Helena Kernerová, vedoucí skautského zdravotnického kurzu Perla, ve svém článku popisuje, jak probíhá služba skautského dobrovolníka v Krajském asistenčním centru pomoci v Praze, kam míří příchozí uprchlíci z Ukrajiny.

    (Jste skauti a chcete se také zapojit jako zdravotníci? Informace najdete na konci článku.) 

    První březnový týden mi do emailu přišla prosba o pomoc zdravotníkům z Českého Červeného kříže (ČČK) s pomocí uprchlíkům v Kongresovém centru v Praze. Přečetla jsem si informace a věděla jsem, že to je ten pravý způsob pro mě, jak chci pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Byla to příležitost využít to, co ve skautu umím nejlépe – být zdravotník. Jsem vedoucí a garant skautského zdravotnického kurzu Perla v Praze a také členka Skautského záchranného týmu (SZT). Zdravotníka na skautském táboře jsem dělala mnohokrát. Zapsala jsem se tedy jako dobrovolný zdravotník přes formulář a hned na druhý den se mi ozvali, abych přišla na směnu.

    První směna
    Zabalila jsem si tedy zdravotnickou brašnu a vyrazila do Kongresového centra na Vyšehradě. Z počátku to byl chaos. U stánku pro dobrovolníky o mě nikdo netušil a cestu k ošetřovně ČČK jsem si musela sama najít. Na ošetřovně se všech zdravotníků (na směně slouží osm lidí) ujal kluk z Červeného Kříže – vedoucí směny. Na začátek nás seznámil s pravidly směny, dostupným materiálem (kde jsou léky, obvazy, náplasti, dezinfekce) a ukázal nám, jak se píše zdravotní deník. Do deníku bylo během celé směny nutné zaznamenávat provedená ošetření a výdej léků každému dospělému či dětskému pacientovi.

    Na směně jsme jako dobrovolníci nesloužili sami. Nejdůležitější pro nás byly “růžové vesty” – dobrovolní tlumočníci z ukrajinštiny nebo ruštiny do češtiny. Hodně z nich kdysi na Ukrajině žilo a teď se rozhodli pomoci svým krajanům. V modrých vestách jsou převážně skauti, kteří vydávají jídlo a pití. A ve žlutých vestách jsou psychologové a krizoví interventi. My zdravotníci jsme označení červenými vestami. Na směně se celou dobu všechny vestičky potkávají, běžně si všichni tykají a i přes v mnohém smutnou situaci tu panuje dobrá atmosféra – je cítit, že se všichni snaží pomoct

    Na cestu s nejasným koncem
    Z Ukrajiny přijíždí celé rodiny – především ženy a děti, protože muži bojují za svoji vlast. Někteří lidé k nám do Kongresovém centra cestovali i čtyři dny z východní Ukrajiny – dny, kdy se neměli kde najíst, umýt se a odpočinout si. I pro naše zdravá těla by to byla velká zátěž. Kongresové centrum se pro ně stalo ostrovem odpočinku a také místem, kde si po náročné cestě konečně můžou umýt ruce, kde dostanou jídlo a mohou si v teple odpočinout. Také si zde v krajském Asistenčním centru pomoci vyřizují víza, zdravotní pojištění a pracovní povolení. Během směny jsme ošetřili vyčerpané a dehydratované děti i dospělé. U dětí se vyskytují problémy spojené se špatnou hygienou – především střevní virózy. Děti často zvrací, mají průjem a nechtějí přijímat ani pití, ani jídlo, natož léky. Snažíme se předejít dehydrataci a k některým vážným stavům voláme záchranku. Starší lidé jsou vystrašení – museli opustit svoje domovy a vydat se na cestu s nejasným koncem. Neví, kde budou mít příští měsíce střechu nad hlavou. Jediné, co si přejí je vrátit se domů na Ukrajinu. Ubytovací kapacity v Praze docházejí, a tak lidé v kongresovém centru čekají i více než 24 hodin, než jim hasiči najdou ubytování v nějakém českém městě nebo vesnici.

    Chvíle, kdy nejdou zadržet slzy
    Ve chvíli, kdy píšu tento text mám za sebou v centru pět osmihodinových směn jako zdravotník (i jako vedoucí směny). Pamatuji si z nich dvě situace, kdy jsem při ošetřování  doslova zadržovala slzy. I když jsem si myslela, že mě po práci na covidovém oddělení v pražském Motole už nic psychicky neporazí, mýlila jsem se. Na ošetřovnu přišli ukrajinští hluchoněmí rodiče s půlroční holčičkou. Holčička měla horečku a dusivý kašel. Nebylo jí dobře. Rodiče nám napsali na papír, že jsou z Charkova. Z města, o které se nyní vedou na Ukrajině tvrdé boje a jejich dům už možná nestojí. S pomocí tlumočníků jsme se snažili hluchoněmým rodičům na papír azbukou napsat, že je potřeba jet s miminkem do nemocnice. Zavolali jsme záchranku a snažili se rodičům vysvětlit, že holčička bude v dobrých rukách profesionálů. Podruhé to bylo ve chvíli, kdy jsme ošetřovali maminku se dvěma malýma dětma. Děti byly zdravé. Ale jejich maminka byla vyčerpaná, vystrašená a dehydratovaná. Zatímco jsme se starali o maminku, její sedmiletá dcera hledala v hromadě oblečení pro svého dvouletého bratříčka. Našla pro něj nakonec celý set oblečení.

    Děkuji lidem z Českého Červeného kříže, že nás skautské zdravotníky vzali mezi sebe!

    Helena Kernerová, duben 2022

    Hledáme skautské zdravotníky!

    Skautští zdravotničtí dobrovolníci jsou stále více než vítáni! Registrace na směny probíhá přes systém https://pomahamepraze.sinch.cz/ a vyplněním Google formuláře. Více informací naleznete a odpovědi na své případné další dotazy směřujte na e-mail a telefon: h.kernerova@gmail.com, 776 529 135 (Hela Kernerová – vedoucí skautského ZZA kurzu Perla). Na zdravotnických směnách se slouží ve složení 1 vedoucí směny (zkušenější zdravotník), 4 zdravotníci (ZZA kvalifikace) a pak 3 dobrovolníci bez kvalifikace. Noční směny jsou pak ve složení 2 zdravotníků a jednoho dobrovolníka. Směny jsou na ubytovnách uprchlíků nebo v KACP v Kongresovém centru na Vyšehradě (od 14.4. na Vysočanské adresa Freyova 1).
    Chtěli byste přijet do Prahy jako skautský dobrovolník z jiného kraje a potřebujete pomoci s přespáním? Napište na barbora.trojak@skaut.cz a pokusíme se vymyslet řešení.