Jedna z důležitých oslav stého výročí založení svazu Lužických Srbů Domowina proběhla 1. července 2012 ve Valdštejnské zahradě v Praze 1.
    Lužičtí Srbové a zejména Domowina mají totiž tradičně velmi intenzivní styky s českým národem, hlavně pak se Společností přátel Lužice.
    Na oslavě bylo uvedeno Oratorium Nalěćo (Jaro), dílo jednoho z nejvýznamnějších lužickosrbských skladatelů Korly Awgusta Kocora (1822-1904) na slova básníka Handrije Zejlera (1804-1872).

    http://www.luzice.cz/home/zpravy/zpravy.dot?id=18099

    Lužičtí Srbové, jejichž počet dnes odhadujeme na zhruba 60 000 osob, obývají území Lužice, rozdělené do německých spolkových států států Saska a Braniborska. Představují poslední zbytek tamního původního slovanského obyvatelstva (slovanské kmeny sídlily v rozlehlé oblasti zhruba mezi Labem a Odrou), který nebyl po středověké německé expanzi poněmčen. V dějinách se jim nikdy nepodařilo dosáhnout národní samostatnosti…

    K jednomu z nejdůležitějších mezníků v lužickosrbských dějinách došlo v roce 1912, kdy byla jako vrcholný svaz lužickosrbských spolků a sdružení založena Domowina. Sté výročí svého založení, které si organizace v roce 2012 připomíná, patří proto k nejdůležitějším výročím pro lužickosrbský národ.

    Více o Lužických Srbech, česko-lužických vztazích a činnosti Společnosti přátel Lužice najdete na:
    http://www.luzice.cz

    Autor