Mokřady mají nezastupitelnou roli jak ve vodním režimu krajiny, tak v ochraně druhové rozmanitosti naší přírody.
Proto si každoročně 2. února připomínáme Mezinárodní den mokřadů. Svým dílkem přispívá k ochraně těchto unikátních území i kampaň Místo pro přírodu.
Loňský abnormálně suchý rok odhalil potřebu zadržování vody v krajině v celé šíři. Čím hustší bude síť nejrůznějších mokřadů napříč republikou, tím lépe bude krajina klimatické výkyvy – ať již jde o sucha či povodně – zvládat, tím lépe se nám zde bude i v případě obdobných veder žít, neboť mokřady slouží jako „klimatizace“.
K tomu se snaží přispívat i pozemkové spolky. Zachovalé mokřady chrání a udržují, zaniklé na vhodných místech obnovují. Tomu napomáhají i výkupy klíčových pozemků do vlastnictví Českého svazu ochránců přírody. Již šestnáctým rokem se tak děje díky veřejné sbírce Místo pro přírodu a jejím dárcům. Z jednatřiceti lokalit, na nichž prozatím výkupy proběhly, má více než polovina mokřadní charakter.
Jedním z biotopů, které v naší krajině zaznamenaly za posledních dvě stě let velmi dramatický úbytek, jsou vlhké louky. Většinou se rozkládaly v údolích řek a říček a postupem času byly odvodněny, přeměněny na pole nebo zastavěny. O obnovu takovýchto nivních luk se snažíme na Vlčím hrdle nedaleko Bzence.
Ojedinělým fragmentem vlhkých luk v Podkrušnohoří je Střelenská louka na Teplicku. Rostou tu orchideje, suchopýry, vzácné ostřice… Je překvapivé najít takovouto lokalitu v podstatě uvnitř vesnice. Velký dík patří původním majitelům, kteří nedovolili její zástavbu a následně ji pro trvalé zachování přírodních hodnot prodali Českému svazu ochránců přírody.
Mokřady najdeme i ve městech. Tůň obklopená starými vrbami, na jaře plná žab. Takhle vypadá Triangl, vůbec nejstarší Místo pro přírodu. Tak trochu ztracený svět v trojúhelníku železničních tratí. Najdeme ho v Praze, jen nějakých 6,5 kilometru od Národního muzea.
Podle mezinárodní klasifikace se mezi mokřady řadí i rybníky. Biologicky nejcennější jsou jejich pobřežní mělké oblasti, zvané litorál; na řadě dnešních rybníků bohužel chybějící. Jak takový rybník s rozsáhlým litorálním pásmem vypadá, se můžeme podívat na Jihlavsku, kde byl v rámci Místa pro přírodu vykoupen rybník V Seči. Spatříme zde množství obojživelníků, vážek…
Specifickým typem mokřadů jsou rašeliniště, místa biologicky obzvláště cenná (neb na rašeliništích obvykle rostou a žijí druhy, které nepřežijí nikde jinde) a na změny vodního režimu obzvláště citlivá. Jedním takřka neznámým drobným rašeliništěm je Čtyřicítka na Jindřichohradecku. Ze vzácnějších druhů rostlin, které ocení i laik, tu najdeme například vachtu či mochnu bahenní.
O těchto i dalších mokřadech, vykoupených v rámci Místa pro přírodu, si můžete přečíst podrobné informace na webu www.mistoproprirodu.cz . Včetně mapek a popisů, jak se na ně dostat. Pro vnímavé návštěvníky mají mokřady připravenu bohatou nadílku – skřehotající žáby, poletující vážky, tajemné bahňáky, nádherné orchideje, nenápadné ostřice, masožravé rostliny… Stačí přijít a dívat se. A chránit, aby bylo kam přijít!
Místo pro přírodu je kampaň Českého svazu ochránců přírody, jejímž cílem je výkup ohrožených přírodně cenných pozemků či pozemků, na něž se snažíme přírodu navracet. Za 16 let se takto díky finančním darům stovek dárců podařilo pro přírodu zachránit již přes 140 hektarů pozemků. Přispět na výkupy dalších (nejen mokřadních) lokalit můžete na konto veřejné sbírky Místo pro přírodu 9999922/0800 i vy. Bližší informace na webu kampaně a na Facebooku Místo pro přírodu. Výkupy mokřadů podporuje i skupina Veolia, která prodejem karaf přispívá na naši sbírku.
Pozemkové spolky jsou neziskové organizace pečující o přírodní a kulturní dědictví na základě vlastnického či užívacího práva nebo v úzké spolupráci s vlastníky. Toto zaručuje zachování hodnot takovýchto míst i v budoucnosti. Hnutí pozemkových spolků, zahrnující dnes v České republice více než šest desítek organizací, zastřešuje Český svaz ochránců přírody. Finančně podporuje hnutí pozemkových spolků Ministerstvo životního prostředí. Bližší informace na webu Pozemkových spolků
Mezinárodní den mokřadů připomíná, že právě 2. února 1971 byla v íránském Ramsaru podepsána Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu, známější jako Ramsarská konvence. V rámci této úmluvy, jejímž signatářem je i Česká republika, jsou chráněny ty nejvýznamnější mokřady na světě.
Autor je koordinátorem programu Místo pro přírodu
