Naše autíčko si vesele brouká a občas zakřupe spojka… „To by tak bylo, abychom nedovezli Galéna….“ dívám se do zpětného zrcátka na zakladatele Cévévézetek a při každém sešlápnutí spojky mi mrazí v zádech. Uf, dojeli jsme.“Vezeme starý lidi,“říkáme Sosce na bráně u školy, když nás váhá pustit na parkoviště. Podívají se do mikrobusu a pouští nás (To není nic proti Galénovi. On je silný duchem, když už ne tělem).
Myslím si
Nedá mi to, abych přešel jen tak mrknutím oka nebo zívnutím jeden odstavec v sáhodlouhých komentářích Jiřího Zajíce. Nechci moderovat diskuse na tomto serveru. Myslím si, že mi to jako šéfredaktorovi nepřísluší. Ovšem pokud se něco dotýká mě osobně a mé práce, ozvat se musím. Zvláště, když jde o informace ne zcela korektní a objektivní.
Nebojím se jich, protože nám zásadním způsobem nemohou pomoci. Je to klasický tržní mechanismus, který je zahrnut do neziskového sektoru. Jak to tedy má vlastně fungovat? Představuji si to takto. Všichni rozvinou své fantastické PR kampaně. Občan se dozví o těch nejpotřebnějších aktivitách a na základě našich mocných médií se rozhodne. A právě díky našim nejmocnějším médiím se dostanou prostředky na ta správná místa.
V sobotu 9. a v neděli 10. října 2004 se v Kongresovém centru Praha konaly dva ojedinělé galakoncerty. Jejich pořadatelem bylo Folklorní sdružení České republiky a Kongresové centrum Praha. Ve spolupráci se sdružením Klub Domino, Dětská tisková agentura vznikl z prvního galakoncertu rozhlasový pořad.
Prvním pěti odstavcům, kde Mirek Prokeš shrnuje, konstatuje či činí závěry, těm já tleskám. Vlažně, pravda, protože neřekl nic přehnaně nového, ale tleskám. Šestým odstavcem počínaje je všechno jinak. Zúčastnil jsem se aktivně jak projednávání jednotlivých paragrafů zákona u bývalého šéfa odboru mládeže J. Fryče, tak přijetí a debaty u ministryně dr. Buzkové. Sledoval jsem každé slůvko, formulaci, názor.
iDnes, 21.09.2004 00:01 – „Dva mladíci ve věku patnáct a šestnáct let mají podle policie na svědomí smrt dvaašedesátiletého muže ze Stráže pod Ralskem na Českolipsku. Jeho tělo se našlo před dvěma týdny v místním Horeckém rybníce. Podle policie chlapci muže přepadli, okradli a hodili ho do vody.“
Další otřesná zpráva. Něco by se mělo udělat. Tak se jmenuje článek, ve kterém vás vyzýváme k diskusi. První ohlasy už máme a můžete se s nimi seznámit.
Na Kancelář České rady dětí a mládeže se obrátilo sdružení Duhoví kamarádi a Krajská rada dětí a mládeže Moravskoslezského kraje s žádostí o pomoc v níže uvedené záležitosti týkající se provozování letních táborů. Kancelář požádala o vyjádření právníka ČRDM (také zveřejníme, jakmile bude k dispozici). Vás, čtenáře Adama, prosíme o radu, podporu či sdělení obdobných zkušeností.
Jsou daňové asignace velkou nadějí, nebo danajským darem? V poslední době jsem rozvířil poklidnou hladinu rybníka ČRDM svými poznámkami k problému daňových asignací. Dovolil jsem si poukázat na nezřetelnost rozhodnutí představenstva ČRDM o jejich podpoře a sklidil jsem za to kritiku, včetně úporné argumentace o průhlednosti rozhodování a nespornosti podpory této věci. Vnímám to opravdu jinak, ale nehodlám být negativistou za každou cenu, píši proto jistou úvahu k této věci. Mám za to, že se vcelku objektivně pokouším nahlížet klady a zápory této záležitosti, přestože názor vedení Pionýra (i můj osobní) je už spíše záporně vyhraněný.