Čtyřicítka –strhávání drnu a budováni tůní (foto ČSOP)
    Čtyřicítka –strhávání drnu a budováni tůní (foto ČSOP)

    Na lesním rašeliništi Čtyřicítka, nedaleko jihočeského města Nová Bystřice, se právě pracuje na zlepšení životních podmínek pro vzácné druhy rostlin i živočichů. Pozemkový spolek Hamerský potok zde zahájil zemní práce v podobě stržení travního drnu těžkou technikou a budování tůní.

    Narušení drnu, které aktuálně na Čtyřicítce probíhá, je důležitým typem zásahu, který podporuje konkurenčně slabé druhy, čímž dochází k udržování nebo zvyšování lokální biodiverzity. Tento typ managementu je plánován obvykle na různých nelesních stanovištích, zvláště pak na vlhkých a mokřadních loukách, rašeliništích, vřesovištích, písčinách, stepních trávnících, slaniscích, mezofilních loukách a pastvinách. Na zmíněné lokalitě je prováděn za účelem podpory populace vachty trojlisté, vrby rozmarýnolisté, zábělníku bahenního aj.

    Čtyřicítka (foto ČSOP)
    Čtyřicítka (foto ČSOP)

    V současnosti se na lokalitě pracuje také na vyhloubení tří mělkých různě velkých tůní, z nichž největší bude mít plochu cca 150 m2 a maximální hloubku 120 cm. Tůně budou vyhloubeny těžkou mechanizací do konce listopadu a syceny budou jak průsakem, tak povrchovou vodou. Vybudování tůní na lokalitě podpoří zejména ohrožené obojživelníky čolka velkého a skokana ostronosého či drobnou vážku šidélko kopovité.

    Chrasticový porost s několika tyčemi označenými signální barvou – místo, kde budou vyhloubeny tůně (foto ČSOP)
    Chrasticový porost s několika tyčemi označenými signální barvou – místo, kde budou vyhloubeny tůně (foto ČSOP)

    Vytváření tůní a narušení drnu jsou součástí dlouhodobé péče o lokalitu. Její západní část vykoupil roku 2009 Český svaz ochránců přírody z kampaně „Místo pro přírodu“, čímž zamezil pokusu původního vlastníka o zalesnění, a tím i zničení cenného biotopu, kterým Čtyřicítka bezesporu je. Jde o dobře zachované rašeliniště, které je obklopeno rozsáhlými smrkovými lesy. Kromě pozitivního vlivu na vodní režim je významné např. pro zachování rozmanitosti druhů rostlin a živočichů zdejší oblasti.

    Čtyřicítka – strhávání drnu a budováni tůní (foto ČSOP)
    Čtyřicítka – strhávání drnu a budováni tůní (foto ČSOP)

    Zmíněné aktivity na lokalitě probíhají v rámci realizace projektu Podpora biodiverzity mokřadních lokalit prostřednictvím pozemkových spolků, který je podpořen grantem z Norských fondů v programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu v oblasti podpory Zlepšování stavu životního prostředí v ekosystémech. Projekt vede Český svaz ochránců přírody ve spolupráci s partnery, kterými je pět pozemkových spolků. Cílem zmíněného projektu je na 14 mokřadních lokalitách v péči pozemkových spolků zajistit optimální podmínky pro přežití vzácných druhů rostlin a živočichů.


    Místo pro přírodu je kampaň Českého svazu ochránců přírody, jejímž cílem je výkup ohrožených přírodně cenných pozemků či pozemků, na něž se snaží přírodu navracet. Za 18 let se takto díky finančním darům stovek dárců podařilo pro přírodu zachránit již cca 170 hektarů pozemků. Přispět na výkupy dalších lokalit lze na konto veřejné sbírky Místo pro přírodu 9999922/0800. Bližší informace na http://www.mistoproprirodu.cz a na Facebooku Místo pro přírodu.


    Pozemkové spolky jsou neziskové organizace, pečující o přírodní a kulturní dědictví na základě vlastnického či užívacího práva nebo v úzké spolupráci s vlastníky pozemků. Toto zaručuje zachování hodnot takovýchto míst i v budoucnosti. Hnutí pozemkových spolků, zahrnující dnes v České republice více jak šest desítek organizací, zastřešuje Český svaz ochránců přírody. Bližší informace na http://www.csop.cz/pozemkovespolky a na Facebooku Pozemkové spolky.


    Zařadil: -maj-

    Autoři