Laureát Ceny Přístav - Stanislav Juránek, hejtman jihomoravského kraje.Rozhovor s Ing. Stanislavem Juránkem, hejtmanem Jihomoravského kraje a laureátem Ceny ČRDM „Přístav“ za podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží pro rok 2006.

    Pane hejtmane, na Cenu Přístav vás nominovala více než desítka sdružení pracujících s dětmi a mládeží. Jaké byly vaše pocity, když jste se o své nominaci na tuto cenu dozvěděl a co vám třeba běželo hlavou při jejím předávání?

    Mám velikou radost, že se mi dostalo tohoto ocenění od lidí, kterým jsem pomáhal a se kterými jsem na stejné lodi. Protože oni dělají pro děti a mládež určitě nejméně tolik, co jsem udělal já. Když jsem si přečetl jejich návrhy a důvody, proč mě na tuto cenu navrhují, připomněl jsem si všechno, co jsem pro děti od malička dělal. A jsem moc rád, že oni to dětem předávají dál, protože já už jsem od doby, kdy jsem vedl 23 táborů, přece jenom trochu vzdálen a můžu pomáhat z trošku vzdálenější parkety. Chci ale říct, že mít za sebou v 50 letech vedení 23 táborů, to je krásné.

    Pavel Trantina (ČRDM) předává Cenu Přístav Stanislavu Juránkovi.

    Pomáhá vám nějak vaše zkušenost z práce s dětmi a mládeží ve vaší funkci nebo i v politice vůbec?

    Ano, velice. Všechno, co mi předali lidé, kteří mě vedli jako hocha, potom rádce a vedoucího, mi v životě moc pomohlo. Uvědomuji si, že jde o krásný doplněk k výchově v rodině, který je k nezaplacení. Protože zvlášť v době puberty mladí snadněji poslouchají někoho druhého, který jim řekne třeba i něco podobného jako rodiče, ale trochu jiným způsobem – na táboře nebo při nějaké zajímavé akci, což je mladým lidem vždycky bližší. Jsem rád, že i mým třem synům to předávají zase další a já jenom zdálky poslouchám a vždycky doufám, že se k nim dostanou dobré informace a dobrá výchova tak jako ke mně.

    Eva Bartoňová (MŠMT) gratuluje Stanislavu Juránkovi.

    Jak jste se dostal k politice a kdy jste v sobě objevil nějaké vůdčí schopnosti nebo vlohy pro politiku – bylo to už v době, kdy jste jezdil na tábory?

    Dělával jsem vedoucího, což znamená, že nějaké předpoklady jsem měl, ale neměl jsem předpoklady v minulosti, protože jsem neměl ten správný původ. V roce 1990 jsem začínal v Občanském fóru jihomoravských Státních lesů. Ještě čtyři roky jsem pracoval, a teprve potom jsem vstoupil do komunální politiky, kde jsem chtěl řešit konkrétní problémy, které se týkaly Židenic – městské části v Brně. Našla se tam parta schopných lidí, kteří mě přivedli do politiky, protože mně dali osobní příklad, že politika může být také o skutečné službě lidem. Podařilo se nám vytvořit krásné projekty jako třeba bydlení pro mladé a myslím, že právě takovými projekty by politika měla žít – konkrétními věcmi, které lidem pomohou. Myslím si, že je třeba věnovat čas právě mládeži a pomoci rodině, a proto v politice jsem a snažím se o to.

    Stanislav Juránek a Miroslava Smolíková.

    Jezdíte ještě pořád na tábory a je třeba nějaký tábor, na který vzpomínáte nejraději?

    Musím říct, že takové nejkrásnější místo je v Orlických horách na samotě Amerika – na Ameriku opravdu rád vzpomínám, dala mi strašně moc. Jezdí se tam pořád, ale mně už bohužel nezbývá čas. Zřejmě v dohledné době těch 23 táborů zůstane 23 tábory, ale jsem moc rád, že se tam s dětmi a mládeží stále pracuje a moc děkuji Tiškovi, který je tam stále vedoucím a vychovává další a další generace dětí. Moc mu fandím a moc fandím i všem, kteří na tábory jezdí – na takové, kde se snaží dětem předávat své zkušenosti, a hlavně své srdce.

    Bambiriáda ukazuje možnosti trávení volného času – když vám samotnému ještě nějaký volný čas zbývá, co rád děláte?

    Stanislav Juránek odpovídá na dotazy Kristýny Makovcové.

    Součástí mého života se stalo běhání – mým největší úspěchem je, že mám po šesti letech o dvacet kilogramů méně, což je obrovský úspěch. Jinak se mi celkem daří, na různých závodech mezi veterány jsem někde v prostředku – to znamená, že jich je stejně přede mnou jako za mnou. Jsem spokojený, že jsem se zase zařadil do party normálních lidí, kteří běhají a chtějí tím dokázat, že nestačí jenom duše a vznešené řeči, ale že člověk má se svým tělem taky něco dělat.

    Za rozhovor poděkovala Kristýna Makovcová

    Více informací o Ceně ČRDM Přístav najdete na stránkách http://crdm.adam.cz/pristav.