Penny Daniel byla jedním z 56 namibijských dětí, které v roce 1986 v rámci „mezinárodní pomoci“ přijalo tehdejší Československo, malým Afričanům ze země bojující o nezávislost tehdy poskytlo azyl, výchovu a vzdělání. Po šesti letech v Evropě však děti musely putovat zpět do Afriky, kde je čekal mnohdy velmi smutný osud. Ten svůj mi Penny vylíčila ve čtvrti Katutura v namibijském Windhoeku, kde aktuálně už několik let žije.

    „Na dětství v Československu vzpomínám moc ráda. Bylo to sice období komunismu, ale jako děti jsme to nevnímaly. Jezdily jsme na tábory, vychovatelé tam hráli na kytary, zpívaly jsme české písničky,“ říká Penny, která společně s ostatními namibijskými dětmi strávila čtyři roky v Bartošovicích a následně dva roky v Prachaticích…

    …mám sice platnou zelenou kartu, díky které můžu v ČR pobývat do roku 2024, ale nemám na letenku,“ přiznává Penny…

    Celý videorozhovor si můžete pustit zde:

    https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-jsem-cerna-ale-ceska-a-chci-domu-rika-zena-z-africke-chudinske-ctvrti-40407042