Tady je to místo, kde vytéká ze země pitná voda. Foto archiv SMOP ČSOPSmrková, Skautka, Jeřabinka, Ještěrka, Bílá zář, Lesněnka, Gisela, Boží oko, Bella Donna… Jsou nápadité a zvukomalebné i prosté a obyčejné. Názvy studánek. O řadu jich pečují nejrůznější dětské a mládežnické spolky. Ke konci loňského roku bylo v rámci pozoruhodného, již devět let trvajícího „studánkového“ programu Sdružení mladých ochránců přírody ČSOP (SMOP ČSOP) podchyceno zhruba 170 studánek.

    Český svaz ochránců přírodyBylo by jich koneckonců víc, ale některé již zanikly: vyschly, byly zničeny, majitel je oplotil apod., a tak je mladí ochranáři již neevidují mezi tzv. aktivními, o které se stará přes 2700 dětí a více než 800 dospělých. Z údajů zveřejněných na internetových stránkách Sdružení MOP si jich nejvíc vzaly na starost právě skupiny mladých ochránců přírody (66), o mnoho dalších (31) se starají dětské kolektivy (školní nebo jiné občanské sdružení). Další mají pod patronátem základní organizace ČSOP (23), rodiny (22), jiné spolky (18) nebo jednotlivci (14).

    „Pojďte s námi hledat a do budoucna podchytit všechny veřejně přístupné přírodní zdroje vody (tedy praménky, studánky,…), aby i ostatní věděli, kde třeba v nouzi nejvyšší nalézt chladivé osvěžení,“ vybízejí mladí ochránci přírody všechny, kdo mají chuť přispět do Národního registru pramenů a studánek další položkou. Důmyslně zpracovaná evidence sestává ze záznamů, které v detailu obsahují několik základních údajů: název studánky, kraj, okres a přesné souřadnice, kde se pramen nachází; je tu i kolonka pro nadmořskou výšku, pro jméno člověka, který záznam pořídil a datum jeho aktualizace. Posledním údajem je pak odpověď na otázku, jestli někdo o studánku pečuje. A to ještě není všechno – kliknutím se zobrazí rovnou i mapa s vyznačeným zdrojem vody a v některých případech také jeho fotografie.

    Studánka. Byla tu dávno před námi, věrně sloužila mnoha generacím, a tak by přece neměla jen tak zmizet... Foto archiv SMOP ČSOPZe záznamů se tak kupříkladu dozvíme, že o Pramen krásy na Rokycansku v Plzeňském kraji pečuje Přírodovědný oddíl, o Zámeckou na Trutnovsku v Královéhradeckém kraji Mladí hasiči, kteří si říkají Vlci, a Žlabov na Frýdeckomístecku v Moravskoslezském kraji si vzali na starost členové TOM Modré šípy. Patronát nad Březovou na Děčínsku v Ústeckém kraji mají pro změnu dobrovolníci z 5. Pionýrské skupiny Janováci, Magdalénka na Olomoucku vděčí za svou údržbu ZČ Hnutí Brontosaurus „Delfín“ a Cikánčina studánka na Havlíčkobrodsku (Kraj Vysočina) je pod dozorem nadšenců, kteří se podepsali jako Veverčáci…

    Nad některými zdroji pitné vody zase drží patronát lidé, kteří nejspíš k žádnému juniorskému uskupení nepatří – jako v případě Dudačky na Tachovsku v Plzeňském kraji, kterou podle záznamu v registru udržuje rodina Lapských – nebo i jednotlivci, jako je Adéla Šperlová, pečující o Psí pramen na Semilsku v Libereckém kraji či Aleš Dvořák, bdící nad stavem Šetákovy a Šárky v Praze 6. Jiné studánky ovšem (zatím) takové štěstí nemají: jsou bez patrona, který by se o ně staral. V Národním registru pramenů a studánek je takto alespoň podchycena Pokladnicová studánka v obci Březůvka na Zlínsku, Mariin pramen ve vojenském výcvikovém prostoru na Příbramsku ve Středočeském kraji nebo Pramen Tří svatých na Českolipsku v Libereckém kraji.

    „V moderní uspěchané době, kdy je prý na vodu nejlepší umělohmotná láhev, však význam přírodních zdrojů vody pomalu zaniká. Po staletí udržované studánky pustnou, praménky se ztrácejí v bahně, pamětníci rozsáhlých pramenišť odcházejí, prastaré mapy neplatí. Je to velká škoda, voda do krajiny patří, a to nejen pro lidi, ale i pro veškeré živočichy,“ napsali v krátkém úvodním textu k výše zmíněnému projektu tvůrci registru. Smutným potvrzením jejich slov může být lakonická poznámka „Zdroj vyschl“ v záznamu týkajícím se Studánky pod kapličkou sv. Vojtěcha na Strakonicku v Jihočeském kraji. V detailu záznamu lze dohledat, že studánku původně vyčistili členové ČSOP Strakonice; kaplička nad studánkou je nyní opravena a udržována péčí obce Radomyšl, pramen se však počal ztrácet již v osmdesátých letech minulého století…
    A není jediný.
    Co s tím?

    Chcete-li přírodě pomoci, převezměte nad studánkou patronát, upravte její okolí, celkově ji zvelebte a pečujte o ni alespoň několik let. Foto archiv SMOP ČSOPSdružení mladých ochránců přírody ČSOP na svých internetových stránkách ve spolupráci s Lesy ČR, s. p. vyhlásili dlouhodobou akci nazvanou Zachraňme studánky, jejímž cílem je obrátit pozornost na zanikající přírodní zdroje pitné vody, především v lesích, a držet nad nimi ochrannou ruku. Mladí ochranáři mj. radí: pokud v přírodě objevíte přirozený a volně přístupný zdroj vody (studánku, pramének,…), pokuste se zjistit jeho přesné umístění (nejlépe GPS souřadnice – třeba dle internetu) a vyfoťte jej (čili zdokumentujte jeho současný stav). Získané údaje pak buď pošlete SMOP ČSOP, nebo – ještě lépe – zkontrolujte, zda tento zdroj již není podchycen v Národním registru pramenů a studánek – a pokud není, doplňte ho tam. Mladí ochránci přírody připomínají, že kdysi byly studánky a praménky jedním z nejdůležitějších zdrojů pitné vody a jako takové byly pečlivě opatrovány. Naši předkové jistě dobře věděli proč.

    Autor