Za nárůstem stojí hlavně Spolana Neratovice a cementárna Prachovice

    Množství vypouštěných rakovinotvorných, mutagenních a reprotoxických látek (látek ohrožujících reprodukci) se meziročně výrazně zvýšilo. Zvýšily se také emise skleníkových plynů a rtuti, na kterých se stále nejvyšší měrou podílejí uhelné elektrárny. Z těch lze za největší znečišťovatele označit elektrárny Počerady a Ledvice. Elektrárna Ledvice je také hlavním provozem stojícím za nárůstem emisí rtuti do ovzduší. Spolana Neratovice ještě zvýšila množství vypouštěných rakovinotvorných látek. Vedle ní však za růstem vypuštěných látek poškozujících lidské zdraví stojí také cementárna Prachovice, která je zároveň skokanem roku, protože poprvé ohlásila téměř osm tun rakovinotvorného benzenu vypuštěného do ovzduší. Dobrou zprávou je nižší množství vypuštěných látek nebezpečných pro vodní organismy, snížení emisí plynů způsobujících kyselé srážky, prachových částic a dioxinů ohlášených do IRZ za celou republiku.

    “Na nárůstu emisí látek poškozujících lidské zdraví se sice projevily hlavně změny v hlášení dvou provozů, Spolany Neratovice a Cemexu Prachovice, ale za nárůstem skleníkových plynů stojí nejspíš zvýšení produkce elektřiny po výpadku způsobeném koronavirovými opatřeními. Pokud chceme tuto zátěž snížit, musíme urychlit transformaci energetiky,” komentuje hlavní meziroční změny v ohlášených emisích Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.
    Na nejvyšších místech v žebříčcích znečišťovatelů za rok 2021 figurují zejména provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Nejčastěji se v žebříčcích objevila Liberty Ostrava a. s., po ní elektrárny Prunéřov, Počerady, Chvaletice, Tušimice a Ledvice. Spolana Neratovice enormně zvýšila emise rakovinotvorného vinylchloridu do ovzduší o téměř sedm a půl tuny za rok.

    “Kvůli technologickým změnám průmysl vypouští celou řadu nových škodlivin, které se vůbec nesledují, například perfluorované látky anebo bromované dioxiny . Seznam látek monitorovaných a ohlašovaných do IRZ je dvacet let starý a je nutné ho zrevidovat a rozšířit. Proto jsme také před rokem ve výzvě Řeky bez jedů navrhli doplnění a úpravu registru a jsme rádi, že Ministerstvo životního prostředí již nechalo zpracovat studii o ohlašování poly- a perflurovaných látek a rovněž o revizi ohlašovacích prahů pro kyanidy,” doplňuje Jindřich Petrlík.

    Vybrané látky s vysokou toxicitou

    Rtuť

    Osm z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny (na 1.–7. a na 10. místě). Na prvním místě jsou elektrárny Ledvice a na druhém Počerady. Mimo elektrárny obsadily 8. a 9. místo chemička Unipetrol a ocelárna Liberty Ostrava.

    Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí DUHA, k emisím rtuti doplňuje: “Žebříček největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší ukazuje, jak je důležité stanovovat limity pro emise a ochranu zdraví lidí a neudělovat z nich rozsáhlé výjimky. Pokud by elektrárny Počerady, Ledvice a Chvaletice tyto výjimky nedostaly a od srpna by plnily nové limity, bylo by znečištění o čtvrtinu nižší. Letos by pak emise klesly na polovinu i v případě výrazně větší výroby elektřiny z uhlí kvůli plynové krizi. Pokud by navíc v minulých deseti letech došlo k rozvoji výroby ze solárních a větrných elektráren podle možností, které Česko má, mohly již loni být emise rtuti z těchto tří elektráren díky nižší výrobě jen na čtvrtinové úrovni. A navíc by bylo vyrobeno téměř stejné množství čisté elektřiny, jakou potřebují české domácnosti.”

    Souvislosti rtuťových emisí s právní situací vysvětluje Eliška Beranová, právnička z organizace Frank Bold: „Neuspokojivou situaci zhoršuje neochota českých úřadů vymáhat dostatečně a důrazně platné právo. Konkrétně v případě rtuťové výjimky pro elektrárnu Chvaletice správní soud vydal v červnu letošního roku usnesení o odkladném účinku, takže provozovatel elektrárny nemá platnou rtuťovou výjimku a to přinejmenším do vynesení rozsudku ve věci. Krajský úřad Pardubického kraje však dosud nepodnikl potřebné právní kroky k tomu, aby provozovatel začal dodržovat běžný (nevýjimkový) emisní limit. Nezákonné znečišťování životního prostředí elektrárnou proto i nyní pokračuje.”

    Vedle emisí rtuti do ovzduší stojí za pozornost fakt, že Spolana Neratovice předala v loňském roce v odpadech přes 75 tun rtuti, což je druhá nejvyšší hodnota od roku 2004 po rekordu z roku 2020 (86 tun). Množství je tak enormní, že největší elektrárny v ČR, které ji následují, v odpadech předaly maximálně stovky kilogramů rtuti. Amalgámová elektrolýza pro výrobu chloru, největší zdroj rtuti, byla ve Spolaně ukončena již v roce 2017, odpadu s obsahem rtuti z této výroby se však společnost zbavovala ještě v minulém roce.

    Emise škodlivin do ovzduší

    Skleníkové plyny

    Sedm z deseti největších zdrojů skleníkových plynů představují uhelné elektrárny. Na prvním místě je elektrárna Počerady a na druhém elektrárna Ledvice. Mimo elektrárny jsou v první desítce také huť Liberty, chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, a Třinecké železárny. Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Ledvice a Chvaletice.

    Formaldehyd

    Celkové emise formaldehydu jsou podobné jako v roce 2020, nejvíce se na nich podílí podniky zpracovávající dřevo v čele s KRONOSPAN CR, spol. s. r. o. Vedle dřevozpracující firmy se zařadil ale i HP-Pelzer Žatec, vyrábějící akustické izolace do aut, který zesedminásobil množství formaldehydu oproti roku 2020. Meziročně emise formaldehydu o více jak dvě tuny zvýšilo také Dřevozpracující družstvo Lukavec.

    Prach

    Emise prachu v ČR setrvale klesají, ale neklesají u všech jednotlivých podniků. Rekordmanem v této kategorii je Liberty Ostrava a. s., která meziročně zvýšila emise prachu o více než polovinu a stala se tak po několika letech opět největším znečišťovatelem v této kategorii. Může také za to, že narozdíl od České republiky v hlášených emisích prachu z Moravskoslezského kraje došlo k nárůstu.

    Reprotoxické látky

    Rekordmanem v nárůstu emisí reprotoxických látek je cementárna Cemex Czech republic s. r. o. v Prachovicích. Způsobilo ho historicky první hlášení emisí benzenu, kterého do ovzduší uvolnila téměř osm tun. „Je samozřejmě otázka, zda k emisím stejné látky z cementárny nedocházelo již dříve. To se budeme snažit zjistit,“ řekla Nikola Jelínek ze spolku Arnika.

    Arnika sestavuje žebříčky osmnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2021 data poskytlo celkem 1245 provozů, což je o 12 méně oproti roku 2020.

    www.arnika.org