ČRDM

Compendium dobré praxe aneb Výchova k lidským právům ve školských systémech Evropy, Střední Asie a Severní Ameriky V letošním roce vyšla anglicky příručka Výchova k lidským právům ve školských systémech Evropy, Střední Asie a Severní Ameriky – Compendium dobré praxe. Na jejím vydání se podílely mezinárodní organizace, zabývající se lidskými právy – UNESCO, Rada Evropy, OSN a Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Publikace zahrnuje 101 vybraných příkladů výchovy k lidským právům z více než padesáti zemí světa. Úspěchem je, že se mezi nimi umístily dokonce tři projekty z České republiky! Jedním z nich je příručka, kterou vydala Česká rada dětí a mládeže v rámci kampaně „Každý jsme jiný – všichni rovnoprávní“ pod názvem Začněme třeba takhle…

crdmVážená členská sdružení,

tímto článkem bych chtěl navázat na zprávu z posledního 31. Valného shromáždění České rady dětí a mládeže (5. listopadu 2009), ve které jsme krátce představili zákon 111/2009 Sb., o základních registrech .
V souvislosti s tímto zákonem je s účinností od 1. 7. 2010 novelizován i zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, a to § 9. Novela ukládá novou povinnost Ministerstvu vnitra – evidovat kromě občanských sdružení i jejich organizační jednotky, které jsou oprávněny jednat svým jménem (viz § 9 odst. 2 ZoSdr.) a dále ukládá organizačním jednotkám…

Hranice bezpečí (publikaci k projektu Nás se to týká vydala Česká rada dětí a mládeže) V roce 2009 proběhly přípravy první ze tří publikací, které se rozhodl vydat tým projektu „Nás se to týká“. První publikace, kterou autoři projektu zpracovali, se jmenuje „Hranice bezpečí“. Její podtitul zní „Metodický průvodce prevencí sexuálního zneužívání dětí a mladistvých I.“. Publikace je určena především pro vedoucí oddílů. Ti z ní mohou načerpat inspiraci, jakými způsoby lze s tímto tématem ve skupině složené z dětí a dospívajících pracovat.

Jiří Paroubek a Alena Gajdůšková na setkání se zástupci České rady dětí a mládeže Po jednání se stranou zelených proběhlo i v Lidovém domě setkání šéfa strany Jiřího Paroubka s předsedou národní rady Alešem Sedláčkem. Na schůzce, kterou pomáhal domluvit šéf Pionýra Petr Halada, se Aleš Sedláček a Jiří Paroubek dohodli na tom, že memorandum o podpoře sociálních demokratů práci s dětmi a mládeží podepíší do tří týdnů při vhodné příležitosti.<

V prostorách Národního informačního centra pro mládež (NICM) v ulici Na Poříčí v Praze 1 je do 15. ledna 2010 k vidění fotografická výstava nazvaná „Nás se to týká“. Série šestnácti velkoformátových fotografií a bezmála devadesát dalších, seřazených navíc ještě do multimediální prezentace, přiblíží návštěvníkům humanitární aktivitu, na níž se kromě České rady dětí a mládeže (ČRDM) a několika jejích členských sdružení podílela také soukromá firma Office-centrum a Armáda ČR.

Drtivá většina snímků vznikla během říjnové třídenní cesty dvou pracovníků Kanceláře ČRDM, zástupkyně Národního parlamentu dětí a mládeže a ředitele zmíněné firmy do chudé kosovské obce Šajkovac, kde osobně předali řediteli základní školy humanitární dar. Šlo o kompletní vybavení jedné školní třídy tabulí, katedrou a stolky se židlemi. K nim byl přibalen počítač s tiskárnou a dva notebooky, a ještě navíc „běžné“ učební pomůcky, určené všem místním školákům. O transport darovaného materiálu do místa určení se postarala Armáda ČR, díky níž mohl být dar osobně předán.

Více:
http://www.adam.cz/clanek-2009120030-fotograficka-vystava-pripomene-dobrocinnou-aktivitu-crdm-a-nasich-vojaku-v-kosovu.html

Aleš SedláčekChlapská akce. Večerní posezení u ohně, vyvařování, společné vzpomínky a plány. Ráno jsme vyrazili, vlakem, jak jinak. Zanedlouho jsme byli v pusté krajině. Chodili jsme lesními průseky, potkali jen minimum lidí. Počasí se k večeru zhoršilo, vydatně pršelo a teplota se držela jen mírně nad nulou. Vzpomněli jsme si, že uprostřed lesů v údolí u potoka stávala kdysi bouda, kde by se dalo přespat. Přišli jsme k čistému, udržovanému místu. Okolo ohniště byly zastřešené lavice. Dřevo pro příchozí nařezané a zakryté. V plechové bedně komplet sada táborového nádobí, obrovský rošt na oheň a rukavice. Kousek dál v lese malý čistý srub. S takovým darem na konci roku jsme nepočítali.
Znal jsem taková místa za polárním kruhem ve Finsku, i z vyprávění trempů pamětníků. Přemýšleli jsme jak bychom se budovatelům tohoto kempu odvděčili. Jasně, zjistíme, kdo to je, najdeme je a zaplatíme jim…
Z mlhy se vynořily čtyři postavy, naši nečekaní společníci pro tento večer. Jeden z nich byl syn chlapíka, který to tady vybudoval. Vyprávěl jak sem jezdil s tatíkem od 5 let, jak se tady veselilo, rozuměj chlastalo, zpívalo, jak sem chlapi nebrali ženský. Pedagogicky jistě děsné, přesto tenhle saniťák neváhal přemluvit svoji dívku, sestru a jejího chlapce, aby šli do jeho dětského ráje přivítat nový rok.
Náš večer se nenesl v oblačných tématech, lepší je stejně vozit mrtvý lidi, to je jistota, ty budou furt. Šampaňské na půlnoční přípitek bylo od stařenky z domova důchodců, která ho dostala, jako všichni v domově, od zřizovatele i přesto, že tekutiny přijímá infuzí. Ráno jsme vstali, uvařili snídani. Připravili jsme dostatek suchého dřeva, daleko lepšího než jsme spálili, rozštípali ho na drobno, vysušili chrastí. Uklízeli jsme, co se dalo, shrabali třísky okolo. Chtěli jsme, aby ten krásný kemp vypadal ještě lépe, než když jsme sem přišli.
Pomůžeme někomu, kdo to bude v budoucnu potřebovat, protože ten pak zase pomůže někomu dalšímu, a pak si budou všichni pomáhat a mít se rádi, protože si prostě nebudou cizí. Dětinská naivita zaplavila naše mysli.
Ale tak to asi ti, co to tady budovali, chtěli, ne? Ten den jsme pak moc daleko nedošli, ale bylo nám dobře. Oživili jsme si ideál, který je v každém z nás a postupně na základě zkušeností ho ztrácíme.

Udržme si ideály i v roce 2010, užívejme si jich. Ať je cokoli, co uděláme dobrovolně, především velkou radostí pro nás i pro druhé.

Aleš Sedláček, předseda ČRDM