Články

Bambiriáda 2003, Letenská pláň, Praha Souhlasíte se mnou, že muž má být silný, rozhodný, šikovný, má trochu smrdět, nedávat najevo city, má být trochu cynický, přímočarý a může být i trochu obhroublý, ale taky ochránce a džentlmen? A že žena má být krásná, mírná, hodná a laskavá, měla by vonět, hezky mluvit, měla by si umět nechat pomoct, či si přímo o pomoc říct, je trochu pletichářka, a klidně může plakat?

Mírotvorkyně Nevím přesně, kolik schodů vede pod úroveň Gorazdovy ulice číslo 20. Zato vím, že na téhle adrese jen pár kroků od pražského Tančícího domu můžete vstoupit do poněkud zvláštního světa. Světa žen. V suterénu sídlí dvě obecně prospěšné organizace – proFem a Gender Studies. Zároveň tu najdete nejrozsáhlejší odbornou knihovnu s genderovou tématikou ve střední Evropě (přes 5000 svazků). Dělat oslavu při každém přidání nové knihy by asi bylo poněkud nepraktické. Ale je-li to kniha mimořádná, pak je setkání nad jejími stránkami na místě.

I docela obyčejná pastelka může pomáhat... Bylo to, jako by se voda, která před rokem způsobila v jihovýchodní Asii katastrofu, vylila z Indického oceánu prostřednictvím televizních obrazovek do všech koutů světa. Jediný kratičký okamžik stačil k tomu, aby přišlo o život na 230 000 lidí a dalších 1,77 milionu se ocitlo bez střechy nad hlavou. Snad to bylo tím, že na postižených místech bylo tolik cizinců, snad obdobím, kdy byli lidé ještě plni vánoční nálady. Vlna ničivého vodního živlu v podobě tsunami (cunami) vyvolala vlnu mnohem přívětivější – obrovskou vlnu lidské solidarity, vlnu pomoci.

Vánoční besídka Vánoce už jsou tady, obchody jsou jako každoročně nacpané k prasknutí lidmi, kteří se snaží sehnat na poslední chvíli pro své příbuzné a známé ty nejlepší a nejhezčí vánoční dárky, ale najdou se i takové menší „oázy klidu“, které v tomto stresuplném čase bývají obzvláště vítané. Jsou jimi vánoční besídky různých sdružení a kroužků, které je pořádají pro své členy, aby se rozloučili před pauzou kolem Vánočních svátků. V sobotu 17. prosince 2005 se konala již tradiční besídka vodácké skupiny Šán, patřící pod organizaci Kondor. Kromě spousty dětí, vedoucích i rodičů na ní dorazil i Ježíšek…

Zeměpisná společnost Morava - PF 2006Před více než sto lety si lidé francouzské blahopřání „pour féliciter“ zkrátili na P.F. A zkracování a zjednodušování novoročních gratulací pokračuje. Nemusíte na poštu, stačí sednout k počítači a hned posílat. Jen nezapomeňte, že elektronická pošta má i své nedobré vlastnosti. Vaše „péefko“ si jen těžko bude někdo po letech prohlížet.

Říká se, že nic není zadarmo a když je něco zadarmo, tak že to asi nejspíš za moc nestojí. Jedni i druzí mají svým způsobem pravdu. Na druhou stranu se občas naskytnou i takové příležitosti, že vám někdo něco nabídne, zdánlivě mnoho za to nechce. Tedy nechce – očekává od vás aktivní účast a v ideálním případě využití získaných dovedností. Co se tedy skrývá na záhadnými, možná až hodně podivně znějícími slůvky FORMELA THEOPRAX?

Je tomu již šest let, kdy se v čase adventním otevírá všem lidem dobré vůle dokořán pohádkový, neskutečně skutečný čas andělský. Možná náhodou a možná nikoliv, v hlubokém zimním tichu, daleko od přeplněných měst, v nádherném koutu Lužických hor, v Krompachu… v místním kostele U čtrnácti svatých pomocníků, v dětském domově, na úzkých cestách, které sem pomalu dobíhají… je možné zahlédnout anděly, a nebo se s nimi dokonce potkat.

Mezinárodní den dětského vysílání Vyhlášení výsledků Dominiády – přehlídky rozhlasových pořadů o dětech a pro děti – bylo již tradičně ve vánoční atmosféře. Letošní šestý ročník byl stejně jako všechny předchozí připomínkou světového dne dětského vysílání. Bohužel, u nás tomuto dni rozhlasové a televizní stanice nevěnují téměř žádnou pozornost. Asi se bojí přenechat na jeden den vysílací vlny dětem. Je to škoda. Dominiáda 2005 byla důkazem toho, že děti dovedou připravit rozhlasové pořady na téměř profesionální úrovni.

Hlas Pálavy Už to tak chodí. Ti, kteří dostanou peníze bývají spokojeni (ještě aby nadávali, že). Ti, na které zbude méně či vůbec nic, radost nemají. Přitom výchovný systém je dokonalý. Na tuhle situaci jsou připravovány děti sotva začnou trochu chápat. Jen mi zkuste najít někoho, kdo nezná ono dětské říkadlo o myšičce, co vařila kašičku… Jenže rozdělování peněz není dětská kratochvíle. Je postaveno správně? Je přijímání posledních pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu pro příští rok tím pravým způsobem, jak nejlépe zalepit díry v protékajících střechách a přitom přihrát těm „svým“ nějakou tu kačku na přilepšenou na jiné projekty? Pověstnému „porcování medvěda“ jsme věnovali sloupek týdne nazvaný Chlupy z medvěda. Přečíst si jej můžete ZDE. Ke čtení a hlavně zamyšlení vám dnes chceme nabídnout reakce, které vyvolal pod Pálavou článek Martina Kříže Děti nehrají jen fotbal (ZDE). Kromě serveru Adam se objevil též v Hlasu Pálavy. Reakce trenérů FC Pálava na sebe nenechaly dlouho čekat…

Krátce před letními prázdninami jsme zveřejnili v aktualitách na serveru Adam informaci, že „šest členů sdružení dětí a mládeže ve věku 18-26 let má možnost podívat se na konci října 2005 na deset dnů do Koreje na studijní návštěvu v oblasti práce s dětmi a mládeží. Podmínkou je, že se účastníci budou posledních deset srpnových dní věnovat obdobné šestičlenné skupině mladých lidí z korejských sdružení dětí a mládeže při jejich návštěvě České republiky.“ Dva z účastníků poskytli serveru Adam své postřehy ve formě Korejského deníku (odkazy najdete na konci článku). Markéta Rattayová své korejské dojmy sestavila do jakési číselné skládačky. Hezké čtení i přemýšlení!