Boží oko, Gisela a Bílá zář

Smrková, Skautka, Jeřabinka, Ještěrka, Bílá zář, Lesněnka, Gisela, Boží oko, Bella Donna… Jsou nápadité a zvukomalebné i prosté a obyčejné. Názvy studánek. O řadu jich pečují nejrůznější dětské a mládežnické spolky. Ke konci loňského roku bylo v rámci pozoruhodného, již devět let trvajícího „studánkového“ programu Sdružení mladých ochránců přírody ČSOP (SMOP ČSOP) podchyceno zhruba 170 studánek.

Bylo by jich koneckonců víc, ale některé již zanikly: vyschly, byly zničeny, majitel je oplotil apod., a tak je mladí ochranáři již neevidují mezi tzv. aktivními, o které se stará přes 2700 dětí a více než 800 dospělých. Z údajů zveřejněných na internetových stránkách Sdružení MOP si jich nejvíc vzaly na starost právě skupiny mladých ochránců přírody (66), o mnoho dalších (31) se starají dětské kolektivy (školní nebo jiné občanské sdružení). Další mají pod patronátem základní organizace ČSOP (23), rodiny (22), jiné spolky (18) nebo jednotlivci (14).

„Pojďte s námi hledat a do budoucna podchytit všechny veřejně přístupné přírodní zdroje vody (tedy praménky, studánky,...), aby i ostatní věděli, kde třeba v nouzi nejvyšší nalézt chladivé osvěžení,“ vybízejí mladí ochránci přírody všechny, kdo mají chuť přispět do Národního registru pramenů a studánek další položkou. Důmyslně zpracovaná evidence sestává ze záznamů, které v detailu obsahují několik základních údajů: název studánky, kraj, okres a přesné souřadnice, kde se pramen nachází; je tu i kolonka pro nadmořskou výšku, pro jméno člověka, který záznam pořídil a datum jeho aktualizace. Posledním údajem je pak odpověď na otázku, jestli někdo o studánku pečuje. A to ještě není všechno – kliknutím se zobrazí rovnou i mapa s vyznačeným zdrojem vody a v některých případech také jeho fotografie.

Ze záznamů se tak kupříkladu dozvíme, že o Pramen krásy na Rokycansku v Plzeňském kraji pečuje Přírodovědný oddíl, o Zámeckou na Trutnovsku v Královéhradeckém kraji Mladí hasiči, kteří si říkají Vlci, a Žlabov na Frýdeckomístecku v Moravskoslezském kraji si vzali na starost členové TOM Modré šípy. Patronát nad Březovou na Děčínsku v Ústeckém kraji mají pro změnu dobrovolníci z 5. Pionýrské skupiny Janováci, Magdalénka na Olomoucku vděčí za svou údržbu ZČ Hnutí Brontosaurus „Delfín“ a Cikánčina studánka na Havlíčkobrodsku (Kraj Vysočina) je pod dozorem nadšenců, kteří se podepsali jako Veverčáci…

Nad některými zdroji pitné vody zase drží patronát lidé, kteří nejspíš k žádnému juniorskému uskupení nepatří – jako v případě Dudačky na Tachovsku v Plzeňském kraji, kterou podle záznamu v registru udržuje rodina Lapských – nebo i jednotlivci, jako je Adéla Šperlová, pečující o Psí pramen na Semilsku v Libereckém kraji či Aleš Dvořák, bdící nad stavem Šetákovy a Šárky v Praze 6. Jiné studánky ovšem (zatím) takové štěstí nemají: jsou bez patrona, který by se o ně staral. V Národním registru pramenů a studánek je takto alespoň podchycena Pokladnicová studánka v obci Březůvka na Zlínsku, Mariin pramen ve vojenském výcvikovém prostoru na Příbramsku ve Středočeském kraji nebo Pramen Tří svatých na Českolipsku v Libereckém kraji.

„V moderní uspěchané době, kdy je prý na vodu nejlepší umělohmotná láhev, však význam přírodních zdrojů vody pomalu zaniká. Po staletí udržované studánky pustnou, praménky se ztrácejí v bahně, pamětníci rozsáhlých pramenišť odcházejí, prastaré mapy neplatí. Je to velká škoda, voda do krajiny patří, a to nejen pro lidi, ale i pro veškeré živočichy,“ napsali v krátkém úvodním textu k výše zmíněnému projektu tvůrci registru. Smutným potvrzením jejich slov může být lakonická poznámka „Zdroj vyschl“ v záznamu týkajícím se Studánky pod kapličkou sv. Vojtěcha na Strakonicku v Jihočeském kraji. V detailu záznamu lze dohledat, že studánku původně vyčistili členové ČSOP Strakonice; kaplička nad studánkou je nyní opravena a udržována péčí obce Radomyšl, pramen se však počal ztrácet již v osmdesátých letech minulého století…
A není jediný.
Co s tím?

Sdružení mladých ochránců přírody ČSOP na svých internetových stránkách ve spolupráci s Lesy ČR, s. p. vyhlásili dlouhodobou akci nazvanou Zachraňme studánky, jejímž cílem je obrátit pozornost na zanikající přírodní zdroje pitné vody, především v lesích, a držet nad nimi ochrannou ruku. Mladí ochranáři mj. radí: pokud v přírodě objevíte přirozený a volně přístupný zdroj vody (studánku, pramének,...), pokuste se zjistit jeho přesné umístění (nejlépe GPS souřadnice – třeba dle internetu) a vyfoťte jej (čili zdokumentujte jeho současný stav). Získané údaje pak buď pošlete SMOP ČSOP, nebo – ještě lépe – zkontrolujte, zda tento zdroj již není podchycen v Národním registru pramenů a studánek – a pokud není, doplňte ho tam. Mladí ochránci přírody připomínají, že kdysi byly studánky a praménky jedním z nejdůležitějších zdrojů pitné vody a jako takové byly pečlivě opatrovány. Naši předkové jistě dobře věděli proč.