Tři vykácené stromy loni nahradily jen dvě sazenice. Boj proti klimatické změně systematickou výsadbou a údržbou stromů kolem silnic zůstává pouhým slibem vlády bez reálných výsledků.

    Jen v několika krajích stihnou nahradit pokácené stromy novou výsadbou... (1. část))

    Tři vykácené stromy loni nahradily jen dvě sazenice. Na území celé republiky stromů podél cest dlouhodobě ubývá a mizí tak levná a účinná ochrana před extrémními teplotami, suchem a prachem i naše historické dědictví.

    Tři vykácené stromy loni nahradily jen dvě sazenice. Boj proti klimatické změně systematickou výsadbou a údržbou stromů kolem silnic zůstává pouhým slibem vlády bez reálných výsledků.
    “Stromy z české krajiny mizí a není proto divu, že lidem kácení stále více vadí. Stromy nám pomáhají chladit vzduch a zadržovat vodu, což v době s extrémními výkyvy počasí potřebujeme jako sůl,” říká Marcela Klemensová z Arniky, expertka na ochranu stromů a alejí.

    Statistiky kácení v alejích za rok 2019 najdete zde:
    http://aleje.org/pro-uredniky-a-spravce/statistika-kaceni

    Jen v několika krajích stihnou nahradit pokácené stromy novou výsadbou... (2. část)) Krajské správy silnic napříč republikou v roce 2019 pokácely podél silnic 19 214 a vysadily 12 085 sazenic, ne vždy na stejném místě. Pouhých 37 % z celkového počtu sazenic silničáři vysázeli na místě kácení. Loni na tom byl nejlépe Liberecký kraj (vysazeno 2562 stromů, pokáceno 550) a nejhůře Zlínský (136 nových stromků nahradilo 967 vykácených). Trend se od roku 2003 navzdory různým slibům politiků a příslušných ministerstev, dotačním programům na ochranu krajiny a krátkodobým pozitivním výkyvům nemění.

    Vzrostlé a pravidelně udržované stromy podél silnic v krajině přitom potřebujeme. Vozovky i krajinu jednoznačně chrání před horkem, silnými poryvy větru, sněhovými jazyky, snižují prašnost, během přívalových dešťů zadržují vodu a zpevňují zem. Správně vysazované a udržované stromy podél silnic tak jednoznačně zmírňují důsledky extrémních výkyvů počasí. V našich sídlech také významně zvyšují kvalitu bydlení.

    Vládní dokument Národní akční plán adaptace na změnu klimatu od roku 2017 dává Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu dopravy za úkol zpracovat metodický pokyn údržby a rozvoje doprovodné funkční zeleně podél silnic a železnic ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu. Plnění povinnosti je natolik pomalé, že k zásadní změně v dohledné době jen tak nedojde. Nadějí pro stromy v krajině jsou proto samosprávy obcí a aktivní občané, kteří stále častěji berou výsadbu a ochranu stromů nejen u silnic do vlastních rukou.

    Stromy jsou součástí krajiny a měst, ve kterých žijeme.

    Alej roku (arnika.org) Žádné oficiální statistiky o kácení a výsadbě alejí podél silnic na celostátní úrovni neexistují. Souhrnné přehledy proto od roku 2003 zpracovává spolek Arnika dotazováním u jednotlivých krajských správ údržby silnic. Přesto jsou statistiky neúplné a chybí informace, jak jsou nové výsadby úspěšné nebo kolik stromů vysázených u silnic před deseti lety zdárně prospívá.

    Spolek Arnika mimo jiné již deset let vyhlašuje anketu o nejkrásnější alej roku. Hlasovat o letošní Aleji roku můžete zde:
    www.alejroku.cz

    Více o anketě Alej roku:
    http://aleje.org/o-alejich/alej-roku

    Více informací:
    http://aleje.org/pro-uredniky-a-spravce/statistika-kaceni

    arnika.org