Autor: -red-

Po více než 80 letech navázal spisovatel a muzikant Petr Hugo Šlik na knihu Jaroslava Foglara Chata v Jezerní kotlině a vytvořil její pokračování s názvem Zkáza Jezerní kotliny. Titul vychází v nakladatelství Albatros. Autor literatury pro mládež Petr Hugo Šlik byl hostem vysílání Proglasu. „Vybral jsem si Chatu v Jezerní kotlině ani ne tak proto, že bych měl pocit, že je v tom původním příběhu něco nedořešeného, ale protože mám tu knížku moc rád a chtěl jsem si vyzkoušet, jak by eventuálně mohl příběh těch dvou hlavních hrdinů, toho Ludvy a Pavla pokračovat,“ přiblížil motiv k napsání knihy Šlik. Podle…

Více

Představení osobnosti, díla a vlivu Jaroslava Foglara se neomezuje na historickou životopisnou črtu, ale usiluje mj. na základě empirického šetření (n = 1174) o ucelené odborné zpracování poměrně složitého sociálního jevu. Dosvědčení vlivu obvykle v dětství získané čtenářské zkušenosti na celý budoucí život, stejně jako zájem několika vědních oborů (komiksová studia, literární věda, religionistika, pedagogika) o specifické metody skautského vychovatele, spisovatele chlapecké literatury a redaktora několika dětských časopisů je tak prvním knižním počinem přesahujícím teoretické úvahy a hypotézy směrem k evidenci založené na dotazování čtenářů a příznivců Foglarových textů. Foglar v nás Autoři: Ivo Jirásek, Richard Macků, Jiří Němec Nakladatel: Masarykova…

Více

Na konci 19. století zasáhla svět pandemie, která zabila milion lidí. Vědci se dlouho domnívali, že ji způsobil jeden z kmenů chřipky. V poslední době se ale objevily studie poukazující na to, že pandemii takzvané ruské chřipky tehdy pravděpodobně způsobil koronavirus. „Lidé měli podobné příznaky – třeba ztrátu čichu. A to je něco, co u chřipky nebývá,“ vysvětluje molekulární genetik Jan Pačes. Celý článek najdete na https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zivot-v-pandemii-jan-paces-o-pandemii-v-rusku-na-konci-19-st

Více

Národní muzeum se jakožto významná vědecká instituce neustále podílí na nejrůznějších vědeckých objevech a studiích. Nyní zásadně přispělo k objasnění migrace do Británie v době bronzové, a to svou účastí na studii vedené vědci z Univerzity v Yorku, ve Vídni a Harvard Medical School ve spolupráci s Akademií věd ČR. Mimo jiné díky vysoké odbornosti vědců z Národního muzea a jeho bohatému sbírkovému fondu tak mohlo dojít k dalšímu pochopení chování našich předků. Zmiňovaná studie následně odhalila, že mezi léty 1300–800 před Kristem došlo k rozsáhlému přesunu lidí z území západní Evropy (dnešní Francie a Belgie) na území Británie a byla tak nahrazena zhruba polovina předků obyvatelstva jihovýchodní…

Více

Novým ředitelem Domu zahraniční spolupráce se stal dřívější náměstek ředitelky organizace Michal Uhl. Na základě výběrového řízení ho dnes do funkce jmenoval ministr školství Petr Gazdík (STAN), informovala mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Dům zahraniční spolupráce, který pod ministerstvo školství spadá, slouží mimo jiné jako národní agentura stipendijního programu Erasmus v Česku. Více podrobností na stránkách DZS: https://www.dzs.cz/clanek/dum-zahranicni-spoluprace-ma-nove-vedeni-reditelem-organizace-byl-jmenovan-michal-uhl https://www.ucitelskenoviny.cz/

Více

Novela zákona o odpadech přináší pro organizace povinnost uzavřít smlouvu o odkládání tříděného odpadu s obcí či městem Nahlédněte do platné obecní vyhlášky o odpadech či informací obce o odpadovém hospodářství a dohodněte se s obcí či městem na uzavření smlouvy. V roce 2021 vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, která obcím mj. ukládá postupně zajistit výrazné navýšení podílu tříděného odpadu do roku 2035. Zákon zároveň stanovuje právnickým (a podnikajícím fyzickým) osobám, tedy i neziskovým organizacím, povinnost mít smluvně zajištěnou likvidaci tříděného odpadu (viz § 62 zákona o odpadech). Nově je třeba mít také uzavřenou smlouvu s obcí/městem, pokud pro likvidaci tříděného odpadu využívá veřejné kontejnery na tříděný odpad, příp. přímo s firmou…

Více

Zuzana Čaputová 2i3Sc.1 u77oledna mvo 21:187153e  ·  “Každý deň urobiť dobrý skutok a slúžiť vlasti a blížnemu” – toto pravidlo Eduard Marek oddane napĺňal po celý svoj život. Napriek tomu ho, práve za pomoc tým, ktorí to najviac potrebovali, väznili oba totalitné režimy – nacisti a neskôr aj komunisti. Dnes, dva mesiace pred svojimi 105. narodeninami, nás navždy opustil Eduard Marek – skaut starší ako Československo. Eduarda Mareka som osobne stretla niekoľkokrát, aj v roku 2019 pri odovzdávaní ocenenia Biela vrana. Charizma a sila životného príbehu, ktoré som mohla pri týchto stretnutiach zažiť, sa dajú len ťažko opísať, no zároveň sú stále v mojej…

Více

Na příručkách Vladimíra Rogla vyrostly celé generace turistů, trampů či skautů. Tituly U táborového ohně, Správnou stopou či Vaříme v přírodě bývaly hned rozebrány a velmi opotřebované se dědily z otce na syna. Velký úspěch mělo i jejich novodobé vydání. „Dneska už je to retro, i když sever je na severu za všech režimů,“ říká autor, jenž zažil i vyšetřování a sledování Státní bezpečností. Ve svých vzpomínkách na Paměti národa říkáte, že bezprostředně po druhé světové válce došlo k velké renesanci skautingu. Proč to podle vás tak bylo? Myslím si, že hned po osvobození panovala mezi lidmi jakási národní euforie. Už…

Více

„Zarůstání krajiny je aktuálně největší důvod změn biologické rozmanitosti u nás,“ říká v rozhovoru pro SZ biolog David Storch. Podle nového indexu od britských vědců česká biodiverzita utrpěla nejvíc ve střední Evropě. Česko ztratilo na biologické rozmanitosti víc než všechny sousední státy. Český „index neporušenosti biodiverzity“ je i výrazně pod průměrem dalších evropských regionů a světa. Spočítali to autoři nového indexu BII z Přírodopisného muzea v Londýně. Otázky, do jaké míry tento výpočet může a nemusí odpovídat realitě, v jakém stavu je aktuálně česká biodiverzita a co ji nejvíc ničí, zodpověděl přední český odborník na biodiverzitu David Storch z Centra pro teoretická studia Univerzity…

Více