Myslím si

Galén a Tatanka při závěru třebíčské CVVZ. Uteklo to jako voda a dva roky příprav jsou definitivně pryč… Jaké jsou teď – týden po CVVZce moje pocity? Dalo by se říct, že skvělé, ale tak jednoduché to není…

Martin Kříž - MarťasČlověk, který se pár let pohybuje v Mikulově, snaží se sem tam sehnat peníze na to, na co si myslí, že by měly jít. Člověk, který se snaží být veřejně činný a aktivní, si nemůže nevšimnout, že město Mikulov nežije hlavně kulturou, jeho prioritou není turistický ruch ani zaměstnanost či mládež, ale všechno se tu točí kolem fotbalu. A kdo fotbal nehraje, nefandí mu nebo do něj alespoň nevráží peníze, jako by nebyl.

Chrudim / Třebíč – během víkendu 18. – 20. listopadu se do Třebíče sjede téměř patnáct stovek dobrovolných a profesionálních vedoucích, kteří svůj čas věnují dětem a mládeži, z celé republiky. Mezi nimi i zástupci organizací z Chrudimska – Občanského sdružení Altus, Samostatné dětské organizace Vlčata Rabštejnská Lhota, Komety, Junáka Hlinska či Artegy Heřmanův Městec.

Dobrý den, v souvislosti s článkem Pionýrů o věkové hranici trestní odpovědnosti a výzvy k diskusi, posílám článek za ICOK. Je to obsáhlejší, protože to není jednoduché téma, proto raději volím formu samostatného článku, protože mi to na diskusní příspěvek připadá moc dlouhé. S pozdravem Miloslav Fucek

V reakci na stanovisko Pionýra byl jeho zástupce (Ing. Lee Louda) pozván k jednání Podvýboru pro kriminalitu mládeže Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, konaného 8. 11. 2005 v podvečerních hodinách. Jednání se dále zúčastnili za sdružení dětí a mládeže Josef Výprachtický za Junáka a za představenstvo ČRDM (na začátku prezentoval výstupy prázdninového miniprůzkumu ČRDM na toto téma) a odborníci z Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Nedávno jsem se setkal s úředníkem, který považoval nízkoprahový klub za zařízení pro tělesně postižené děti. „To je dobře, že pro ty vozíčkáře něco děláte…“, řekl a tvářil se, že je to moc a moc dobře a že ho to těší a že máme jeho plnou podporu. Vzápětí ovšem už nebyl tak nadšený, když jsem mu vysvětlil, že nízkoprahový klub je klub pro děti, kam mohou svobodně přicházet a zase odcházet a že to má jistá pravidla daná standarty nízkoprahových klubů, ale jen určitá pravidla k zachování nějakého minimálního řádu. To tím pádem nyvylučuje ani náctiletého na vozíčku, který, když se nudí, může do klubu klidně přijet a pobavit podle toho, co klub nabízí. Upozornil jsme ho ovšem i na fakt, že Malý princ a jeho klub Frikulín není v žádném případě NÍZKOPRAHÁČ.

U tomíků na Vítkově. Horko, hic, vedro. Bambiriáda v Pra­ze obsadila památný vrch Vítkov. „Le­tištní hangáry“ zúčastněných organizací milosrdně zakrývaly koruny stromů, což umožnilo přežít i tropické teploty.

slaňování Mladí lidé z Vysokomýtska před časem dostali nápad, jak obohatit život tamějších obyvatel. Vybudovat horolezeckou stěnu v obci Lhůta, kam směřuje mnoho cyklostezek a kde by bylo zázemí pro veřejně prospěšné aktivity, které by mladí chtěli realizovat. Netrvalo dlouho a rozhodli se podat projekt do programe Make a Connection, který je společným programem Nadace rozvoje občanské společnosti a společnosti Nokia. „Projekt prošel dvoukolovým hodnotícím procesem a byla mu poskytnuta podpora v žádané výši,“ řekl koordinátor programu v Pardubickém kraji Roman Málek z Klubu hurá kamarád. Problém ale nastal při realizaci projektu.

S loukami jsou problémy odjakživa. Můj oddíl využíval řadu let „zestátněnou“ loučku v Klučance. Na jejím cípku jsme před revolucí stavěli pár indiánských teepee a uměřeně a velmi obřadně a k louce šetrně tam rozdělávali oheň. Soukromý malorolník, kterému se pak v restituci pozemek vrátil, se dlouhou dobu choval velmi nepřístupně. Dodnes, byť naše kroky velmi zlehka a opatrně kříží cípek jeho louky při přecházení na vlastní, pronajaté tábořiště, by byl nejraději, kdybychom se vznášeli. Budiž. Chápu. Soukromý majetek je nedotknutelný.

acko Ačko… první písmeno naší abecedy. Když o někom prohlásíme, že je áčko, je to výraz uznání. Je první, je nejlepší. A přesně tohle se mi vybavilo ve Velkých Losinách při finále soutěže dětských zpěváků lidových písní. Na pódiu vystupovala samá áčka. Ne nadarmo se tedy celá soutěž jmenuje Zpěváček. Nejde jen o malé zpěváky, jde o Zpěv Áček. Byl jsem zvědavý, co se vybaví při slově Zpěváček ostatním hostům této velkolepé soutěže. A tak vznikla anketa, kterou vám teď společně s redaktory DTA Janou, Kristýnou, Danem a Honzou předkládám.