Článek vznikl v rámci projektu Youth Wiki – evropské online encyklopedie národních politik mládeže

     

    Zapojování – participace mladých lidí do veřejného dění, které se jich týká, je jednou z hlavních priorit evropské politiky mládeže, a to již od svého počátku až po dnešní Evropskou strategii politiky mládeže na léta 2019–2027. Cílem EU je podpořit co nejvíce kvalitních příležitostí, aby se mladí mohli zapojovat, vyjadřovat a jejich názorům byla věnována potřebná pozornost od místní, přes krajskou, celostátní až po evropskou i celosvětovou úroveň. Na participaci mladých lidí se můžeme dívat z více úhlů pohledu. Zajímat nás mohou např. počty mladých lidí zapojujících se do veřejného dění, kvalita těchto procesů či z pohledu analýzy veřejných politik nás budou zajímat hlavní nástroje a procesy pro takové zapojování. A právě na tento poslední pohled se zaměřila i evropská síť národních korespondentů Youth Wiki.

    Zjednodušeně korespondenti zmapovali všechny takové nástroje v jednotlivých členských státech a při jejich celoevropském srovnání vybrali několik základních nejzajímavějších indikátorů, které porovnali v rámci celé Evropy – ty Vám také představíme v tomto článku. Konkrétněji o tom, jak to vypadá s nástroji participace a participací mladých v jednotlivých státech obecně, se můžete dočíst v kapitole č. 5 evropského portálu Youth Wiki.

    Indikátory participace mladých v evropské politice pohledem sítě Youth Wiki

    Při pohledu na věkové hranice, kdy mladí mohou volit v nejdůležitějších celostátních volbách, a kandidovat, nacházíme v

    Evropě tři základní modely. Ve dvou zemích – v Rakousku a na Maltě mohou mladí lidé volit již od 16 let, ale kandidovat mohou až po dosažení 18 let věku. V severských, tradičních západních, balkánských státech, ale i v Turecku mohou mladí lidé volit a kandidovat shodně od dosažení 18 let věku. Další kategorií zemí jsou ty, ve kterých mohou mladí volit od 18 let, ale kandidovat mohou až jako starší. K těmto zemím se řadí kromě České republiky také většina tzv. postkomunistických zemí, Irsko a Itálie.

    Youth Wiki – indikátory 1 – volby, věk
    Legenda: tmavě zelená barva značí země, kde mladí mohou volit i kandidovat od 18 let, tyrkysová označuje země, kde mladí mohou volit od dosažení 18 let věku, ale ještě nemohou do voleb sami kandidovat, a oranžová označuje země, kde mohou volit i občané mladší 18 let, ale kandidovat mohou až od 18 let. Stav k září 2021. Zdroj: Youth Wiki

    Jak je to s národními parlamenty mládeže?

    Parlamenty mládeže představují příležitost pro mladé lidi, aby se seznámili s demokratickým rozhodováním, zamysleli se nad společenskými tématy a argumentovali za své myšlenky v simulované parlamentní debatě. Obvykle zahrnují simulace fungování skutečného parlamentu, které trvají několik dní. Nabízejí tak konkrétní zkušenost s účastí na tvorbě politiky.

    Parlamenty mládeže na národní úrovni existují přibližně v polovině zkoumaných zemí – především těch tzv. postkomunistických, ale také v Rakousku, Irsku, Finsku, Portugalsku, Lucembursku a Belgii a také na Kypru.

    Parlamenty mládeže jsou organizovány buď veřejnými orgány, nebo nevládními organizacemi. V druhém případě jsou alespoň částečně financovány z veřejných rozpočtů. Když parlament zřizují veřejní činitelé, je obvykle iniciátorem národní parlament dané země. Když je národní parlament mládeže organizován nevládními organizacemi, je často pod záštitou rad mládeže či jiných neziskových subjektů.

    V České republice byl Národní parlament dětí a mládeže dlouhá léta dobrovolnickým projektem zastřešovaným programem Participace pořádaným organizací Duha – sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi. Tato struktura však nepřečkala období pandemie COVID-19 a na podzim 2021 vznikl nový Parlament dětí a mládeže ČR pod koordinací Domu dětí a mládeže Prahy 2.

    Youth Wiki – indikátory 2 – parlamenty mládeže
    Legenda: v oranžových zemích existuje národní parlament mládeže, ve žlutých neexistuje. Stav k září 2021. Zdroj: Youth Wiki.

    Národní rady mládeže

    Další z participačních struktur zastupujících zájmy mladých lidí jsou tzv. Národní rady mládeže.

    Rady mládeže jsou reprezentativní orgány přispívající v roli poradce k diskusi a definování politik mládeže. Mají právo formulovat názory a doporučení k otázkám mládeže směřující k politickým orgánům na všech úrovních veřejného rozhodování. Na národní úrovni jsou rady mládeže často zastřešujícími organizacemi zastupujícími sdružení mládeže, místní a regionální rady mládeže, unie mládeže i jednotlivé mladé lidi.

    Zhruba v polovině zkoumaných zemí je zřízení, role a složení rady mládeže definováno zákonem. Jedná se především o země tzv. východního a jižního křídla EU. V některých z nich jsou přímo podřízeny ministerstvu odpovědnému za politiku mládeže, které zajišťuje potřebné logistické a rozpočtové zdroje.

    V ostatních zemích jsou rady mládeže nevládními organizacemi bez oficiálního právního základu, rozuměj zákonu, který je zřizuje. Toto je případ i České republiky, kde funguje Česká rada dětí a mládeže zřízená organizacemi dětí a mládeže a dalšími organizacemi, které se práci s dětmi a mládeží věnují.  Takto zřízené tzv. národní rady mládeže nacházíme kromě Česka také na Slovensku, v Bulharsku, Německu, Francii, Holandsku, Irsku a skandinávských zemích.

    Obvykle je tvoří několik sdružení zastupujících mladé lidi nebo síť místních nebo obecních rad mládeže. Jsou však považovány za partnery, s nimiž vnitrostátní orgány konzultují otázky související s politikou mládeže, a jako takové mají nárok na financování z veřejných zdrojů např. formou státních dotací.

    Youth Wiki – indikátory 3 – národní rady mládeže
    Legenda: tmavě zelená barva značí země, kde pro národní rady mládeže neexistuje zvláštní právní základ, tyrkysová barva naopak značí země, kde jsou národní rady mládeže zaštítěny zákonem dané země. V Turecku národní rada mládeže oficiálně neexistuje. Stav k září 2021. Zdroj: Youth Wiki.

    Národní unie studentů

    Vstup do studentské unie je pro mnoho studentů zapsaných na střední nebo vysoké škole způsobem, jak se aktivně zapojit do dění místní či celostátní vzdělávací politiky.

    Studentské unie nebo samosprávy mohou vznikat na úrovni středních nebo vysokých škol. Jejich cílem je reprezentovat potřeby a názory studentů v rámci instituce i navenek. Kromě toho také poskytují studentům služby a podporu od akademického poradenství až po volnočasové aktivity.

    Na národní úrovni se studentské unie sdružují v sítích obhajujících zájmy studentů, které je třeba vzít v úvahu při navrhování a provádění politik v oblasti vzdělávání a blahobytu studentů.

    Většina zkoumaných zemí má národní struktury pro studenty středních i vysokých škol. Je to i případ České republiky, kde je Studentská komora Rady vysokých škol zaštítěna i zákonem. V několika málo zemích, i když na celostátní úrovni neexistují žádné střešní struktury pro studenty středních škol, existují místní unie v jednotlivých školách. V České republice existuje také České středoškolská unie.

    Youth Wiki – indikátory 4 – národní unie studentů
    Legenda: tmavě zelená barva značí země, kde existují jak vysokoškolské, tak středoškolské unie, respektive celostátní střešní struktury studentů. V tyrkysově označených zemích existují pouze svazy v rámci vysokého školství. Stav k září 2021. Zdroj: Youth Wiki.

    Celostátní platformy pro e-participaci mladých lidí

    Internet a sociální média představují skvělý zdroj pro politickou a sociální angažovanost. Mnoho mladých Evropanů tyto nástroje skutečně využívá k tomu, aby byli informováni o sociálních a politických otázkách, vyjadřovali své názory a komunikovali s těmi, kdo rozhodují.

    Členské státy EU uznaly potenciál nových technologií prolomit vzdálenost mezi mladými občany a tvůrci politik a umožnit takto mladým lidem vyjádřit své názory. To je důvod, proč se členské státy EU zavázaly podporovat možnosti elektronické participace, zejména pro mladé lidi.

    Přibližně v jedné třetině zemí EU byly vytvořeny národní elektronické platformy věnované usnadnění účasti mládeže na veřejném dění, a to buď veřejnými orgány, nebo jako společné projekty mezi nimi a organizacemi občanské společnosti. Jedná se o webové stránky, které nabízejí možnost diskutovat o nápadech, účastnit se online konzultací a někdy přímo komunikovat s tvůrci politik.

    Tyto vnitrostátní online platformy také hrají důležitou roli při podpoře schopnosti uživatelů rozeznat kvalitu informací dostupných online a uplatnit svůj kritický úsudek. Mladí mohou například navrhovat živé chaty či online diskuze s odborníky na různá témata, aby jim poskytly spolehlivé informace k aktuálnímu veřejnému či politickému dění.

    Youth Wiki – indikátory 5 – online platformy pro e-participaci
    Legenda: v oranžových zemích existují online platformy pro e-participaci mládeže, ve žlutých tomu tak není. Zdroj: Youth Wiki.

    Zatímco předcházející mapa ilustruje situaci na národní úrovni, v některých zemích existují také místní online platformy – včetně těch, kde národní elektronické platformy nebyly vyvinuty. Také EU podporuje e-participaci mládeže např. v rámci Evropského dialogu mládeže či iniciativy Jsmespolu.eu.

    Jan Husák, YouthWiki