Předběžné výsledky vánočního kola programu Živá zahrada, ve kterém Český svaz ochránců přírody (ČSOP) spolu s veřejností už od roku 2004 sleduje divoká zvířata na zahradách, ukazují, že nejčastěji pozorovaným druhem je kos černý. Vrátil se tak na první místo poprvé od roku 2017, kdy ho předstihla sýkora koňadra. Zároveň pokračuje úbytek dříve běžného zvonka zeleného. Celkově se ptačích druhů na zahradách vyskytlo méně, než bývalo obvyklé. Zimní kola soutěže Živá zahrada probíhají tradičně během vánočních svátků a jsou (na rozdíl od květnových kol) zaměřená výhradně na ptáky. Lidé na svých zahradách v předepsaných dnech zapisují výskyt jednotlivých druhů ptáků. Na konci…
Archiv autora: Petr Stýblo
Celkem 20 412 zvířat, která se ocitla v nouzi a potřebovala pomoc odborníků, zatím v tomto roce přijaly záchranné stanice Národní sítě záchranných stanic. Tu koordinuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Z tohoto počtu bylo 7229 zraněných, přičemž jako nejčastější příčinu zranění identifikovaly záchranné stanice nikoliv střet s dopravním prostředkem, jak tomu bývalo dříve, nýbrž pokousání! Za prvních 8 měsíců tohoto roku přijaly záchranné stanice Národní sítě celkem 2045 pokousaných divokých zvířat. Pro srovnání – zvířat zraněných veřejnou dopravou přijaly 1141, ptáků zraněných nárazem na většinou skleněnou překážku přijaly 1441, ptáků zraněných na elektrických zařízeních pak 427. Pokousání, resp. poškození…
Dalším z úspěšných výsledků spolupráce mezi Českým svazem ochránců přírody a Nadačním fondem Veolia je obnova mokřadu Rybníky ve Valašském Meziříčí. Dnes se již z tůní ozývají silně ohrožení skokani zelení, ve vodě uvidíme spoustu pulců skokanů štíhlých i vodních bezobratlých živočichů, nad hladinou tůněk poletují vážky. Mokřadní lokalita zvaná Rybníky, nacházející se při severozápadním okraji Hrachovce (dnes součást Valašského Meziříčí), patří k významným mokřadním lokalitám Valašskomeziříčska. Žije zde řada vzácných a ohrožených druhů živočichů, ať již jde o protahující mokřadní druhy ptáků, obojživelníky (v průběhu let zde bylo zjištěno několik druhů skokanů, rosničky, ropuchy obecné i zelené, kuňky žlutobřiché)…
Málokdo věřil, že se vrátí na nebe – popálený a následně autem sražený orel mořský se léčil v záchranné stanici Falco na Litoměřicku. Dle vedoucího stanice, Václava Tomšovského, se tento majestátní dravec v péči záchranné stanice Falco objevil vůbec poprvé. Po intenzivní léčbě se vrací na svobodu opatřen vysílačkou. Dne 28. září loňského roku zveřejnila záchranná stanice Falco na svém facebookovém profilu oznámení: „Poslední dnešní výjezd a odchyt nám do péče zavál tohoto popáleného a vysíleného krasavce, orla mořského (Haliaeetus albicilla). Zranění jsou starší a orel je velice hubený. Po ošetření a ubytování se nám ho podařilo nakrmit, tak držte…
Záchranné stanice letos ošetřily více než 31 000 divokých zvířat. Mezi nejzávažnější příčiny jejich poranění patří auta a elektrické vedení. Nejméně 70 milionů Kč budou potřebovat v roce 2022 na svůj provoz záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Přibližně 17 milionů jim přispěje stát, dalších 53 milionů musí získat od dárců. Získat 53 milionů Kč je v této době velmi složitý úkol. Většina této částky přitom míří na nezbytné krmivo pro zvířata, veterinární péči i pohonné hmoty do aut záchranářů, kteří vyjíždějí za poraněnými či jinak ohroženými zvířaty. „V roce 2021 jsme poskytli pomoc více než 31 tisícům bezprostředně ohrožených živočichů. Většinu…
Záchranné stanice jsou letos zaplaveny příjmem ježků. Svatý František z Assisi (Světový den zvířat připadá na 4. října, na svátek sv. Františka z Assisi – ochránce a patrona zvířat, pozn. red.) by z jejich obětavosti měl radost. Záchranné stanice ze vzniklé situace mnoho radosti nemají. Mnoho ježků se k nim totiž dostává úplně zbytečně a péče o ně je finančně i časově náročná. Pomáhat ježkům by měli lidé přímo v terénu a nikoliv tím, že je seberou a odnesou záchranářům. Záchranné stanice jsou tedy letos zaplaveny příjmem ježků. Je jich o 20 procent více než loni. Některé ale přivezou nálezci…
Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jeden ze čtyř českých členů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) bude na probíhajícím Světovém kongesu IUCN v Marseille hlasovat PRO tzv. rezoluci 30 do 2030. A nebude sám. Tuto rezoluci požadující účinnou ochranu 30 % zemského povrchu do roku 2030 podporují nejen nevládní neziskové organizace, ale i řada státních členů IUCN. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) je globální ochranářskou organizací, jejímiž členy jsou jak státy, tak i nevládní organizace. Nejvyšším orgánem tohoto Svazu je Světový kongres IUCN, který se právě v těchto dnech koná ve Francii, v Marseille. ČSOP na tento kongres vyslal svého zástupce.…
Pražská zvířecí záchranka, kterou v Praze provozuje Český svaz ochránců přírody, byla 12. 8. přivolána k svému zatím nejvzácnějšímu pacientovi. Na pražském golfovém hřišti poblíž rybníka Martiňák u Dolních Počernic nalezli zraněnou volavku červenou. Volavka červená je v Česku vzácný a kriticky ohrožený pták. V Praze existuje z posledních let jen několik sporadických pozorování právě z okolí této lokality. Volavka bohužel nepřežila. Pravděpodobnou příčinou smrti byl náraz do drátů velmi vysokého napětí. Pod nimi totiž byla nalezena. Pražskou zvířecí záchranku na její pohotovostní telefon 774155185 ve čtvrtek zavolali z golfového hřiště u Dolních Počernic. Nalezli zde přímo na greenu zraněnou volavku červenou. Našim záchranářům se vůbec…
V Mladých Bucích u letos ostře sledovaného čapího hnízda koncem července zahynul na elektrickém sloupu další čáp, tentokrát mládě. Usedlo na sloup vysokého napětí, křídlem se přiblížilo k elektrickému vodiči, záblesk – a bylo hotovo. Čápě tak následovalo svoji mámu, která zde stejným způsobem zahynula v květnu. V roce 2024 vyprší patnáctiletá lhůta, ve které měly energorozvodné závody zabezpečit proti kolizím s ptáky všechny nebezpečné sloupy v republice. Už dnes se ale mluví o tom, že se tento termín nestihne. A ptáci budou hynout na jejich sloupech po tisících i nadále! Přestože by tento rok v ČR mělo být zabezpečeno…
Další smutný případ v řadě, kde hlavní roli hrál plastový provázek, řešila Pražská zvířecí záchranka v Ďáblicích. Kromě už notoricky známých rybářských vlasců, co likvidují vodní ptactvo, jsou čím dál častější případy, kdy se ptáci zamotají do odhozených plastových provázků, motouzů, vláken. Dlouho zaškrcené končetiny většinou nelze zachránit, a akce zvířecích záchranářů tak končí až na výjimky milosrdným usmrcením pacienta. V Ďáblicích takto dopadla mladá poštolka. Pražská zvířecí záchranka, kterou provozuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP), pomáhá zpravidla divokým zvířatům, kterým ublížil člověk. Úplně zbytečné, a o to smutnější, jsou ovšem případy, kde jsou na vině odpadky. Pěvci, ale i…