Budeme smět dál tábořit podél řek?

Miluše Horská má k dětem a mládeži velmi úzký vztah, sama je učitelkou a dlouholetou ředitelkou školy Svítání, která poskytuje vzdělání žákům a klientům s mentálním a kombinovaným postižením. V roce 2014 obdržela ocenění České rady dětí a mládeže – Cenu Přístav.

Setkání inicioval Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže (ČRDM), který zastupoval více než 200 000 individuálních dětských členů (bez dospělých vedoucích). ČRDM se obává postupné likvidace táborů u potoků a řek v souvislosti s vytyčováním aktivních zón záplavových území.
Setkání se zúčastnili kromě Aleše Sedláčka a Miluše Horské Aleš Kendík, náměstek pro sekci vodního hospodářství Ministerstva zemědělství, dále z Ministerstva životního prostředí náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí Berenika Peštová a Pavel Marták, vedoucí oddělení ochrany před povodněmi. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy zastupoval Michal Urban, ředitel Odboru mládeže. Dále se na setkání dostavila Miroslava Sobková z Legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí České republiky a Petr Halada, člen předsednictva Svazu místních samospráv.

Každý ze zúčastněných se k problému vyjádřil ze svého pohledu nebo pohledu orgánu, který zastupoval. Aleš Sedláček na úvod krátce představil situaci, kdy si díky postupnému zaměřování aktivních zón záplavových území, které se děje od r. 2002, každý rok několik táborů musí hledat nové tábořiště. Přitom nejrůznější nebezpečí hrozí i odjinud nežli jen ze záplav. Tábory, o které organizacím dětí a mládeže jde především, jsou ty, které se na začátku prázdnin postaví na zelené louce a na konci tábora vše opět zlikvidují, a vesměs na svých tábořištích táboří již řadu let.

Michal Urban konstatoval, že „MŠMT tyto aktivity chce podporovat a nemyslí si, že by bylo moudré omezovat takové aktivity, kdy mohou děti strávit čas v přírodě.“
Ing. Marták upřesnil, že největší nebezpečí hrozí tam, kudy by se při zvýšené hladině řek či potoků hnal hlavní proud vody, který s sebou strhává vše.
Ing. Kendík byl přesvědčen, že zákon hovoří jasně a jde o to, jakým způsobem by šlo příslušný bod změnit ve prospěch táborů.
Ing. Peštová upozornila, že se právě ve sněmovně probírá 1. čtení vodního zákona a přislíbila, že se s kolegy budou snažit hledat takové legislativní řešení, které umožní zachovat pořádání táborů na místech, kde se konaly doposud. Jde o to, aby tradice nebyla přerušena a aby organizace komunikovaly dále se správci povodí a s odbory životního prostředí, aby tak omezily negativní zásahy do přírodního prostředí údolní nivy i toku samotného.

Všichni přítomní v jádru souhlasili s tím, že nechtějí omezit tábory, které vesměs organizují dobrovolníci na zelené louce pro tisíce dětí a mladých lidí, a že se pokusí přispět ke zdárnému řešení problému.

Miluše Horská vyjádřila uspokojení nad vstřícností a pozitivním duchem jednání. Nakonec přítomné požádala, aby byli vzájemně v kontaktu a poděkovala všem za účast a za vstřícnost.