklece vysazené na zahrádky či do…
Archiv autora: Český svaz ochránců přírody
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil na Karvinsku další dvě lokality, které budou ponechány přírodě – tři hektary lužního lesa v oblasti zvané Předevsí a bývalou pískovnu u Dolní Lutyně. Výkupy byly realizovány v rámci kampaně Místo pro přírodu díky desítkám dárců stejnojmenné veřejné sbírky a za výrazné finanční podpory Nadačního fondu Veolia. Lužní porosty podél řeky Olše (Olzy) mezi Českým Těšínem a Karvinou jsou v hledáčku ochránců přírody z Pozemkového spolku Cieszynianka již od roku 2019, kdy zde proběhl podrobný entomologický výzkum, díky kterému byla na lokalitě objevena řada vzácných druhů brouků. „Pro jejich zachování je nejdůležitější zde nekácet,…
Co přinesl uplynulý rok Sedmihorským mokřadům? Krom úspěšně dokončené revitalizace a prvního roku ochranářské péče též další vykoupené pozemky či 90 druhů ptáků. Za tím vším stojí místní pozemkový spolek při Českém svazu ochránců přírody Bukovina. Rok 2022 byl pro Sedmihorské mokřady, lokalitu v Českém ráji na dohled od světoznámého Hruboskalského skalního města, bez nadsázky přelomový. O rozsáhlé a náročné revitalizaci, jejímž výsledkem je soustava krásných tůní na ještě nedávno zpustlých a odvodněných pozemcích, bylo již řečeno a napsáno mnohé. V jejím stínu však zůstaly další, neméně významné aktivity. Revitalizace by nebyla možné bez úzké spolupráce s vlastníky. Někdo dá…
V přírodě se rodí první mláďata. Není to žádný důsledek oteplování, je to zcela přirozený proces. V záchranné stanici v Huslíku přijali na začátku února hned dva zaječí novorozence, v Bartošovicích jednoho. Ve všech případech je lidé ukradli jejich mámám. Rovněž ke dvěma selátkům prasete divokého nyní vyjížděla Pražská zvířecí záchranka, jedno pruhované prtě přijali ve stanici v Makově. Na rozdíl od zajíčků se selata mámám opravdu ztratila a bez pomoci odborníků by určitě nepřežila. „Malí zajíčci se nezachraňují, naši pomoc nepotřebují. Když klidně leží, jsou v pohodě a čekají na mámu, která k nim přijde až po setmění,“ desítky…
Rok 2023 vyhlásil Český svaz ochránců přírody Rokem konikleců. Chce jím upozornit nejen na tyto krásné jarní květiny, ale i na ohrožení a ochranu lokalit, kde rostou, tedy hlavně stepí a lesostepí. V České republice roste planě pět druhů konikleců. Všechny patří mezi vzácné a chráněné druhy naší přírody. Relativně nejběžnější jsou koniklec velkokvětý a koniklec luční, které lze stále ještě nalézt na stovkách lokalit; koniklec velkokvětý přirozeně výhradně na jižní a střední Moravě, koniklec luční v menší míře též na Moravě, především však ve středních a severozápadních Čechách. Koniklec otevřený má u nás již jen posledních zhruba dvacet lokalit,…
„Počet soukromých dárců podporujících ohrožená zvířata se každoročně mírně zvyšuje, průměrná výše daru v naší vánoční sbírce ale v roce 2022 poklesla o 30 %,“ uvedl Petr Stýblo, koordinátor Národní sítě záchranných stanic. Statistiky podle něj ukazují, že stále více lidí si uvědomuje potřebu chránit přírodu, současně ale klesá jejich štědrost z důvodů složité ekonomické situaci. „V současné vánoční kampani „Ježíšek pro zvířata“ jsme teď vybrali o téměř 30 % financí méně, než před rokem. Kampaň proto prodlužujeme až do konce ledna 2023,“ upozornil ochranář Petr Stýblo. Zatím se podle něj vybraly necelé 2 miliony Kč, to ale na dofinancování…
Předběžné výsledky vánočního kola programu Živá zahrada, ve kterém Český svaz ochránců přírody (ČSOP) spolu s veřejností už od roku 2004 sleduje divoká zvířata na zahradách, ukazují, že nejčastěji pozorovaným druhem je kos černý. Vrátil se tak na první místo poprvé od roku 2017, kdy ho předstihla sýkora koňadra. Zároveň pokračuje úbytek dříve běžného zvonka zeleného. Celkově se ptačích druhů na zahradách vyskytlo méně, než bývalo obvyklé. Zimní kola soutěže Živá zahrada probíhají tradičně během vánočních svátků a jsou (na rozdíl od květnových kol) zaměřená výhradně na ptáky. Lidé na svých zahradách v předepsaných dnech zapisují výskyt jednotlivých druhů ptáků. Na konci…
Díky spolupráci mezi Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) a Nadačním fondem Veolia jsou na Valašsku další tůně. Vznikly v rámci revitalizace mokřadu u Zašové nedaleko Valašského Meziříčí. Na projektu spolupracovali i studenti Střední zemědělské školy z Rožnova pod Radhoštěm. V širokém údolí Rožnovské Bečvy západně od zašovského hřbitova se rozkládala neudržovaná podmáčená louka. „Vzhledem k tomu, že se v okolí nenachází žádná vodní plocha, přišlo nám žádoucí z hlediska posílení biodiverzity i zadržování vody v krajině vytvořit na lokalitě několik tůněk,“ říká Miroslav Dvorský ze Severomoravského regionálního sdružení Českého svazu ochránců přírody. „Věděli jsme, že na pozemku se nevyskytují žádné…
Dobrovolní ochránci přírody se v těchto dnech vydávají na půdy domů a uklízí tam trus. Jeho původcem jsou letní kolonie samic netopýrů, které často na půdách vychovávají svá mláďata. Netopýři jsou chránění, z půd je nelze vyhánět. Ochránci přírody alespoň takto pomáhají majitelům domů s netopýry žít. A potřebují k tomu i dobrovolníky! Netopýři a vrápenci jsou nezbytnou součástí ekosystému a jejich role v přírodě je nenahraditelná. Mnoho druhů těchto letounů je v letním období závislých na využívání lidských staveb, zejména půdních prostor. Tam v červnu samice vytvářejí letní kolonie. Prostory půd jim slouží nejen jako vhodný úkryt před predátory,…
Vánoční kampaň „Ježíšek pro zvířata“ spustila Národní síť záchranných stanic, které se starají o zraněné a handicapované volně žijící živočichy, a snaží se je připravit na návrat zpět do volné přírody. „Stát přispívá na činnost těchto stanic přibližně z jedné třetiny, takže většinu peněz si musí stanice sami sehnat od dárců,“ říká Petr Stýblo, koordinátor Národní sítě záchranných stanic. Mezi dárci najdeme firmy i některé obce a města, na jejichž území stanice působí. To ale nestačí. „Milionové částky na krmiva, veterinární péči i samotný provoz záchranných stanic musíme každoročně získat od soukromých dárců,“ konstatuje Alena Konvalinová, vedoucí záchranné stanice Vlašim.…