Jednou z technik, která promění obyčejné vajíčko v malé umělecké dílo, je zdobení reliéfní malbou voskem.
Tradice
Jsou ve vyšším věku. Pravidelně brávají do rukou jehlice, klubíčka vlny či příze a pletou ponožky. Ne ledajaké. Barevné, teplé a určené pro dobrou věc. Říká se jim babičky ponožkářky. V Česku jich je kolem padesátky.
Podívejte se krok za krokem na návod, jak vykouzlit efektní vzory na velikonočních vajíčkách.
Velikonoční klapání. Blanenským skautům se podařilo na Velký pátek obnovit tradiční klapání.
Namísto ticha uslyší v pátek i sobotu lidé v Blansku klapání. Průvody klapačů zde přitom pravidelně chodily naposledy před druhou světovou válkou. Teď se tradici pokoušejí obnovit místní skauti. S replikami klapaček z 19. století projdou celé město.
S Velikonocemi si spojujeme mj. barvení vajíček. V debrujárském klubu Cerekvice vajíčka nebarvili, ale díky nim si vyzkoušeli řadu zajímavých pokusů, například s vajíčky ve slané vodě a v octu. „Porovnávali jsme tři vajíčka ve vodě a zjišťovali, které z nich je starší. Také jsme zkoušeli postavit vajíčko na špičku nebo jak hodně toho vajíčka unesou,“ lze se dočíst v jednom z předvelikonočních zápisů na webu Asociace malých debrujárů ČR.
Maškarní průvody z Únětic, Roztok u Prahy a pražského Suchdola se sešly 15. února 2014 na Holém vrchu. „Pošestnácté tak místní navázali na tradici masopustních oslav mezi dvěma postními obdobími Vánoc a Velikonoc,“ uvedl svoji fotoreportáž nazvanou „Out of focus – V maskách“ na webu časopisu Respekt fotograf Matěj Stránský. Na jeho snímky odkazují i internetové stránky Sdružení Roztoč, jež se na udržování tradičních lidových slavností včetně zmíněného Masopustu programově zaměřuje.
Jak prožívali naši předkové na vsi Vánoce zhruba před sto lety? To se můžete dozvědět například ve skanzenech.
Betlémské světlo je symbol míru a přátelství, který každoročně putuje napříč Evropou, k nám letos dorazí již po čtyřiadvacáté.