O tom, jak se chovat na lyžích, na sněhu, nebo i na horách bez sněhu, sice většina lidí má nějaké povědomí, ale nikdy není pozdě si to zopakovat. Zvlášť, když se jede na hory s dětmi.

    A je vcelku jedno, jestli jedete jako rodič, kamarád nebo vedoucí…

    Se začátečníky na horách
    Některé zásady platí obecně a stále – můžete si je modifikovat podle zvyklostí nebo situace.
    Děti by měly mít spíš barevné, dobře viditelné oblečení. I když je přes den krásně, nezapomeňte na čepici, šálu a rukavice, jakmile slunko zajde, udělá se zima. Nehledě na to, že na horách se může počasí změnit z hodiny na hodinu.
    Je dobré, mít s sebou vybavení pro případ nouze, jako nabitý mobil s dostatečným kreditem, náhradní ponožky a rukavice, šátek, píšťalku, KPZ (Kápézetka, krabička poslední záchrany), pružné obinadlo, baterku. Hodí se také nějaká kalorická bomba pro případ „ztroskotání“, když docházejí síly apod. – tedy např. tabulka hořké čokolády, oříšky, křížaly…

    Pokud berete lyže
    Pro malé lyžaře platí totéž, co pro dospělé borce – je třeba dodržovat pravidla jízdy na sjezdovce i na cvičném svahu. Mezinárodní federace lažařů (FIS) vydala takové desatero už asi před půl stoletím. Říká například, že se lyžař musí chovat tak, aby neohrozil druhé, má přizpůsobit rychlost jízdy svým schopnostem, terénu i počasí, při křížení cesty je třeba sledovat okolí, zastavuje se na okraji sjezdovky a podobně. Tato pravidla si můžete přečíst v podrobném znění např. pod názvem Bílý kodex.

    Pokud jedete s oddílem
    Ve více lidech je potřeba dodržovat ještě další pravidla pohybu po horách. Není dobré chodit mimo značené cesty a lyžovat mimo sjezdovky. V neznačeném terénu může hrozit nebezpečí zranění nebo i lavin.
    Fyzickou zátěž je třeba přizpůsobit věku dětí, a to vždy spíše těm slabším. Také je nutné přizpůsobit program počasí – s ohledem na teplotu, vítr a další faktory.
    Děti je třeba o bezpečnosti na horách, bezpečném pohybu na sjezdovce nebo v běžecké stopě poučit. Vždy zachovávat pravidla, jako neopouštět skupinu, zejména za snížené viditelnosti se držet pohromadě, mít domluvenou zvukovou nebo jinou signalizaci atd.

    S oddílem na lyže
    Pokud jede oddíl na hory a vezmete si s sebou lyže, každý by měl mít potvrzení o seřízení vázání. Pokud je někdo z vedoucích dobrý lyžař, může děti učit základům lyžování nebo se s nimi vydat na sjezdovku, aniž k tomu má nějaký specializovaný kurz. Je ovšem opět potřeba děti poučit o bezpečnosti a důsledně ji dodržovat.
    Bezpečnost na lyžích řeší (kromě výše zmíněného lyžařského desatera) například brožurka s názvem Bezpečnost mimoškolní práce s dětmi a mládeží, která vyšla v několika reedicích ve spolupráci České rady dětí a mládeže (ČRDM) a Českého svazu ochránců přírody (např. v r. 2007, 2013). O pohybu na horách pojednává kapitola 3.6.11 Horská turistika, lyžování je věnována kapitola 3.10 Zimní sporty.

    Kde získat instruktorskou kvalifikaci
    Některé neziskové organizace, nabízející zimní pobyty s dětmi, mají své vedoucí a instruktory speciálně proškolené. Například Děti bez hranic spolupracují v tomto směru se Svazem Lyžařů ČR.
    Pokud byste se chtěli věnovat výuce lyžování profesionálně, musíte k tomu mít příslušnou kvalifikaci, případně licenci. Akreditaci lze získat například v kurzech školního lyžování a snowboardingu, uznávaných MŠMT, mezi prestižní instruktorské licence patří ta od Asociace profesionálních učitelů lyžování (zkráceně APUL).

    #lyže #hory #bezpečnost