Rozsáhlé mýcené plochy dřevin pod vysokým napětím se podobají aktivním pařezinám na Balkáně (foto Martin Kysela)
    Rozsáhlé mýcené plochy dřevin pod vysokým napětím se podobají aktivním pařezinám na Balkáně (foto Martin Kysela)

    Ochránci přírody společně s vědci z Entomologického ústavu v Českých Budějovicích zkoumají plochy pod vedeními vysokého napětí. Jedná se o místa se specifickou péčí, která jinde v krajině nejsou. Díky tomu se zde daří vzácným druhům zvířat i rostlin. Byl zde objeven například i vzácný tesařík broskvoňový!

    Parazitická včela smutilka (foto Jan Erhart)
    Parazitická včela smutilka (foto Jan Erhart)

    Česká krajina prodělala za posledních sto let dramatický vývoj. Rozsáhlé změny v jejím využívání, budování infrastruktury a zejména změny ve způsobu zemědělského a lesnického obhospodařování vedly mnohde k tomu, že nám z ní vymizela řada jak vzácných, tak dříve běžných druhů zvířat i rostlin. Předmětem pozornosti ochránců přírody se tak stávají i neobvyklá, lidmi silně ovlivněná místa jako staré lomy, výsypky, odkaliště nebo právě plochy pod elektrickým vedením. Žijí v nich vzácné druhy, které by na okolních zemědělci zdevastovaných plochách neměly šanci.

    Včela stepnice je věrná svému jménu, vyhledává stepní biotopy. Díky údržbě vedení je nachází paradoxně i v lese (foto Jan Erhart)
    Včela stepnice je věrná svému jménu, vyhledává stepní biotopy. Díky údržbě vedení je nachází paradoxně i v lese (foto Jan Erhart)

    Plochy pod elektrickým vedením jsou z tohoto pohledu zajímavé. Nabízí velmi pestrou škálu stanovišť – čerstvě smýcené dřeviny, staré obrůstající pařezy s dutinami, plochy s obnaženou půdou, kvetoucí rostliny a další. Navíc jsou tyto plochy ušetřeny vlivu pesticidů a hnojiv. Z těchto důvodů si biologové vybrali dva úseky o celkové výměře 40 ha ve středním Povltaví nedaleko Slapské přehrady. V letošním roce zde probíhají opakované průzkumy výskytu hmyzu, zejména vos a včel, ale i brouků a pavouků. Tyto skupiny mohou fungovat jako bioindikační ukazatele, tedy výskyt určitých druhů vypovídá, jak je území „přírodně“ cenné či nikoliv.

    První výsledky mapování potvrdily předpoklady o výskytu zajímavých druhů včetně druhů vzácných a ohrožených. Blanokřídlí, mezi které patří i samotářské včely a vosy, přestavují zajímavou a velmi ohroženou skupinu hmyzu. Na této skupině závisí opylování většiny rostlin. Ale i nálezy z dalších skupin hmyzu jsou zajímavé.

    Pavouk stepník černonohý patři mezi kriticky ohrožené druhy (foto Jan Erhart)
    Pavouk stepník černonohý patři mezi kriticky ohrožené druhy (foto Jan Erhart)

    Přímo v mapované ploše byl zaznamenán tesařík broskvoňový, kritický ohrožený a zákonem chráněný brouk, vázaný na staré duby. Dalším výrazným druhem nalezeným pod dráty, je pavouk stepník černonohý, kriticky ohrožený druh pavouka, který v ČR přežívá pouze na několika lokalitách. Průzkum denních motýlů realizovaný v roce 2018 přinesl nález 60 druhů motýlů, z „lepších“ druhů je zde hojný zákonem chráněný otakárek ovocný.

    Ukazuje se, že hmyz pod vedením vysokého napětí nachází jak prostor pro život, tak i důležitý migrační koridor.

    Kriticky ohrožený tesařík broskvoňový může žít i v pravidelně ořezávaných dubových pařezech (foto Jan Erhart)
    Kriticky ohrožený tesařík broskvoňový může žít i v pravidelně ořezávaných dubových pařezech (foto Jan Erhart)

    Na druhou stranu, na těchto plochách často dochází i k šíření nebezpečných invazivních rostlin. Proto považujeme za důležité vlastnosti těchto ploch ochranářsky využít a zohlednit potřeby vzácných druhů organismů při jejich údržbě.

    Mapování hmyzu pod el. vedením ve Středočeské pahorkatině bylo finančně podpořeno v národním programu Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity. Generálním partnerem tohoto programu jsou Lesy České republiky, s. p. Program je dále podporován Ministerstvem životního prostředí ČR, Nadací Ivana Dejmala, Nadačním fondem Veolia a společností Billa.

    Zařadil: -maj-