Chtěli jsme ukázat, jakou hodnotu má dobrovolnická práce odváděná v prostředí dětských, mládežnických a ekologických organizací bez nároku na mzdu – a jak ji pomocí příslušných přepočtů můžeme vyjádřit také v korunách.

    Nějak podobně by nejspíš zněla věta, která by měla úsporně vyjádřit, oč se snažil projekt České rady dětí a mládeže „SAFE“. Na jeho podstatu, průběh, výsledky a nástin možného efektu pro zmíněné neziskovky se zaměřil dvouhodinový seminář, který v prostorách České rady (ČRDM) proběhl 25. května.

    Semináře k projektu SAFE proběhnou postupně ve všech krajích ČR. Ten, který se konal v prostorách ČRDM, se týkal Středočeského kraje (foto Jiří Majer)crdmSmyslem série krajských seminářů k SAFE je nabídnout zájemcům o problematiku oceňování dobrovolnické práce výstupy z dvouletého úsilí lidí, kteří se do projektu ČRDM zapojili. A nebylo jich zrovna málo.

    Účastníci semináře k výstupům projektu SAFE (foto Jiří Majer)„Hlavní statistik“ projektu Jaroslav Hynek (YMCA) zpracoval mnohdy nesourodé výsledky získané od více než 2800 dobrovolníků působících v 34 organizacích. „Troufám si tvrdit, že tím vznikl nejreprezentativnější vzorek, jaký kdy byl v historii (v dané oblasti) sledován,“ poukázal na jedinečnost projektu předseda ČRDM Aleš Sedláček. Pomocí dopočtů pak Jaroslav Hynek promítl výsledky do celkových stavů dobrovolníků ve sledovaných organizacích. Zjištění, o nichž promlouvá řeč čísel, stojí za to…

    Některé z výsledků projektu SAFE, promítané během semináře (foto Jiří Majer)Některé z výsledků projektu SAFE, promítané během semináře (foto Jiří Majer)Průměrný počet odpracovaných hodin, vztažený k jednomu dobrovolníkovi, činil 324. Průměrná hodinová mzda, spočtená metodou váženého průměru, obnášela 139 Kč. „Těch sečtených 2898 dobrovolníků vykonalo práci v hodnotě 107 milionů – a ti přepočtení, oněch 36 000 dobrovolníků by udělalo, kdyby všichni takhle průměrně pracovali, práci za 1 666 000 000 korun,“ shrnul Jaroslav Hynek poznatky z projektu. Za zmínku nejspíš stojí, že jen na samotnou organizaci Junák – český skaut připadla odvedená práce v hodnotě lehce přesahující jednu miliardu korun.

    Člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Pavel Trantina (foto Jiří Majer)Některé z výsledků projektu SAFE, promítané během semináře (foto Jiří Majer)Ocenění na základě odpracovaných hodin a typu práce (které se „vážily“) přitom odpovídá metodice užívané a doporučované Mezinárodní organizací práce. „Co je výhodné na této metodice Mezinárodní organizace práce, je to, že vlastně umožňuje absolutní porovnatelnost výsledků mezi jednotlivými státy,“ podotkl Pavel Trantina, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru. Některé z výsledků projektu SAFE, promítané během semináře (foto Jiří Majer) Aleš Sedláček v této souvislosti konstatoval, že na základě dohody s Českým statistickým úřadem je plánováno u nás ve druhém pololetí roku 2017 rozsáhlé šetření na vzorku 20 000 domácností, zaměřené právě na dobrovolnictví – a sice tak, aby se jeho výsledky daly porovnat s dalšími evropskými zeměmi.

    Ekonomický expert Junáka - českého skauta Bořek Slunéčko (foto Jiří Majer) Účastníci semináře k výstupům projektu SAFE (foto Jiří Majer)A jaký efekt může mít SAFE a jeho výstupy pro neziskové organizace věnující se dětem nebo ekologii? Ten největší zřejmě spočívá v šanci použít dobrovolnou práci pro spolufinancování ke grantům, které získávají. „Pokud by se nám podařilo prosadit, že stát, kraje, obce budou uznávat, že organizace, která prokáže, že použila dobrovolnickou práci, tak nám to výrazně ušetří peníze,“ míní ekonomický odborník Junáka – českého skauta Bořek Slunéčko.
    Předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček (foto Jiří Majer)„My jsme se zabývali i tím,“ upřesnil Aleš Sedláček, „jak je možno kofinancovat granty, dotace. Kromě vlastního vkladu by určitě bylo dobré – a některé dotační programy to umožňují a v zákoně o dobrovolnictví se o tom uvažuje jako o benefitu pro dobrovolnické organizace – kofinancování dobrovolnickou prací.“

    Projekt SAFE se nechal inspirovat zahraniční zkušeností (foto Jiří Majer)Zprostředkovaná zahraniční zkušenost, která se stala inspirací SAFE, by tedy v ideálním případě mohla zlevnit řadu projektů nestátních neziskových organizací (NNO), které dobrovolnickou práci hojně využívají. Čím? Tím, že by NNO byly schopny vyčíslit, kolik peněz by jimi vynaložená práce „normálně“ stála. Dobrovolnické organizaci se může při použití kofinancování dotací dobrovolnickou prací zefektivnit její činnost. Účastníci semináře k výstupům projektu SAFE (foto Jiří Majer)Účastníci semináře k výstupům projektu SAFE (foto Jiří Majer)Může čerpat dotace, které pokryjí náklady projektu prakticky v plné výši – a vlastní zdroje, které doposud musela investovat na spolufinancování, pak může použít dle svého uvážení, například na materiální rozvoj organizace. „My nechceme peníze na dobrovolnickou práci,“ zdůraznil Bořek Slunéčko. „Dotaci, o niž žádáme, chceme na to, že ve svém projektu potřebujeme zaplatit něco jiného než dobrovolnickou práci, a to jsou reálné výdaje.“