Svitavského starostu Davida Šimka nominovaly na Cenu Přístav, udělovanou každoročně Českou radou dětí a mládeže za mimořádnou podporu mimoškolní výchovy, tři neziskové organizace, které se jí programově věnují.

    Jsou jimi TOM Zálesáci Svitavy, Junák – Středisko Smrček Svitavy a tamní Středisko volného času Tramtárie. Navrhovatelé mimo jiné ocenili, že starosta aktivně podporuje mládežnické organizace ve Svitavách a že osobně organizuje akce pro děti (typu Pohádkový les aj.). Konstatovali rovněž, že se zasadil o řadu benefitů včetně finančních výhod pro dobrovolníky pracující s dětmi. Postaral se o také rozvoj ubytovacích kapacit sloužících potřebám dětských organizací a pomohl znovuobnovit SVČ ve Svitavách. Krátce po převzetí svého ocenění v divadle Ponec poskytl David Šimek ADAMu.cz následující rozhovor:

    Gratulace k ocenění - laureát výroční ceny ČRDM za rok 2013 Jiří Plšek předává letošní Cenu Přístav svitavskému starostovi Davidu Šimkovi (foto Jiří Majer)S jakými pocity jste přijal zprávu o své nominaci na Cenu Přístav?
    Já jsem se to v podstatě dozvěděl zhruba před čtrnácti dny (tj. počátkem listopadu pozn.), kdy mě kolegové zavolali, že jsem byl nominován na cenu České rady dětí a mládeže a že jsem ji získal. Nejsem zrovna sběratelem ocenění a střihačem pásek, takže musím říct, že mě to velice potěšilo. A tato událost je pro mě jistým způsobem zavazující i do budoucna.

    Jakou hodnotu přisuzujete faktu, že Vás nominovaly tři spolky, které se zabývají mimoškolní výchovou?
    I já jsem v podstatě tomík (člen Asociace turistických oddílů mládeže ČR, pozn.), takže neziskový sektor a práce s mládeží pro mě není cizí záležitostí. A musím říct, že mně třeba záleží hodně i na tom, aby v našem městě nebyla rivalita mezi jednotlivými spolky, takže se snažíme vzájemně spolupracovat. Mám za to, že i z pozice města je třeba podporovat všechny obdobně zaměřené spolky – a možná právě tohle byl impuls pro to mě na Cenu Přístav navrhnout.

    Jeviště v divadle Ponec, kde se Cena Přístav letos předávala, navozovalo atmosféru přístavního mola (foto Michala K. Rocmanová)Který svůj počin ve prospěch dětských a mládežnických spolků byl pro Vás osobně nejnáročnější?
    Asi nejnáročnější bylo, když jsem se ve čtrnácti letech stal vedoucím turistického oddílu, v jehož čele vlastně až dosud jsem – i když sice dnes už spíše jako „bafuňář“ než jako aktivní vedoucí mládeže. Bylo to pro mě složité, protože pak jsem se musel v životě snažit a něco tomu obětovat, ať už při vysoké škole, v manželství…Nicméně, vždycky jsem u své drahé polovičky našel podporu – a jsem za to velice rád. Jsem rád, že oněch dvacet let se mi dařilo ten oddíly „táhnout“. A že jako oddíl fungujeme dál.

    Pohled na obecenstvo (foto Ota Neužil - prolight.cz)A co považujete v tomto ohledu za nejdůležitější pro Vás coby starostu?
    Pokud jde o mé působení ve funkci starosty, tak zůstanu-li u neziskového sektoru, určitě by šlo o podporu táborových základen. Protože v našem městě se sice vybudovala velká sportoviště, ale na základny nikdy nebylo moc pamatováno. Tudíž každý rok teď vyčleňujeme řádově dvě stě tisíc korun pro tři spolky na opravu jejich základen. Jsem tomu velice rád a věřím, že to budu i nadále prosazovat.

    Co a jak by podle Vašeho názoru mohlo mezi neziskovkami a místními samosprávami například fungovat lépe než nyní?
    No, já si hlavně myslím – a vidím to i sám – že nejen klasický neziskový sektor, ale i sportovní oddíly fungující v rámci TJ (tělovýchovná jednota, pozn.) mají všude problém s lidmi, s dobrovolníky, kteří by rádi tuhle činnost vykonávali. Myslím si, že ať už ze strany státu, nebo i samosprávy by měla existovat cílevědomá podpora takto nadšených lidí, motivování je k práci, o niž jeví zájem, a ocenění jejich činnosti. Myslím si, že tohle by bylo důležité pro to, abychom dostatek lidí ochotně pracujících pro dobro věci.

    Děkuji a rozhovor.